Vitamíny a minerály lze získat i z běžných bylin. Jaké další benefity člověku přináší?

Pomocník při psychickém vypětí, zažívacích potíží či jako doplňkový lék pro zmírnění příznaků nepříjemného nachlazení. Bylinky díky svým pozitivním vlastnostem představují přínosný a efektivní způsob, jak jednoduše podpořit celkové zdraví a duševní pohodu. I přesto je svět těchto nenápadných rostlin často škatulkován a spojován výhradně s alternativní medicínou a nadšenými ezoteriky. Pro předsudky ale není důvod! Dnes již tvoří běžnou součást zdravého životního stylu a své zastoupení mají i v doplňcích stravy. Jaká bylinka je přírodním prebiotikem a jak svůj jídelníček obohatit o další zdroje důležitých minerálů a vitamínů?

Bez stresu a nadměrného vypětí
Stále oblíbenějším způsobem, jak lidé podporují svou psychickou odolnost, je pravidelná suplementace takzvaných adaptogenů. Pro nezasvěcené však toto označení může být jen dalším cizím slovem v jejich slovníku, na který rychle zapomenou. Co si tedy pod tím představit?

Adaptogeny jsou přírodní látky, které efektivně pracují se stresem. „Pokud je člověk vystaven vypjaté a nepříjemné situaci, začne se z části mozku zvané hypothalamus uvolňovat hormon CRH. Ten proudí přímo do hypofýzy, jež hraje klíčovou roli v lidském endokrinním systému, odkud je do krevního oběhu uvolněn další hormon, tentokrát ACTH, který způsobí to, že nadledvinky začnou produkovat známý stresový hormon kortizol společně s adrenalinem. Výsledkem tohoto procesu jsou poté úzkosti a stres, které člověk pociťuje například v podobě zvýšeného tepu, třesu, pocení, ale také neschopnosti se soustředit, zmatení či nadměrného přemýšlení. Funkce adaptogenů spočívá v regulaci a snížení produkce prvotních hormonů CRH a ACTH, které jsou hlavními důvody, proč se člověk cítí ve stresu. Výsledkem pravidelného přijímání těchto látek je poté stabilizace fyziologických reakcí a podpora celkové rovnováhy organismu,“ komentuje Ing. et Ing. Barbora Procházková, Ph.D., jež se mimo jiné podílí také na vývoji genetických testů a testování střevního mikrobiomu v Chromozoom.

Nejpopulárnějším zástupcem adaptogenů je jednoznačně ashwagandha, která je známá také pod názvy vitálie snodárná či indický ženšen. „Jde o bylinu pocházející z ajurvédské medicíny, jež zvyšuje koncentraci a kromě spánku zlepšuje i reprodukční systém. Vyniká navíc v boji s chronickým stresem, proto je její výtažek obsažen v doplňku stravy Stress Less od Chromozoom,“ dodává Procházková. Dalším příkladem uklidňující bylinky je ženšen pravý. Vědci se shodují, že jde o významnou protistresovou rostlinu, jejíž užívání může být velmi efektivní v rámci léčby stresem vyvolaných poruch. Mezi významné adaptogeny patří také rozchodnice růžová, sibiřský ženšen či bazalka posvátná známá jako královna bylin, a to hned z několika důvodů! Nejenže snižuje tvorbu stresových hormonů, zároveň přispívá ke stabilizaci hladiny cukru v krvi a podpoře správné funkce jater. Pozor ale! Kombinováním adaptogenů s určitými léčivy, například na ředění krve, může dojít ke kontraindikaci.

Více vitamínu C než v citrusech
Nejen pomocí klasických potravin jako jsou luštěniny, ovoce, zelenina či mléčné a masné výrobky lze efektivně doplnit potřebné esenciální látky. Významným zdrojem jsou i vybrané bylinky, které je možné jednoduše přidat do každodenního jídelníčku. Snadno dostupné rostliny jako jsou máta, bazalka, šalvěj či více exotický koriandr obsahují například železo, hořčík nebo také vápník. Jeden šálek bylinkového čaje v chladném počasí tedy člověka nejen zahřeje, zároveň se jedná o nezištnou pomoc při snaze udržet si konstantní hladiny důležitých mikroživin. Za zmínku stojí také kopr, majoránka a estragon, které jsou v české kuchyni velmi oblíbené. Tyto bylinky kromě výrazné vůně vynikají i obsahem mědi a zinku, které člověk potřebuje pro správnou funkci imunitního systému, zdraví pojivové tkáně či k urychlení regenerace. Pomocí bylin však můžeme podpořit také přísun vitamínů, a to především A, E, C, K a skupiny B. Často jsou až překvapivě účinné a užitečné. Příkladem mohou být listy kontryhelu, které množstvím vitamínu C předčí i pomeranče!

Speciální skupinou jsou potom houby. Přestože ze své podstaty nespadají do kategorie bylin, i zde najdeme přírodní a běžně dostupné zdroje esenciálních látek. Většina lesních hub obsahuje znatelné množství vitamínu D, který přijímají ze slunečního záření. Svým přínosem pro organismus překvapí i adaptogenní houba reishi. Nejenže pomocí velkého množství antioxidantů chrání buňky před oxidačním stresem, ale také tělo obohacuje o selen, vitamín B a železo.

Lék na drobné neduhy a nepříjemná nachlazení
Bylinky mohou člověku pomoc i s řadou zdravotních komplikací. Od drobných krátkodobých potíží, až po každoroční nachlazení, které ne a ne odejít. Jaké druhy je proto dobré znát?

Pro řešení problémů spojených s trávicí soustavou je vhodná smetánka lékařská. Její listy, květy i kořen zklidňují žaludek, čistí organismus a zároveň jsou také prebiotikem, které ocení především mikroorganismy ve střevním mikrobiomu. Pomocníkem při zácpě je zase jitrocel indický, jenž s dostatečným množstvím vody stimuluje střeva a napomáhá zdravému vyprázdnění. Pokud člověka přes den trápí bolest hlavy, není od věci si připravit levandulový čaj, který uvolňuje a napomáhá k relaxaci celého těla. Fialové květy jsou navíc vhodné k podpoře štítné žlázy či optimálního krevního tlaku.

Náhlé teplotní výkyvy a výrazné změny počasí s sebou kromě zimy, deště a chladného větru přináší i běžné příznaky oslabené imunity v podobě rýmy, kašle, bolesti v krku či zvýšené teploty. I v případě narušené obranyschopnosti mohou být bylinky užitečným doplňkem celkové léčby. Nálevem z květů lípy člověk dopomůže snazšímu vykašlávání a zklidní podrážděnou sliznici dýchacích cest. Inhalací mateřídoušky zase podpoří léčbu nekonečné rýmy. Dalšími bylinkami, které je vhodně po dobu nachlazení ve formě hřejivého čaje užívat, jsou šalvěj, černý bez nebo také třezalka, jež mimo jiné vyniká i pozitivními účinky na psychiku a duševní zdraví člověka, je však třeba být opatrný při užívání s dalšími léky jako jsou antidepresiva či antikoncepce, u kterým může tato bylina ovlivnit jejich účinek na lidský organismus.

Foto: archiv