Včasná rehabilitace po léčbě karcinomu prsu zkvalitňuje život i oddaluje potenciální recidivu. Přesto o ní mnoho pacientek neví

Každý rok je v České republice diagnostikováno kolem 8 000 nových případů žen s karcinomem prsu. Výskyt nemoci stoupá především mezi mladšími pacientkami. Přesto se u nás daří stále větší procento nemocných uzdravovat. Vyvstává ovšem otázka, jakou další péči mohou využít léčené i vyléčené ženy, aby byla kvalita jejich života co nejpodobnější té před onemocněním. Onkologickým pacientkám se tak dostává multidisciplinární péče a vedle onkologů se do ní stále častěji zapojují i další specialisté.  Jednou z možností je i onkorehabilitace. Odborníci upozorňují, že pro ženy, které prodělaly karcinom prsu, hraje fyzioterapie klíčovou roli pro jejich zotavení.

Zhoubný novotvar prsu byl 2. nejčastějším zhoubným novotvarem v ČR v letech 2018–2022. U žen se jednalo o nejčastěji diagnostikovaný novotvar s 37% podílem pacientek do 60 let. V tomto časovém rozmezí zaujímal mezi novotvary 4. nejčastější příčinou úmrtí u nás a podílel se na 1,4 % všech úmrtí v populaci. Ke konci roku 2022 žilo v ČR téměř 100 000 žen se zhoubným novotvarem prsu nebo s jeho minulostí, což je 1 813 na 100 000 žen.

Nicméně naštěstí můžeme konstatovat, že úspěšnost léčby žen s rakovinou prsu rok od roku stoupá. Zásluhu na tom mají dobře fungující screening karcinomu prsu (u nás od roku 2003), intenzivní osvěta mladých žen ohledně samovyšetřování i zavádění inovativní léčby a nových léků. Díky tomu stoupá počet včasně objevených novotvarů, a to především v prvním, nejlépe léčitelném, stadiu.

„Ve statistikách vidíme úspěch screeningového programu karcinomu prsu, kde významně roste míra pětiletého přežití. Kdybychom srovnali začátek 90. let s analýzou periody 2020-2022, což je rozdíl 30 let, vidíme, že s prvním a druhým stádiem karcinomu prsu přežívalo v 90. letech 81 % žen. Teď je to téměř 100 %. U třetího stádia, což už je považováno za pokročilé onemocnění, to bylo 60 %, nyní je to 97 %. A u čtvrtého generalizovaného stádia na 5 let přežívalo 30 % nemocných oproti 43 %,“ popisuje prof. MUDr. Jindřich Fínek, Ph.D., MHA, přednosta Onkologické a radioterapeutické kliniky Fakultní nemocnice Plzeň, děkan Lékařské fakulty v Plzni, místopředseda České onkologické společnost (ČOS).

Ženy po karcinomu prsu léčí i pohyb
Díky rostoucí účinnosti moderní léčby přežívá onemocnění stále více žen vč. těch s metastatickým rozsevem nádoru. Prodlužuje se také délka života i u pacientek, které onemocnění nakonec bohužel podlehnou. Do popředí se tak dostává i kvalita života pacientek během léčby a po ní. Proto se onkologové zaměřují nejen na samotnou záchranu života pacientek, ale i na to, jak bude jejich život vypadat následně. Snaží se předcházet krátkodobým i chronickým nežádoucím účinkům léčby, pečovat o duševní zdraví pacientek spolu s psychology, pomáhat řešit sociální problémy a také dopady nemoci a její léčby na sexualitu, fertilitu apod.

„K návratu do života jednoznačně pomáhá i pohyb, který nejenže zvyšuje kondici nemocných, zlepšuje jejich náladu a snižuje váhu, ale umí také v mnoha případech oddálit případný návrat nemoci. S odborníky z Masarykova onkologického ústavu v Brně řešíme dostupnost vhodných, soustavných a bezpečných pohybových aktivit,“ popisuje prof. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na Bulovce a členka výboru České onkologické společnost (ČOS).

Kvalitnější život díky rehabilitaci 
Jenže pacienty dosud neměly vždy odpovídající přístup k léčebné rehabilitaci. Zhoubný nádor v léčbě nebo v anamnéze je totiž stále v mnoha případech kontraindikací k rehabilitační péči. To ovšem chce změnit Česká kooperativní skupina pro léčebnou rehabilitaci v onkologii, jejímž členem je i profesorka Tesařová. „Hlavním úkolem onkologické léčby je zničit a zastavit nádorové onemocnění a pacienty uzdravit. Její součástí by měl být také zájem o kvalitu zachráněného života našich pacientek. K tomu chceme využít evropské a světové zkušenosti s prospěšností a bezpečností rehabilitace, která by se měla stát součástí komplexní podpůrné léčby onkologických pacientů. Nyní pracujeme na osvětě a propojení odborníků z oblasti léčby zhoubných nádorů, fyzioterapie a rehabilitace tak, aby se mohla rozvinout vzájemná spolupráce.“

Fyzioterapeut pro onkologické pacientky? Nedostatkové zboží
V současné době se ženy, které prodělaly karcinom prsu, často potýkají s nedostatečnou dostupností fyzioterapie, která může zásadně pomoci jejich zotavení. Na vině je nedostatek fyzioterapeutů, kteří mají specializované vzdělání na léčbu žen po onkologických onemocněních, dlouhá čekací doba v řádech měsíců i nedostatečné povědomí o důležitosti rehabilitace. Přitom opožděné zahájení rehabilitace mohou vést k vážným komplikacím, jako je lymfedém, omezení rozsahu pohybu v ramenních kloubech apod.

„Ženy se zkušeností s karcinomem prsu se často dostávají na fyzioterapii až s velkým časovým odstupem. Některé se s fyzioterapeutem setkají až při lázeňské péči, což je cca 9 měsíců po léčbě. Jenže čím dříve žena po operaci zahájí rehabilitaci, tím je účinnější. Včasná intervence může výrazně snížit riziko vzniku komplikací a zlepšit kvalitu života pacientek,“ vysvětluje Mgr. Petra Holubová, fyzioterapeutka se zaměřením na onkorehabilitaci.

Ženy často neví, jak významně jim onkorehabilitace může pomoci
Pro zlepšení situace je důležitá osvěta žen, zvýšení počtu specializovaných fyzioterapeutů a zahájení léčby co možná nejdříve.

Větší důvěra ve fyzické schopnosti i lepší hybnost ramene
Obor onkofyzioterapie se teprve rozvíjí, nicméně její pozitivní dopady na kvalitu života žen po karcinomu prsu potvrdilo několik britských studií. Jedné se zúčastnilo 91 žen, které podstoupily léčbu rakoviny prsu. Následná fyzioterapie významně zlepšila funkci plic a celkový fyzický stav po léčbě. Jiná studie zaměřená na funkci ramene po zákroku zaznamenala významné zlepšení pohyblivosti ramene a snížení bolesti po onkofyzioterapii. Zároveň bylo prokázáno, že fyzioterapeutické intervence zvyšují celkovou kvalitu života pacientek, které přežily rakovinu prsu. Vyléčené ženy uváděly zvýšenou důvěru ve své fyzické schopnosti a větší pocit kontroly nad svým zotavením ve srovnání s těmi, které onkorehabilitaci nepodstoupily.

„Studie naznačují, že zatímco tradiční léčba je nezbytná pro léčbu rakoviny, začlenění fyzioterapie může významně zmírnit nepříznivé účinky a zlepšit funkční výsledky, a tím zlepšit celkovou zkušenost pacientů s léčbou,“ doplňuje prof. Petra Tesařová, přednostka Ústavu radiační onkologie na Bulovce a členka výboru České onkologické společnost (ČOS).

S čím může onkofyzioterapie pomoci?

1. Péče o jizvy: Správná péče o jizvu může přispět k jejímu lepšímu hojení a snížení rizika komplikací. Nesprávně ošetřená jizva může způsobovat překážku v toku lymfy a do budoucna způsobovat zřetězení obtíží do vzdálenějších míst na těle. Neošetřené jizvy mohou způsobovat bolest i několik let po operaci.
2. Prevence lymfedému: Je velmi důležité, aby žena znala režimová opatření, jejichž dodržování je pro prevenci lymfedému nezbytné. Cílená fyzioterapie napomáhá správnému fungování lymfatického systému, čímž snižuje riziko vzniku otoku horní končetiny a hrudníku.
3. Ovlivnění axillary web syndromu: Problém na úrovní lymfatického systému, který se vyskytuje u většiny žen po operaci uzlin. V podpaží se objevují bolestivé pruhy, které omezují rozsah pohybu v ramenním kloubu. Fyzioterapie může pomoci obnovit pohyblivost a předcházet opakovanému objevení.
4. Zlepšení rozsahu pohybu před radioterapií: Ženy, které čeká radioterapie, potřebují mít co největší rozsah pohybu v ramenních kloubech, aby mohly být správně nastavené do pozice při ozařování (leh na zádech a vzpažení). Ženy ve většině případů dostanou v nemocnici leták s cviky. Provádí je ale bez jakékoliv instruktáže a neví, jak přesně a kdy cviky aplikovat.
5. Návrat do kondice: Cvičení pod vedením fyzioterapeuta pomáhá ženám získat zpět sílu a zlepšit celkovou kondici. Pohyb je v poslední době ve studiích zmiňován jako jedna z prevencí recidivy onemocnění.

Foto: archiv