Češi mají zdraví vysoko na žebříčku priorit, ale jen 2/3 z nich se něj starají

Až 95 % Čechů uvádí zájem o své fyzické zdraví, ale jen dvě třetiny z nich se o něj aktivně starají. Vyplývá to z průzkumu Jak se Češi cítí zdraví a spokojení, který Lékárna.cz (první a největší na českém internetu) realizovala v dubnu 2024.

Z průzkumu také vyplynulo, že skoro polovina Čechů (42 %) není spokojena se systémem zdravotní péče. Za problematické označují zejména dlouhé čekací doby v čekárnách a objednací lhůty pro operační výkony. Zakladatel Lékárna.cz PharmDr. Vladimír Finsterle na streamu k problematice fyzického zdraví a zdravotní péče vysvětlil: „Zdraví není jen o lécích, ale i o komplexním přístupu, který zahrnuje screening, prevenci a vzdělávání. Tyto oblasti jsou součástí naší vize moderního lékárenství, proto jsme tento průzkum a následně diskuse k němu v Lékárna.cz iniciovali.”

Spokojenost pacienta může ovlivnit nevědomost
Až 82 % Čechů navštívilo za posledních 12 měsíců praktického lékaře. MUDr. Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM a host streamu, ale v diskusi upozornil na obsah samotné preventivní prohlídky: „Běžný člověk asi úplně přesně neví, co má od prohlídky očekávat a když proběhne v dobré atmosféře, tak je spokojen. Z toho může vyplývat vysoké číslo spokojenosti (82 %) Čechů s návštěvou praktického lékaře”. Smejkal zdůrazňuje, že pacienti potřebují lepší orientaci v prevenci, aby se ve zdraví dožili dlouhého věku. Z průzkumu vyplývá, že o zdraví pečují nejvíce nejstarší lidé 61-70 let (91 % navštívilo praktika za poslední rok) a mladí do 30 let. Petr Smejkal upozornil, že právě zdravotní problémy starší generace jsou často připisovány věku: „Nikdo z nás by neměl slýchávat z úst lékaře, že jakýkoliv zdravotní problém souvisí s věkem pacienta, a proto se s tím vlastně nedá nic dělat – může mít mnohem závažnější příčinu, než jen souvislost se stárnutím. Na druhou stranu je zde mladší generace (40+), která prevenci často zanedbává (25 % věkové kategorie na preventivní prohlídky nechodí), zadělává si tak na zdravotní problémy do budoucna.”

• S úrovní odbornosti lékařů v ČR je spokojeno 67 % populace,
• se zajištěním diskrétnosti je spokojeno 65 % populace,
• s čekací dobou v čekárnách bez objednání je spokojeno 19 % populace.*/

Prevence je soubor různých faktorů
V dobré kondici se cítí 54 % Čechů. Péče o zdraví nesouvisí jen s věkem, ale i s finančním zabezpečením, místem bydliště (nejvíce se o sebe starají Pražáci – 68 %) a vzděláním. Jakub Hlávka, Ph.D., M.A., z Institutu pro zdravotní ekonomiku říká, že lidé s takzvanou zdravotní gramotností snadněji rozumějí zdravotním doporučením a rychleji reagují na změny ve zdravotním stavu, čímž přispívají k prevenci a zlepšení kvality svého života, protože mají schopnost získávat, chápat, číst a rozumět informacím o zdraví. Bohužel i přesto, že informace jsou stále dostupnější, jen dvě třetiny lidí o své zdraví opravdu pečují (60 %). “Zejména lidé v produktivním věku často uvádějí, že nemají čas. Pro čtyřicátníky jsou typickými bariérami práce, péče o děti a stárnoucí rodiče. V kombinaci právě s nízkou zdravotní gramotností to zvyšuje riziko zdravotních komplikací,“ vysvětluje Hlávka. V ideálním světě tomuto stavu pomáhají zdravotní pojišťovny, které mají monitorovat zdravotní záznamy pacientů a motivovat je k pravidelným preventivním prohlídkám. Průzkum ukazuje, že na výzvu zdravotní pojišťovny k prevenci dnes reaguje jen kritické 1 % Čechů. „Podobně jako v pojištění aut by se pojišťovací plány měli přizpůsobovat podle účasti pacienta na prevenci. To vyžaduje regulační rámec, který pojišťovnám umožní znát zdravotní historii klienta a motivovat ho k účasti na prohlídkách. Základem jsou jasně definovaná doporučení, například kolonoskopie jednou za 10 let, měření cholesterolu, mamografie, gynekologické vyšetření, kontrola aneurysmatu břišní aorty. Na základě těchto doporučení by pojišťovny měly tyto výkony hradit a zpětně kontrolovat výkony praktického lékaře. Důležitá je i srozumitelná informovanost pacienta,“ doplňuje Smejkal.

• Pravidelně si samo hlídá termín preventivních prohlídek jen 46 % Čechů,
• neochotu řešit můj problém/nezájem u praktika vnímá 23 % Čechů,
• nepříjemné chování, bagatelizaci problému, málo empatie u praktika vnímá 31 % Čechů.*/

Komunikace a odvaha pacienta je cesta, systémová změna běh na dlouhou trať
Přibližně dvě třetiny populace (58 %) je spokojeno se systémem zdravotní péče v Čechách. Nejproblematičtější jsou čekací lhůty jak u lékaře (19 %), tak na operační úkony (23 %), dostupnost specializované péče v místě bydliště (53 %), ale i opravdový zájem lékařů o zdraví pacientů (42 %). Otevřená komunikace mezi pacientem a lékařem je podle Vladimíra Finsterleho cesta ke zlepšování těchto problémů, což potvrzuje Petr Smejkal: „Není třeba se bát zeptat lékaře na kolonoskopii nebo jiná preventivní vyšetření. To samé platí pro naše blízké – ať už se jedná o děti nebo prarodiče, je důležité se zajímat o prevenci, očkování a další odborná vyšetření. Je také třeba umět se orientovat v dezinformacích a zaměřit se na to, co přispívá k delšímu a zdravějšímu životu. Buďme aktivními občany a nebojme se ptát. Komunikace mezi pacientem a lékařem je skutečně klíčová,“ říká.

Systémová změna v oblasti zdravotní péče je dlouhodobý proces. Experti zdůrazňují důležitost zdravotní edukace již od školního věku a vyzývají k veřejnému tlaku na politiky, aby změny v oblasti péče o zdraví byly skutečnou prioritou. Petr Smejkal vysvětluje, že Češi jsou zvyklí na relativní dostupnost zdravotní péče zdarma, ale bez potřebných změn se blížíme k vážným problémům v péči o zdraví. „Pracujme jako jednotlivci na svém zdraví systematicky, nezapomínejme na spánek, sport a péči o své blízké. Na národní úrovni je to opravdu otázka tlaku na politiky. V oblasti zdravotní politiky je důležité ptát se jich na konkrétní programy, kroky a změny směrem k lepší efektivitě, kvalitě a dostupnosti zdravotní péče,” uzavírá Jakub Hlávka.

Recept na fyzické zdraví

• Všímavost – ke svému zdraví a svým blízkým
• Odvaha – ptát se lékaře a pojišťovny na vše, co vás zajímá
• Komunikace – otevřená a slušná (lékař, pojišťovna)
• Aktivní pohyb a sport – alespoň 2x týdně
• Spánek – alespoň 8 hodin

Celý stream věnovaný reprezentativnímu průzkumu “Jak se cítí Češi zdraví a spokojení” si můžete prohlédnout i ze záznamu zde (část Fyzické zdraví a systém zdravotní péče) a zde (část Duševní zdraví) a rádi ho poskytneme ve vyžádaném formátu dle vaší potřeby.

*/Data z průzkumu, poskytneme i otevřená či zpracovaná data (obě části).

Na reprezentativním průzkumu participuje kromě Lékárna.cz také QED GROUP a agentura CONFESS RESEARCH, realizovaly ho letos v dubnu na vzorku 1017 osob metodou CAWI . Předpokládají každoroční opakování pro zachycení změn názorů společnosti na zdraví a systém zdravotní péče.

Foto: archiv