Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Zábava

Národní technické muzeum novou výstavou oslavuje 70. výročí počinu, díky kterému se Československo stalo teprve osmou zemí světa schopnou vyrábět mechanické náramkové hodinky průmyslovým způsobem

VÝSTAVA „VELKÝ TŘESK! ZROZENÍ PRVNÍCH ČESKOSLOVENSKÝCH NÁRAMKOVÝCH HODINEK“ připomíná mimořádný triumf domácího průmyslu, vznik prototypu prvních československých hodinek SPARTAK a jejich zavedení do průmyslové výroby v Novém Městě nad Metují pod značkou PRIM.

Úspěšné zvládnutí technologicky nesmírně náročné výroby mechanických hodinek přesahuje svým vlivem na domácí průmysl oborové hranice jemné mechaniky a hodinářství. Výstava je proto nejen oslavou kulatého výročí vzniku prototypu prvních československých hodinek a jejich pozdějšího uvedení do průmyslové produkce, ale připomíná i širší historický, politický a společenský rozměr tohoto počinu.

Po úsilí trvajícím rekordně krátkou dobu několika poválečných let českoslovenští technici ke konci roku 1954 vyvinuli prototypy kvalitních náramkových hodinek zcela srovnatelných s vyspělými západními výrobky a již o tři roky později je jako průmyslový produkt nabídnul národnímu podniku Klenoty, koncovému spotřebiteli.

Před Československem dosáhly schopnosti průmyslově vyrábět mechanické hodinky pouze USA, SSSR, Francie, Velká Británie, Japonsko, Švýcarsku a NDR/NSR. Mechanický strojek, tzv. kalibr náramkových hodinek, nepřekračující svými rozměry tři centimetry v průměru, klade vysoké požadavky na miniaturizaci komponent a přesnost výroby. Výroba strojku mechanických náramkových hodinek patří ještě dnes k mimořádně náročným výzvám přesného strojírenství.

První československé hodinky vznikaly v politickém klimatu první poloviny padesátých let jako produkt vysoce prestižního úkolu národního hospodářství a znárodněného průmyslu. Tento projekt měl i vojenské pozadí a strategickou hodnotu v osvojení klíčové jemnomechanické technologie. Přestože jejich konstrukce byla převzata z francouzské předlohy reverzně inženýrským způsobem, schopnost ovládnout průmyslovou hodinářskou technologii bez předchozích zkušeností a výrazné dopomoci ze zahraničí potvrzuje kvalitu domácích konstruktérů a techniků a vysokou obecnou úroveň československého přesného strojírenství.

Výstava k 70. výročí vzniku prototypu prvních československých hodinek, které se zrodily v Novém městě nad Metují pod střechou národního podniku Chronotechna, je pro nás nejen příležitostí připomenout tento průmyslový triumf, ale také možností prezentovat tyto krásné technické artefakty v souvislostech i jako reprezentanty ‚zlaté éry mechaniky‘, které si svými estetickými a konstrukčními kvalitami vydobyly statut legendy,“ říká Karel Ksandr, generální ředitel NTM.

Výstavu jsme metaforickým připodobněním k Velkému třesku pojali jako příběh zrození celého hodinářského vesmíru. V jednom bodě na jednom místě (v jakési singularitě) téměř explozivně a náhle v krátké době poválečné dekády se v Československu zrodil celý pestrý a bohatý svět ‚Primek‘, dnes opět tolik obdivovaný a vyhledávaný fanoušky mechanického hodinářství. Chtěli jsme však jít dál a přiblížit návštěvníkům politické, hospodářské, především však technologické aspekty příběhu prvních československých náramkových hodinek“, upřesnil David Hamr, autor výstavy a kurátor NTM.

Na výstavě jsou tak vystaveny nejen samotné hodinky, řada ikonických modelů, z nichž nejcennější je prototyp hodinek Spartak zapůjčený Technickým muzeem v Brně, ale také různé přístroje, přípravky.  Cennou výpověď nabízí dosud neprezentovaná technická dokumentace zapůjčená firmou ELTON hodinářská, a.s., pokračovatelem novoměstské výroby hodinek Prim. S využitím 3D technologií výstava přibližuje návštěvníkům konstrukční, výrobní a materiálové zvláštnosti strojků mechanických náramkových hodinek.

Výstava VELKÝ TŘESK! ZROZENÍ PRVNÍCH ČESKOSLOVENSKÝCH NÁRAMKOVÝCH HODINEK se koná v malé galerii expozice Architektury, stavitelství a designu do 6. listopadu 2024 do 30. března 2025.

Zdroj a foto: Národní technické muzeum

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *