Téměř dvě třetiny mladých Čechů považují tuzemské vysoké školy za stejně kvalitní jako zahraniční

Češi věří tuzemskému školství. Podle průzkumu investiční platformy Portu považuje skoro 50 % mladých lidí domácí univerzity za kvalitativně srovnatelné se zahraničními, zatímco dalších 15 % je hodnotí dokonce jako lepší. Češi volí studium v zahraničí mnohem méně často než například Slováci, u kterých je důvěra v tamější vysoké školy výrazně nižší. Ačkoli je studium v Česku dostupnější, přesto pro něj platí, že se studenti bez finanční pomoci rodičů či stabilních příjmů neobejdou.

Zájem o vysokoškolské vzdělání mezi mladými Čechy je silný. Dle dat Eurostatu mělo v roce 2024 terciární vzdělání 31,6 % mladých Čechů ve věku od 24 do 29 let, zatímco průměr zemí EU je 43,4 %. I přesto, že Česko za průměrem zaostává, rostoucí trend potvrzují další data.

Podle průzkumu, který pro investiční platformu Portu zpracoval Ipsos, v Česku v kategorii 16 až 29 let studuje, plánuje studovat nebo již dokončilo vysokou školu více než 71 % respondentů. Pouze 21 % dotazovaných studium na vysoké škole vůbec neplánuje. „Čísla tak jasně ukazují, že mezi Čechy je o vysokoškolské vzdělání opravdový zájem,“ uvádí Lukáš Raška, analytik Portu.

Rostoucí zájem se projevuje také v počtu přihlášek, které na mnohých univerzitách dosáhly rekordních čísel. Například Karlova univerzita zaznamenala nárůst o 4,5 %, brněnská Masarykova univerzita o 5 % a pražská ČZU dokonce o 16 % oproti minulému roku. Podle ministerstva školství je důvodem silná generace studentů a také to, že si mladí lidé podávají více přihlášek než dříve.

Slováci studují v zahraničí třikrát častěji než Češi
Zájem o zahraniční studium se mezi mladými Čechy a Slováky výrazně liší. Zatímco v Česku už zahraniční univerzitu navštěvuje, absolvovalo, nebo ji plánuje jen 5,6 % respondentů, na Slovensku je to s 15,2 % téměř trojnásobek. Tento rozdíl potvrzuje i vnímání kvality domácích univerzit. Zatímco v Česku považuje domácí vysoké školy za méně kvalitní než ty zahraniční pouze 33 % respondentů, na Slovensku je to téměř 68 % dotázaných.

„Průzkum potvrzuje, že v typickém studentském věku je v zahraničí téměř trojnásobně více Slováků než Čechů. Slovensko tak čelí dlouhodobě kritizovanému odlivu mozků. Pokud vezmeme v úvahu, že pětina dotázaných ve věku 16 až 19 let plánuje či již navštěvuje zahraniční školu, výhledy do budoucna nejsou příliš příznivé a poměr s mladšími generacemi bude narůstat. Pod tímto trendem je podepsaná nejen výborná dostupnost českých vysokých škol pro slovenské studenty, ale i jejich často ne zrovna pozitivní vnímání kvality domácího vysokého školství,“ upozorňuje Raška z Portu.

„Vysokoškolské vzdělání je jednou z nejlepších investic, které může mladý člověk udělat, a to nejen osobně, ale i finančně. Absolventi vysokých škol mají podle statistik vyšší příjmy a nižší riziko nezaměstnanosti. Jako u každé jiné investice je ale nutné počítat s tím, že něco stojí na začátku. Peníze, který si rodina odloží stranou, se jí však v budoucnu ve velkém vrátí,“ říká Maria Šimůnková, zakladatelka organizace Nekrachni, která podporuje finanční vzdělávání generace Z.

Studium v Česku je dostupné, ale není zadarmo 
Dalším faktorem, na který je třeba myslet, jsou náklady spojené se studiem na vysoké škole. V případě domácí univerzity se nejčastěji pohybují mezi 8 000 a 15 000 Kč měsíčně. Záleží především na tom, kde student bydlí, zda se stravuje v menze nebo v restauraci nebo jaké má výdaje na dopravu.

„Výsledkem je, že veřejná vysoká škola vyjde v dnešních cenách minimálně na zhruba 365 000 Kč při pětiletém studiu, už po zohlednění volných měsíců během prázdnin. Výdaje na studium v zahraničí, zejména na placených univerzitách, jsou výrazně vyšší a mohou se pohybovat v desítkách tisíc eur ročně. Mnohé univerzity sice školné nevybírají, zároveň ale upozorňují, že životní náklady přesahují 25 000 Kč měsíčně. Mladý člověk se tak jen obtížně obejde bez pomoci rodičů. A to i v případě, že studuje doma,“ upozorňuje Raška.

 Ideální je začít spořit již od narození
Vhodné je, aby rodiče na studijní ambice svých dětí mysleli s předstihem. Pokud jim chtějí pomoci s financováním školy, naspoří potřebný obnos mnohem snáz, když začnou peníze odkládat ideálně už od narození dítěte. Díky efektu složeného úročení mohou s dlouhodobým investováním snáze dosáhnout cílové částky. Například při průměrném ročním zhodnocení 8,5 % stačí spořit něco málo přes 700 Kč měsíčně po dobu 18 let, aby se naspořilo 365 000 Kč. Pro srovnání, při desetiletém spoření už je to téměř 2000 Kč měsíčně a při pětiletém dokonce téměř 5000 Kč.

„S klesajícím investičním horizontem potřebná částka výrazně roste. Důvodem je efekt složeného úročení, díky němuž vydělávají nejen vklady, ale i předchozí výnosy. S prodlužující se dobou se tento efekt násobí. Bohužel, podle Indexu investiční gramotnosti je složené úročení pro většinu Čechů neznámý pojem a rozumí mu jen 45 % populace,“ vysvětluje Raška.

Investování, jako nejvhodnější nástroj pro dlouhodobé zhodnocování peněz, by mělo být dlouhodobé a pravidelné. Není dobré podlehnout pokušení při propadu trhů peníze vybírat, nebo naopak zbytečně riskovat.

„Index investiční gramotnosti potvrzuje, že Češi si v investování často věří i v případech, kdy mu ve skutečnosti nerozumějí. Tím roste prostor pro chyby. Proto lidem, kteří se v investování neorientují a chtějí odkládat peníze pro své děti, doporučujeme založit dětský účet. Prostřednictvím něj investují do globálních akciových indexů a dluhopisů, nesází tak všechno na jednu kartu a eliminují riziko špatných finančních rozhodnutí. Po dosažení plnoletosti se peníze stanou majetkem dítěte. Následně si je může vybrat, nebo pokračovat ve spoření na účtu pro mladé, na který se ten dětský automaticky převede. Mezitím je vhodné děti vést k finanční odpovědnosti, aby naspořené peníze využily rozumně, například na zmíněné vzdělání či na osamostatnění se od rodičů,“ uzavírá Raška.

O průzkumu
Sběr dat pro průzkum proběhl v srpnu 2025 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. Výzkumu se zúčastnil reprezentativní vzorek mladé populace ve věku 16 až 29 let, který tvořilo 525 respondentů v České republice a 315 respondentů na Slovensku.

Foto: archiv