Analýza uhlíkové stopy dřevostaveb Timber Praha: celkové emise uhlíku o 52,42 % nižší než u původního projektu ze železobetonu

27.3.2025 Red

Bytové domy Timber Praha, které společnost UBM Development Czechia dokončila na podzim minulého roku, představují první vícepodlažní rezidenční dřevostavby v historii české metropole. Tyto udržitelné budovy kombinující dřevěnou sloupkovo-rámovou konstrukci s masivními CLT panely s energetickým průkazem PENB A mimořádně úsporná a ekologickou certifikací BREEAM Excellent jsou součástí rezidenčního areálu Arcus City v městské části Praha-Řeporyje. Projekt byl původně koncipován jako klasická stavba ze železobetonu. V souladu s vizí rakouské mateřské společnosti UBM Development AG, stát se vedoucím developerem projektů dřevostaveb v Evropě, byl projekt na konci roku 2021 změněn na hybridní dřevostavbu.[1] Toto rozhodnutí přineslo významné snížení uhlíkové stopy, jak prokázala v českých podmínkách unikátní analýza uhlíkové stopy po dobu životního cyklu budov Timber Praha [2]. Analýzu pro UBM zpracovala poradenská společnost Grinity.

„Z porovnání uhlíkové stopy původního projektu ze železobetonu a realizovaného designu hybridních dřevostaveb Timber Praha jasně vyplývají ekologické přínosy dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Přechod ze železobetonové na dřevěnou konstrukci znamenal významné snížení celkových emisí oxidu uhličitého. Celkové kombinované emise CO₂, tzn. zabudované emise uhlíku vyprodukované stavebními materiály a výstavbou během všech etap budovy plus emise CO₂ vzniklé během uvažovaných 50 let provozu budov, jsou o více než 52 % nižší než u původního železobetonového návrhu,“ komentuje Tomáš Kurka, Senior Cost Manager společnosti UBM Development Czechia.

Uhlík, vázaný ve dřevě, snižuje uhlíkovou stopu oproti konvenčním konstrukcím o třetinu
Schopnost dřeva vázat CO₂ během svého vzniku (během růstu stromů) významně zesiluje jeho ekologické výhody. Podle analýzy v případě dřevostaveb Timber Praha dosáhly svázané emise uhlíku hodnoty 4 177,15 tun CO₂e[3], což představuje snížení o 34,47 % ve srovnání s původním návrhem ze železobetonu (6 374,55 tun CO₂e). „Zjištěné výsledky potvrzují, že použití dřeva jakožto obnovitelného materiálu významně přispívá ke snížení dopadů na životní prostředí nemluvě o jeho kvalitách při vytváření esteticky příjemných a funkčních prostor s pozitivními účinky na zdraví obyvatel v dřevěných budovách“, uvádí Tomáš Kurka.[4]

Uhlíková stopa při provozu dřevostaveb Timber Praha: snížení emisí uhlíku souvisejících s energií o více než dvě třetiny
Přechod od původního železobetonu k optimalizovanému návrhu dřevostaveb Timber Praha, zahrnujícímu řadu energeticky úsporných prvků, geotermální vrty, tepelná čerpadla, fotovoltaické panely či exteriérové žaluzie, vedl díky nízké spotřebě energie během následujících 50 let provozu k velmi významnému snížení uhlíkové stopy. V původní koncepci projektu s plynovými kotli a standardním vytápěním radiátory dosáhly emise 7 501,9 tun CO₂e. Optimalizovaný návrh technologií projektu snížil vyprodukované emise na 2 356,9 tun CO₂e. Představuje to významné snížení provozních emisí uhlíku o 68,58 %.[5] „Jedná se o jasný důkaz úspěchu navržených technologií při zlepšování energetické účinnosti a minimalizaci dlouhodobého dopadu budov na životní prostředí,“ dodává Tomáš Kurka.

Hybridní dřevostavby Timber Praha: snížení celkových emisí CO₂ více než o polovinu oproti původnímu návrhu ze železobetonu
Díky rozhodnutí UBM Development AG realizovat Timber Praha jako hybridní dřevostavby klesly podle analýzy celkové emise uhlíku (tzn. uhlík vázaný ve dřevě a dalších stavebních materiálech včetně uhlíkové stopy související s energií během využívání budov za 50 let jejich budoucího provozu) z 13 733 tun CO₂e na 6 534 tun CO₂e. To představuje kombinované snížení celkových emisí uhlíku o 52,42 %.

„LCA analýza budov Timber Praha prokázala, že výstavba dřevostaveb v kombinaci s použitím moderních technologií využívajících alternativní zdroje energie významně přispívá ke snížení dopadů na životní prostředí a může přispět k dekarbonizaci stavebnictví. Využití dřeva jako hlavního stavebního materiálu s sebou přináší také další benefity v podobě zrychlení výstavby, větší přesnosti vyrobených konstrukcí díky částečné prefabrikaci a přenesení částí stavebních prací do výrobních hal. Zároveň se potvrzuje rostoucí význam využití obnovitelných materiálů ve stavebnictví a důležitost realizace strategií, které podporují recyklaci, minimalizaci odpadu a principy cirkularity. Tyto postupy jsou zásadní pro dosažení udržitelné výstavby a prosazování dekarbonizačních cílů ve stavebnictví. Těší nás, že k tomu v UBM s naší korporátní strategií ,green. smart. and more´ přispíváme,“ uzavírá Tomáš Kurka.

Timber Praha sbírá ocenění
UBM Development Czechia obdržela za rezidenční komplex řadu ocenění. Timber Praha byl vyhlášen „Environmentálním projektem roku“ v prestižní soutěži „Best of Realty – Nejlepší z realit 2024“. Porota českých „realitních Oskarů“ jej ocenila za „průkopnictví v oblasti výstavby vícepodlažních rezidenčních novostaveb v České republice, řadu energeticky úsporných prvků a technologií zajišťujících kvalitní vnitřní prostředí i nižší zátěž pro okolí.“ V soutěži Estate Awards obdržela společnost Čestné uznání za průkopnickou stavbu, v soutěži Realitní projekt roku 2024 pak Cenu magazínu Adresa za udržitelnost. Pro zájemce o udržitelné, zdravé a elegantní bydlení připravila UBM vzorový byt.

UHLÍKOVÁ STOPA ŽIVOTNÍHO CYKLU BUDOVY – ŽELEZOBETONOVÁ KONSTRUKCE
	Kategorie			Potenciál globálního oteplování – GWP		Potenciál globálního oteplování – GWP biogenní*	Potenciál globálního oteplování – GWP, LULUC (zohledňuje emise skleníkových plynů a vazby (CO₂, CO a CH₄), které vznikají v souvislosti se změnami zásob uhlíku v důsledku využívání půdy a změn ve využívání půdy)		Potenciál globálního oteplování – GWP celkem
				*kg CO₂e*		*kg CO₂e*	*kg CO₂e*		*kg CO₂e*
A1-A3	Stavební materiály			4 574 194,92		−220 929,7	2 182,19		4 355 447,41
A4	Doprava na staveniště			172 751,8			5,53		172 757,33
A5	Proces výstavby / instalace			470 897,87		4 204,22	42,98		475 145,06
B4-B5	Výměna a renovace materiálů			979 199,94			1 281,5		980 481,44
B6	Spotřeba energií			7 501 998			626,85		7 502 624,85
B7	Spotřeba vody
C1-C4	Konec životního cyklu budovy			247 118,99			0,53		247 119,52
D	Externí vlivy (nejsou zahrnuty v celkových součtech)			−788 257,84			−64,93		−788 322,76
	Celkem			13 946 161,51		−216 725,49	4 139,59		13 733 575,61
UHLÍKOVÁ STOPA ŽIVOTNÍHO CYKLU BUDOVY – HYBRIDNÍ DŘEVOSTAVBA
		Kategorie	Potenciál globálního oteplování – GWP		Potenciál globálního oteplování – GWP biogenní*			Potenciál globálního oteplování – GWP, LULUC (zohledňuje emise skleníkových plynů a vazby (CO₂, CO a CH₄), které vznikají v souvislosti se změnami zásob uhlíku v důsledku využívání půdy a změn ve využívání půdy)	Potenciál globálního oteplování – GWP celkem
			*kg CO₂e*		*kg CO₂e*			*kg CO₂e*	*kg CO₂e*
A1-A3		Stavební materiály	3 770 734,03		−1 479 601,5			2 254,84	2 293 387,37
A4		Doprava na staveniště	97 008,1					3,15	97 011,25
A5		Proces výstavby / instalace	615 895,63		4 204,22			43,68	620 143,52
B4-B5		Výměna a renovace materiálů	888 010,22					1 281,73	889 291,95
B6		Spotřeba energie	2 356 900					0	2 356 900
B7		Spotřeba vody
C1-C4		Konec životního cyklu budovy	277 317,93					0,38	277 318,31
D		Externí vlivy (nejsou zahrnuty v celkových součtech)	−1 382 670,84					−42,63	−1 382 713,47
		Celkem	8 005 865,9		−1 475 397,29			3 583,78	6 534 052,4

* Potenciál globálního oteplování – GWP biogenní = množství uhlíku pohlcené stromy během jejich růstu

SHRNUTÍ – CELKOVÉ VÝSLEDKY POROVNÁNÍ UHLÍKOVÉ STOPY BUDOVY S ŽELEZOBETONOVOU KONSTRUKCÍ VS. HYBRIDNÍ DŘEVOSTAVBY
Kategorie	Celkový potenciál globálního oteplování – GWP	Celkový potenciál globálního oteplování – GWP
	Budova s železobetonovou konstrukcí	Hybridní dřevostavba
	*kg CO₂e*	*kg CO₂e*
A1-A3	4 355 447.41	2 293 387.37
A4	172 757.33	97 011.25
A5	475 145.06	620 143.52
B4-B5	980 481.44	889 291.95
B6	7 502 624.85	2 356 900
C1-C4	247 119.52	277 318.31
Celkem	13 733 575.61	6 534 052.4	-52,42%

© Grinity pro UBM Development Czechia (dřevostavby Timber Praha)

O společnosti UBM Development:

[1] Na technickém řešení se podílela architektonická a realizační společnost se zaměřením na dřevostavby Prodesi/Domesi, dodavatelem dřevěných konstrukcí byla rakouská firma ELK Bau s dlouholetými zkušenostmi a know-how.

[2] Tzv. „Life Cycle Assessment“.

[3] CO₂e (= ekvivalent CO₂): tento pojem slouží jako standardní jednotka na měření uhlíkové stopy. Jde o metrickou míru používanou na porovnání emisí z různých skleníkových plynů na základě jejich potenciálu globálního oteplování (GWP). Bez CO₂e by bylo obtížné smysluplně porovnávat vlivy různých plynů nebo agregovat údaje o emisích z různých zdrojů. CO₂e je klíčovým pojmem v oblasti řízení uhlíku a udržitelnosti. Poskytuje společný jazyk k diskusi a porovnávání vlivů různých skleníkových plynů a má velmi široké využití od mezinárodních dohod o klimatu až po zprávy o udržitelnosti jednotlivých podniků.

[4] Z analýzy nicméně vyplývá, že tak vysoké snížení emisí uhlíku se naplno projeví pouze tehdy, když uhlík zůstane uložen v konstrukci domů. Pokud by byly dřevěné prvky na konci svého životního cyklu spáleny a uhlík uvolněn zpět do atmosféry, celkové emise uhlíku by se zvýšily na 5 652,55 tun CO2e, což by ve srovnání s původním návrhem staveb z železobetonu znamenalo snížení emisí uhlíku o 11,33 %.

[5] Analýza provozní uhlíkové stopy je založena na datech z průkazů energetické náročnosti budov (tzv. PENB) navržených dřevostaveb a srovnáním s daty PENB původních železobetonových budov a jejich spotřeb. Výpočet provozních emisí vychází ze současných emisních faktorů a nebere v úvahu budoucí možný vývoj související s dekarbonizací.

Zdroj a foto: Timber