Pásový opar může ohrozit každého, kdo prodělal plané neštovice. Riziko výskytu onemocnění  stoupá s věkem!

Pásovým oparem může onemocnět každý, kdo prodělal plané neštovice. Z dostupných dat navíc  vyplývá, že ho v průběhu života může prodělat až 1 ze 3 lidí. Pacienti, kteří si onemocněním prošli,  často hovoří, že je velmi nepříjemné, doprovázené bolestmi, které je mohou i na delší čas vyřadit  z běžného života. Navzdory možné závažnosti pásového oparu a jeho možným dlouhodobým  dopadům na kvalitu života, stále řada lidí toto onemocnění a jeho vážné následky nezná.  Tento týden právě probíhající iniciativa s názvem Týden povědomí o pásovém oparu (Shingles  Awareness Week) si proto klade za cíl zvýšit povědomí o tomto onemocnění.  

Pásový opar se projevuje bolestivou vyrážkou, která se vyskytuje obvykle na jedné straně těla, často na trupu nebo  obličeji. „Onemocnění se u mě poprvé objevilo před několika lety během natáčení, kdy člověk často pracuje pod velkým  psychickým i fyzickým vypětím,“ zmiňuje herečka Denisa Nesvačilová. „Pásový opar jsem měla opakovaně a vždy mu  předcházelo náročnější pracovní období a stres. Pásový opar mi zasáhl obličej, konkrétně oblast okolo oka, nemohla jsem  pracovat a omezovalo mě to v každodenních aktivitách. Navíc trpím těžkým atopickým ekzémem, a tak jakékoliv další  onemocnění, které postihuje i kůži, je pro mě o to více nepříjemné.“ uvádí.  

Riziko rozvoje pásového oparu ajeho komplikací jako je postherpetická neuralgie stoupá od50 let věku. Dalšími rizikovými  skupinami jsou osoby s jinými základními onemocněními jako jsou například onkologická onemocnění, cukrovka,  CHOPN, astma, chronické onemocnění ledvin, kardiovaskulární onemocnění a další. „Pásový opar (odborně herpes  zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může postihnout každého, kdo v minulosti prodělal plané  neštovice. Ve vyšším riziku onemocnění jsou lidé ve věku nad 50 let, kdy dochází k přirozenému slábnutí imunity, a dále  lidé s oslabenou imunitou z důvodu jiného základního onemocnění. Ohroženi jsou tak například onkologicky nemocní,  nebo pacienti s onemocněním jako je cukrovka, CHOPN, astma, chronické onemocnění ledvin a další,“ uvádí docentka MUDr. Jitka Fricová, Ph.D, vedoucí lékařka Centra pro léčbu bolesti ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.  

Nízké povědomí o onemocnění a možnosti prevence 

Lidé často nevědí, že proti tomuto onemocnění existuje účinná prevence. Podle odborníků může být důvodem zejména  malé povědomí o pásovém oparu jako takovém. Dle průzkumů, který si na podzim nechala vypracovat farmaceutická  společnost GSK, ví vČeské republice o možnostech prevence proti pásovému oparu pouze 28 % lidí ve věku 50 let a více.  

“Pásový opar mě zastihl náhle abez varování. Bylo mi 60 let a cítil jsem se velmi dobře, pravidelně jsem sportoval, otužoval  se. Bolest spojená s pásovým oparem byla nejhorší, jakou jsem kdy v životě zažil. Dva týdny jsem nemohl pracovat,  byl jsem omezený při každodenních činnostech i spánku. Naštěstí mi bylo onemocnění diagnostikováno včas a byla  mi nasazena správná léčba. Přesto jsem se s následky onemocnění potýkal ještě několik týdnů po prodělání pásového  oparu“, uvádí pan Michal.  

Právě za účelem zvýšení povědomí o pásovém oparu vznikají po celém světě nejrůznější iniciativy, které mají za cíl šířit  osvětu o tomto onemocnění, jeho projevech i možných následcích. Jednou z nich je Týden povědomí o pásovém oparu  (Shingles Awareness Week), který se koná pravidelně již několik let a do kterého se letos zapojí více než 40 zemí.  

PÁSOVÝ OPAR: MÝTY A FAKTA 
Mýtus: Kdo měl neštovice, nemusí se pásového oparu bát. 
Fakt: Je tomu přesně naopak. Pouze u toho, kdo už plané neštovice prodělal (nejčastěji v dět ství), může dojít k rozvoji pásového oparu. Plané neštovice i pásový opar způsobuje stejný  virus – virus varicella zoster. Při primoinfekci (neboli primární/první infekci) vyvolá tento  virus právě plané neštovice. Po jejich prodělání zůstává virus ve spící formě v těle člověka. Pásový opar je potom způsobený reaktivací tohoto viru. Promořenost virem varicella  zoster dosahuje v České republice ve věkových skupinách 5–10 let 70–80%, dle údajů z let  1996-1997 dokonce 90 až 98% u osob starších 40 let. Až u 1 ze 3 lidí se může tento virus  v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar. 

Mýtus: Pásový opar je pouze onemocnění kůže. 
Fakt: To není úplně přesné. Pásový opar je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které  může postihnout každého, kdo v minulosti prodělal plané neštovice. Prvními příznaky  pásového oparu jsou často bolest, svědění nebo pálení v oblasti, kde se později vyrážka  objeví. Typická vyrážka je ve formě puchýřků, které se obvykle objevují na jedné straně  těla nebo obličeje podél postiženého nervu. Vyrážka se hojí během 2-4 týdnů, ale bolest  může přetrvávat měsíce i roky, a může mít tak výrazný vliv na kvalitu života. Tento stav se  nazývá postherpetická neuralgie a je jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu.  Ve výjimečných případech může pásový opar probíhat i bez vyrážky a projevuje se pak  bolestí v oblasti nervového zakončení. 

Mýtus: Nejedná se o bolestivé onemocnění. 
Fakt: Pásový opar (odborně herpes zoster) je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které  může být doprovázeno komplikacemi. Puchýřky se obvykle vysévají během 7 až 10 dnů  a vymizí do 2 až 4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky. Tento stav se nazývá  postherpetická neuralgie a je jednou z nejčastějších komplikací pásového oparu. Může se  vyskytnout až u 20-30% pacientů, kteří prodělali pásový opar. Tato bolest bývá charak 

terizována jako pálivá, bodavá, šlehavá nebo jako pocit elektrických výbojů. Může být tak  intenzivní alimitující, že dokáže narušit i každodenní běžné činnosti, jako je oblékání, chůze,  nebo spánek a mít tak výrazný vliv na kvalitu života. 

Mýtus: Pásovým oparem jsou ohroženi jen starší lidé. 
Fakt: Pásový opar si nevybírá. Pásovým oparem může onemocnět každý, kdo prodělal plané  neštovice, bez ohledu na to, jak zdravý se člověk cítí. Lidský imunitní systém spřibývajícím  věkem přirozeně slábne a je to právě tento s věkem související pokles funkce imunitního  systému, který umožní spícímu viru varicella zoster se reaktivovat a způsobit tak pásový  opar. Proto se onemocnění nejčastěji vyskytuje u osob starších 50 let a u osob starších 18  let soslabeným imunitním systémem. Pokud patříte mezi většinu dospělé populace, která  plané neštovice vdětství prodělala, máte virus, který způsobuje pásový opar, již v sobě. Až  u 1 ze 3 lidí se může tento virus v průběhu života reaktivovat a způsobit pásový opar. 

Mýtus: Pásový opar je vysoce infekční onemocnění. 
Fakt: Infekčnost pásového oparu je oproti planým neštovicím významně nižší. Infekční je teku tina puchýřků, přímým kontaktem s tekutinou se může nakazit osoba, která se s varicella  zoster virem ještě nesetkala. U takového člověka by se potom nákaza projevila jako plané  neštovice. 

Mýtus: Pásový opar je pouhá vyrážka. 
Fakt: Pásový opar je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které se projevuje výsevem  puchýřků nakůži, obvykle najedné straně těla nebo obličeje podél postiženého nervu. Vy rážka se hojí během 2-4 týdnů, ale bolest může přetrvávat měsíce i roky a mít tak výrazný  vliv na kvalitu života. Tento stav se nazývá postherpetická neuralgie, je jednou z nejčastěj ších komplikací pásového oparu amůže se vyskytnout až u20-30% lidí spásovým oparem. 

Mezi další možné komplikace může patřit např. postižení očí, ke kterému dochází, pokud  dojde k výsevu pásového oparu v oblasti oka. Přítomná bývá také výrazná bolestivost,  výjimečně může dojít i k poruše vidění. Takový typ pásového oparu se odborně nazývá  herpes zoster ophthalmicus. Tento typ pásového oparu představuje 10–20% všech případů pásového oparu. 

V případě, že jsou postiženy nervy inervující oblasti kolem uší a úst, mohou být přítomné  bolesti a pocit zvonění v uších, porucha rovnováhy, nevolnost, ztráta chuti na polovině  jazyka, snížena tvorba slin a výjimečně může dojít i ke ztrátě sluchu. 

Mýtus: Proti pásovému oparu neexistuje prevence. 
Fakt: Proti onemocnění pásovým oparem existuje prevence v podobě očkování.

PŘÍBĚHY PACIENTŮ
PAN MICHAL 
Pan Michal prodělal pásový opar v 60 letech. Onemocnění v jeho případě přišlo nečekaně a bez varování. Žil  aktivním životem, udržoval se v dobré fyzické kondici, pravidelně cvičil a otužoval se.  

Potíže pana Michala začaly přibližně 6 až 7 dnů před výsevem vyrážky pocitem brnění v noze, kterému  v úvodu nepřikládal větší význam. Stav se další dny ale nezlepšoval, k pocitu brnění v noze se přidala bolest,  která se zhoršovala, a postupovala z nohy do oblasti zad. Bolest ho omezovala v denních aktivitách i při  spánku, nemohl chodit do práce, opakovaně navštívil lékaře. Zhruba po 7 dnech od prvotních nespecifických  příznaků se mu objevila vyrážka v dolní části zad. Opět navštívil lékaře, který mu sdělil diagnózu – pásový  opar, a nasadil mu antivirotika.  

Zkušenost pana Michala s pásovým oparem byla velmi nepříjemná a bolest spojenou s pásovým oparem  popisuje jako tu nejhorší, jakou v životě zažil. Samotná nemoc ho vyřadila na 14 dní z práce, velmi ho omezila  v každodenních činnostech a výrazně narušila kvalitu spánku. Díky jeho snaze přijít na to, co jeho obtíže  způsobuje, mu byla podána cílená léčba velmi brzo po výsevu vyrážky. Vyrážka vymizela po 14 dnech, ale  porucha citlivosti v noze přetrvávala celkově zhruba měsíc, než se vrátila do normálu.  

DENISA NESVAČILOVÁ 
Denisa Nesvačilová je známá česká filmová a seriálová herečka. Její příběh ukazuje, že pásovým oparem  může onemocnět člověk i v mladém věku, pokud prožívá náročné stresující období. 

Poprvé se s pásovým oparem setkala před několika lety. Onemocnění přišlo neočekávaně během natáčení,  kdy herci pracují takřka nepřetržitě pod velkým psychickým a fyzickým vypětím. Právě stres, či oslabená  imunita mohou být jedním ze spouštěčů onemocnění. Denisa si nejprve myslela, že jde jen o „vyrážku“, která  ale neustupovala. Šla proto k lékaři, který jí onemocnění diagnostikoval, předepsal jí antivirotika a doporučil  odpočinek.  

Onemocnění ji vyřadilo z běžného i pracovního života zhruba na dva týdny, kdy dodržovala klidový režim  a doporučenou léčbu. Pásový opar v jejím případě zasáhl obličej, konkrétně oblast okolo oka, což je jedna  z lokalit, kde se pásový opar projevuje. Onemocnění u ní nebylo ani tak bolestivé, jak je pro pásový opar velice  často typické, ale spíše nepříjemné a bránilo jí v práci a každodenních aktivitách. Denisa navíc trpí těžkým  atopickým ekzémem, a tak jakékoliv další onemocnění, které postihuje i kůži, je pro ni o to více nepříjemné.  

Pásový opar je nepříjemné a bolestivé virové onemocnění, které může postihnout každého, kdo v minulosti  prodělal plané neštovice. Riziko rozvoje pásového oparu stoupá od 50 let, ale mohou jím onemocnět i mladší  osoby trpící dalšími onemocněními jako jsou například: onkologická onemocnění, cukrovka, CHOPN, astma,  chronické onemocnění ledvin, kardiovaskulární onemocnění a další. Pásovým oparem může onemocnět  i zdravý člověk, který je vystaven dlouhodobému stresu, či vyčerpání, což byl případ právě Denisy. 

Foto: archiv