Zima na silnicích: téměř polovina nehod na kluzkém povrchu vozovek
Zimní měsíce často představují pro řidiče tvrdou zkoušku. Podle Portálu nehod se na kluzkých površích, jako je náledí či ujetý sníh, odehrála v období let 2010 až 2023 téměř polovina zimních nehod. Na vině je mnohdy smyk, který často vzniká při vysoké rychlosti nebo prudkém brzdění.
První mrazivé dny letošní zimy ukázaly, jak nebezpečné mohou být české silnice v nepříznivém počasí. Sníh, námraza a namrzající déšť dramaticky zvyšují riziko nehod, přičemž klíčovým faktorem je smyk – situace, kdy řidič ztrácí kontrolu nad vozidlem. Když vozidlo ztratí přilnavost k povrchu vozovky, stává se neovladatelným. Příčinou může být náhlé brzdění, prudké otočení volantem nebo příliš vysoká rychlost v kombinaci s kluzkým povrchem.
Zvýšené riziko dopravních nehod na českých silnicích přinášejí mokrá vozovka, náledí a neposypané úseky v kombinaci s ujetým nebo rozbředlým sněhem. Analytici Portálu nehod se proto zaměřili na nehody, které souvisejí s těmito rizikovými povrchy.
Podle analýzy Portálu nehod se během zimních měsíců (tedy v lednu, únoru, březnu, listopadu a prosinci) v letech 2010 až 2023 stalo na českých silnicích více než půl milionu dopravních nehod. Bezmála polovina z nich (230 tisíc) se odehrála na povrchu, který nebyl suchý. Na neposypaném náledí a ujetém sněhu bylo zaznamenáno 36 543 nehod, na posypaném sněhu 19 177 nehod, na rozbředlém sněhu 15 681 nehod a při náhlé změně povrchu (například námraza na mostu či místní náledí) 782 nehod.
„Největší podíl nehod zaviněných smykem byl při náhlé změně povrchu, a to až v 75 % případů, zatímco na neposypaném sněhu způsobily smyky přibližně 55 % nehod. Na posypaném sněhu byl tento podíl nižší, a to 46,9 %,“ řekl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Kluzké pasti: nejnebezpečnější místa
Námraza a sníh se často objevují na neočekávaných místech, což může být pro řidiče zrádné. Mosty, které nejsou chráněny okolní vegetací, jsou obzvláště nebezpečné, protože chladný vzduch proudící nad a pod jejich povrchem způsobuje rychlejší tvorbu námrazy. Podobně jsou rizikové úseky v blízkosti vodních toků, kde vlhkost zvyšuje šanci na vznik kluzkých ploch. Stíněná místa, například pod hustými stromy nebo v úzkých údolích, bývají problematická kvůli dlouhodobě nižším teplotám, které umožňují, aby led na vozovce zůstával i během dne. Další problematickou oblastí jsou stoupání a klesání, kde vozidlo při jízdě do kopce snadno ztratí trakci, zatímco při jízdě z kopce se může stát neovladatelným kvůli gravitaci a zhoršené přilnavosti. Kombinace těchto faktorů vyžaduje od řidičů zvýšenou opatrnost a schopnost předvídat nebezpečí.
Nepříznivé počasí v zimních měsících často způsobuje situace, které na první pohled nemusí působit vážně, avšak jejich důsledky mohou být fatální. Namrzající déšť, kdy se na povrchu silnice tvoří téměř neviditelná vrstva ledu, patří mezi nejzrádnější podmínky, protože řidiči si riziko uvědomují až ve chvíli, kdy je pozdě. Podobně i čerstvě napadaný sníh skrývá riziko, protože může zakrýt kluzké nerovnosti nebo ledové plochy. Prudké sněhové přeháňky pak výrazně snižují viditelnost a mohou způsobit, že řidiči přehlédnou nebezpečné úseky. Tyto povětrnostní podmínky mají často za následek hromadné nehody, zvláště na dálnicích, kde vysoké rychlosti a hustý provoz komplikují možnosti reakce. Řidiči by proto měli nejen přizpůsobit rychlost a styl jízdy počasí, ale také věnovat zvýšenou pozornost předpovědím počasí a aktuálním výstrahám, které mohou předejít mnoha tragédiím.
„Statistiky Portálu nehod ukazují, že 81,6 % nehod v zimním období se naštěstí obejde bez zranění. U nehod způsobených náhlou změnou stavu vozovky je však podíl nehod bez následků na zdraví pouze 67,8 %. Smyk na neposypané vozovce s náledím a ujetým sněhem vede k vyšší pravděpodobnosti zranění. V takových případech tvoří 25,8 % lehká zranění, 2 % těžká zranění a 0,5 % smrtelná zranění,“ upřesňuje Marek Sibal ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Riziková Vysočina a Karlovarsko
„Podle analýzy Portálu nehod existují výrazné regionální rozdíly. V Praze a Středočeském kraji dochází v zimních měsících k nejvyššímu počtu nehod, což lze přičíst hustotě dopravy. V letech 2010 až 2023 došlo v Praze k 107 559 nehodám a ve středních Čechách k 70 813. Pokud se však zaměříme na podíl nehod způsobených nepříznivým povrchem vůči celkové zimní nehodovosti, nejhorší situace je v Karlovarském kraji a na Liberecku. Tyto regiony jsou charakteristické náročnějšími povětrnostními podmínkami, které vedou k častějšímu vzniku náledí a intenzivnějšímu sněžení, což vytváří ideální podmínky pro smyk. Karlovarský kraj navíc zahrnuje část Krušných hor a Liberecký kraj Krkonoše, Lužické a Jizerské hory. Silnice v horských oblastech pak zvyšují riziko náhlé změny povrchu nebo zledovatění,“ uvedl Jan Chalas ze společnosti DataFriends, která provozuje Portál nehod.
Klíčem k prevenci je především přizpůsobení jízdy aktuálním podmínkám. Pomalejší jízda umožňuje lepší reakci na nečekané situace. Kvalitní zimní pneumatiky výrazně zvyšují přilnavost na sněhu i ledu, a proto jsou nezbytné. Řidiči by měli předvídat varovné signály, jako je lesklý povrch vozovky nebo mrazivé počasí, a přizpůsobit tomu svůj styl jízdy. Při brzdění na kluzké silnici je důležité používat přerušované brzdění nebo systém ABS, aby se minimalizovalo riziko smyku.
Pokud už ke smyku dojde, je zásadní zachovat klid. Nezvyšujte rychlost a nevytáčejte motor, uvolněte plyn a lehce otočte volant ve směru, kam směřuje zadní část vozidla. Prudké brzdění nebo strhnutí volantu smyk často zhoršuje, a proto je třeba jednat s rozvahou.
Zimní počasí každoročně ukazuje, že i zdánlivě nenápadná námraza může mít tragické následky. Řidiči by měli být na silnicích ostražití a dbát na základní pravidla bezpečné jízdy. V sázce je nejen jejich vlastní život, ale i životy ostatních účastníků silničního provozu.
Foto: archiv
