Čeští producenti zmapovali postavení rodičů na pracovním trhu v audiovizi a uplatnění žen ve filmových profesích
Postavení žen na tuzemském pracovním trhu je v rámci členských zemí OECD (mezinárodní Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) podprůměrné. To se týká téměř všech odvětví, zrovna česká audiovize to potvrzuje.
Asociace producentů v audiovizi (APA) si zadala již před třemi lety průzkum s názvem Ženy ve filmu, stalo se tak dva roky předtím, než režisérka a absolventka FAMU Darja Kashcheeva přednesla na loňských Českých lvech projev o nerovnosti příležitostí mužů a žen ve filmovém průmyslu. Nejen v souvislosti s tím APA zmapovala, jaké postavení mají vůbec celkově rodiče, ženy i muži, na pracovním trhu v oblasti audiovize. Nyní jsou k dispozici výsledky týkající se jak tématu rodičovství v audiovizi, tak postavení žen v hlavních filmových profesích v České republice.
Jak vyplývá z kvantitavní sondy Rodičovství v audiovizi vzniklé ve spolupráci APA, ARAS, AFS a Rady animovaného filmu, rodiče pracující v této oblasti, jejichž audiovizuální díla jsou k vidění denně na streamovacích platformách, v kinech nebo na televizních obrazovkách, jsou schopní těžko skloubit práci s péčí o děti. „Na vině jsou nepravidelné honoráře či nedostatek podpory pro hlídání dětí, což se týká většiny filmových oborů. Mezi rodiči v audiovizi jsou nejvíce zmiňované problémy s nejistotou výdělku, což je dáno i charakterem práce, která je nepravidelná, natáčení obnáší dlouhé směny, často i noční nebo absentují jakékoliv možnosti hlídání dětí na place. To se týká profesí v oblastech jako jsou produkce, režie, scenáristika, kamera, střih a dalších,“ říká výkonná ředitelka APA Magdaléna Králová.
O to více tak v audiovizi trpí pracovní kariéra žen – matek, které ztrácejí kontakt s oborem, protože otcové, kteří v oboru audiovize pečují o děti, jsou stále velkou výjimkou, tvoří pouze 5 %. Pro rodiče v tomto odvětví obecně platí, že pokud jsou z finančních důvodů nuceni skloubit náročný pracovní rozvrh s rodinnými povinnostmi, dostávají se do komplikovaných situací, protože tomu neodpovídá ani nastavení institucionální péče. Podle studie dokonce více než 27 % respondentům a respondentek zvažovalo, že by z důvodu náročnosti profese a problematických zkušeností s kombinací rodiny a práce, děti vůbec neměli. Přesto polovina rodičů, konkrétně 51 %, pracovala během mateřské nebo rodičovské dovolené, 8 % rodičů na mateřskou vůbec nenastoupilo. Navíc je třeba zdůraznit, že 57 % rodičů v tomto oboru pracuje jako OSVČ, kteří nemají na trhu práce žádné zaměstnanecké benefity ani jistoty. Rodiče v těchto oborech finančně ve většině nedosáhnou na soukromé školy či chůvy, státních škol a školek tak využívá 68 % z nich. Podle průzkumu by těmto rodičům rozhodně pomohla větší vstřícnost pracovních podmínek, časové úlevy a pochopení i ochota při plánování práce, stálé zaměstnanecké poměry a zajištění organizovaného hlídání na natáčení ve formě dětských skupin, koutků nebo prostoru pro chůvy na place.
Přestože v posledních letech se objevují jednorázové snahy zlepšit pracovní podmínky pro rodiče v audiovizi, filmaři dle sondy nerozumí například tomu, proč nemají školy typu FAMU či instituce jako je Česká televize prostor alespoň pro krátkodobé hlídání dětí, kde by mohlo být dítě s vlastní chůvou či prarodiči, pokud je kojené a matka mu musí být nablízku. Kvantitativní sondou na téma rodičovství ve filmu prošlo 123 respondentů a respondentek, 40 % ve věku 30 až 39 let a 33 % ve věku 40 až 49 let. Poměr mužů vs. žen byl 36 % vs. 64 %, sběr dat proběhl v květnu 2024.
Tříletý projekt studie Ženy v hlavních filmových profesích zkoumal postavení a postoje filmařek v hlavních štábových profesích, zaměřen byl na český celovečerní hraný film v letech 1993 až 2023. Zahrnoval profese režisérek, scenáristek, producentek, vedoucích výroby, kameramanek, zvukařek, střihaček a hudebních skladatelek. Vnikl z podnětu APA a byl podpořen Státním fondem kinematografie/audiovize. Součástí byl sběr a statistická analýza filmografických dat a také více než dvě desítky rozhovorů s filmařkami všech generací. Zatímco v mnoha zemích Evropské unie jsou podobná data sledována průběžně, v České republice šlo o první výzkum podobného rozsahu a zaměření. Největším překvapením výzkumu jsou dlouhodobá zjištění. Ukázalo se, že v českém hraném filmu je žen výrazně méně, než se čekalo a než je běžné v průměru EU. Alarmující je, že se podíl žen, navzdory společenským trendům a rostoucímu počtu absolventek filmových škol mezi roky 1993 a 2023 zvýšil o velmi málo, tj. z 16 % na 20 %. Důvody jsou nedůvěra ve schopnosti žen vést tým nebo rozumět technice, klíčovým faktorem se ukázalo i v rámci tohoto výzkumu být složité slaďování rodinného a filmařského života.
Zatímco v evropských hraných filmech lze najít 9 % kameramanek, v ČR jsou to jen 3 %, a to pouze v posledních letech. Do profesionální sféry totiž přišla nová a silná skupina absolventek FAMU. V této profesi se ukázala velmi úzká statistická provázanost mezi počtem studentek oboru kamera na filmových školách a počtem kameramanek v praxi. Specifická situace panuje v oboru střih, kde se podíl žen oproti 90. letům výrazně snížil. Důvodem může být i proměna oboru, kdy ruční střihačská práce vnímaná jako více ženská byla nahrazena počítači, které jsou stereotypně vnímány jako mužská doména.
„Klíčem ke změně je podle mého názoru otevřený dialog a aktivita komunity, která by mohla vést ke vzniku mezioborové platformy pomáhající nejen ženám, ale i dalším znevýhodněným skupinám v audiovizuálním průmyslu. Jako hlavní témata se nabízejí osvěta a seberegulační opatření. Na podobné typy aktivit jsou nicméně potřeba finanční zdroje. Nejde o milióny, důležitá je spíše stabilita financí, která umožní efektivní a dlouhodobé proměny české audiovize,“ říká Tereza Czesany Dvořáková za tým zpracování studie. Autoři mj. uvádějí, že mezi dalšími systémovými opatřeními mohou být například uznatelnost nákladů na kompenzaci hlídání během dlouhých natáčecích dnů nebo dokonce speciální výzva Státního fondu audiovize, s tím, že důležitá je transparentnost takových kroků. „Za roky 2022 a 2023 data ukazují přece jen výraznější počet žen, jde ale o příliš krátké období, než abychom si byli jisti tím, že jde o opravdový trend. V případě scenáristek se podíl zvýšil až na 30 %, což je optimistické, protože scenáristky jsou vedle producentek a režisérek těmi, které statisticky nejvíce ovlivňují, kolik dalších žen bude na projektech pracovat, a také to, jaké bude základní téma a jestli protagonisté filmu budou muži nebo ženy,“ dodává Czesany Dvořáková.
APA se snaží dlouhodobě otevírat klíčová témata pro rozvoj a další růst audiovize. Pilotní studii na zastoupení žen v režii iniciovala už v roce 2021. V budoucnu by asociace ráda pokračovala ve sběru datových podkladů a zaměřila se také na oblast televize, animace či dokumentární tvorbu, výsledky v jednotlivých segmentech se mohou lišit. Asociace producentů v audiovizi byla založena v roce 1994 a sdružuje téměř 150 producentů a produkčních společností jak z oblasti českého hraného, dokumentárního a animovaného filmu, tak z oblasti filmového servisu, reklamy a televizní tvorby.
Kvantitativní sonda Rodiče v audiovizi a studie Ženy v hlavních filmových profesích jsou v plném znění k dispozici na https://asociaceproducentu.cz/studie.
Foto: archiv
