Polovina Čechů si v uplynulém roce musela půjčit, nejčastěji v rodině. Nejvíce se zadlužovali Rumuni, nejméně Poláci

Roste počet Čechů, kteří si museli finančně vypomoci za posledních 12 měsíců půjčkou. V rámci mezinárodního průzkumu, který pro společnost Provident Financial provedla agentura Kantar v sedmi evropských zemích, to uvedlo 53 % dotázaných, před rokem takto odpovědělo 46 %. Lotyši a Rumuni mají vyšší míru zadluženosti, Poláci nejnižší. Polovina Lotyšů také nemá vytvořen finanční polštář ani na 3 měsíce v případě ztráty příjmu. 60 % Čechů má úspory, které by pokryly ztrátu výdělku minimálně na 3 měsíce, což v čase mírně roste.

Češi si půjčují od rodiny a v bance, přibývá půjček od kolegů
Za posledních 12 měsíců si požádalo o půjčku v rámci rodiny, na pracovišti nebo od finanční instituce 53 % Čechů. To představuje meziroční nárůst o 7 p. b., vzrostly především půjčky od rodinných příslušníků (o 4 p. b.), ale také nebankovní půjčky. „Češi si v tomto roce začali více půjčovat také od svých kolegů, jedná se o nárůst o 4 p. b. Z průzkumu navíc vyplynulo, že půjčky od kolegů preferují spíše muži, ženy se přiklání k půjčkám od přátel.  Z výsledků je také patrné, že potřeba žádat o finanční výpomoc od přátel a kolegů, ale i rodiny klesá s narůstajícím věkem respondentů,“ vysvětluje Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial.

22 % Čechů si vzalo za posledních 12 měsíců půjčku u finanční instituce, nejméně se u těchto institucí zadlužují Maďaři a Lotyši (12 % resp. 11 %). Poláci, kteří jsou ze sledovaných evropských zemí v zadlužování nejopatrnější, si ale půjčují nejvíce v rámci rodiny nebo v bance. Minimálně si pak říkají o peníze přátelům nebo kolegům. Rumuni, kteří se zadlužují nejvíce (62 %), si půjčují především v rodině (31 %) nebo od přátel a kolegů (21 %).

Jak dlouho přežijeme z úspor při výpadku hlavního zdroje příjmu?
„Mít našetřeno na nenadálý výpadek příjmu není pro každého samozřejmostí, a to z rozdílných důvodů. Někdy se jedná o nedostatečný příjem, kdy rodina žije od výplaty k výplatě, někdy je to způsobem života nebo nutností uhradit nenadálý výdaj. Z mezinárodního srovnání vyplynulo, že zatímco 35 % Čechů by nevyžilo s finančním polštářem ani 3 měsíce, v Estonsku a Lotyšsku je to až polovina dotázaných. 18 % Čechů má nulový finanční polštář, což je oproti loňsku o 5 p. b. více, na druhou stranu přibylo i těch, jež nezaskočí šestiměsíční výpadek příjmu (47 % Čechů), v loňském roce to uvedlo 45 % dotázaných,“ popisuje Petr Javůrek z Provident Financial. Češi se tím zařazují na první příčku v rámci mezinárodního srovnání.

Roste počet lidí, kteří nedostanou úvěr od finanční instituce a zároveň mají problém s běžnými výdaji
Oproti loňsku se více než zdvojnásobil počet Čechů, kterým je zmítnuta žádost o úvěr, ať už od banky nebo nebankovní instituce. Letos je to 14,2 %, loni to bylo pouze 6,6 %. Zároveň přibylo lidí, kteří se někdy ocitli v situaci, že měli problém s úhradou běžných výdajů domácnosti. Letos to uvedl každý třetí Čech, v loňském roce tak odpovědělo 23,8 %. V případě největší finanční tísně se pak Češi obracejí nejčastěji na rodinu a přátele.

O průzkumu    
Průzkum pro společnost IPF provedla výzkumná agentura Kantar na vzorku 5501 obyvatel 9 zemí (Austrálie, Česká republika, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Mexiko, Polsko a Rumunsko). V každé zemi byl průzkum realizován na vzorku 500 – 1000 osob ve věku 18-75 let.

Foto: archiv