Český sport v mentální přípravě zaostává. Koncepčně ji řeší minimum klubů

Správné mentální nastavení je klíčovou složkou sportovního výkonu. V českém prostředí je však tento aspekt upozaďován a komplexně se mu věnuje na rozdíl od západních zemí jen minimum klubů. Změnit by se podle expertů měl zejména přístup oddílů a trenérů. Problém ale sahá daleko hlouběji a začíná v samotném vnímání otázky mentálního zdraví ve společnosti.

Vedle techniky, fyzické připravenosti a taktiky je při profesionálním sportovním výkonu stejně podstatná i mentální stránka. „Ta je na rozdíl od zbylých aspektů nezastupitelná a její role se i s možnostmi dalšího posouvání fyzických hranic lidského výkonu stále zvyšuje. Bohužel i tak se s ní v českém sportovním prostředí koncepčně pracuje pouze výjimečně,“ nastiňuje Petr Vališ, sportovní mentální trenér a spoluzakladatel společnosti SMT Academy.

Odlišná situace panuje například v Německu, Velké Británii, Švýcarsku, Skandinávii a v řadě dalších západních zemí. Zde jsou mentální koučové běžnou součástí klubových i reprezentačních týmů, a to nejen těch seniorských, ale zejména mládežnických. „Pokud v těchto zemích profesionálně sportujete, tak je bráno jako naprostá samozřejmost, že se v tréninku mentální přípravě věnujete,“ doplňuje David Vavruška, bývalý ligový fotbalový trenér a nyní mentální kouč.

Zlepšení je pomalé
Ačkoli se z pohledu Davida Vavrušky české prostředí v daném aspektu částečně vzdělává, věci se mění jen velmi pomalu. „Jsou tu rodiče, kteří si důležitost mentální přípravy uvědomují a svým dětem ji mimo systém zprostředkovávají. Stejně tak tu máme osvícené oddíly, svazy a trenéry, kteří vedle mentální stránky zajišťují hráčům třeba i výživové poradenství nebo další servis a pomáhají jim tak komplexně se rozvíjet. Jde však o naprosté výjimky,“ dodává bývalý fotbalový trenér.

Hlavním důvodem, proč se koncepčně věnují mentální přípravě jen jednotky českých klubů, je podle něj zejména neinformovanost oddílů. „Není to tak, že by nechtěly sportovcům pomoci nebo na mentální přípravu neměly peníze. Většinou si spíše neuvědomují důležitost této složky a nevědí, co její zdokonalování v praxi obnáší,“ vysvětluje.

Potřeba změny ve sportu i společnosti
Aby se mohlo Česko výhledově v oblasti sportovní mentální přípravy rovnat západním zemím, musí se dle odborníků změnit několik věcí. Podstatným problémem je z pohledu Petra Vališe přetrvávající tabuizace psychické přípravy ve společnosti a mentálního zdraví obecně. „V Česku míváme tendenci vnímat spolupráci s mentálním koučem nebo psychologem jako známku slabosti nebo dokonce jako věc, za kterou by se měl člověk stydět,“ říká Petr Vališ. Základem je tedy podle něj změnit tento pohled již při výchově ve školách a rodinách.

V samotných klubech je pak důležité začít vnímat mentální přípravu jako prioritu a zároveň dlouhodobý proces. Ne jako nástroj k hašení požárů. „Kluby, trenéři nebo samotní sportovci se na mentální kouče často obrací až v momentě, kdy přijde krizová situace. To je špatně, protože mentální příprava je dlouhodobý systém, stejně jako kondice nebo taktika,“ uvádí David Vavruška.

Důležitým aspektem je z jeho perspektivy i vzdělávání samotných trenérů, kteří mnohdy chápou mentálního kouče jako někoho, kdo narušuje vztah mezi nimi a svěřencem. „Trenéři by měli rozumět tomu, že mentální stránka je v dnešním sportu minimálně stejně důležitá, jako třeba kondiční. Mentální koučové by tak měli být úzkou součástí realizačních týmů, podobně jako zmínění kondiční specialisté,“ uzavírá.

Aktuální iniciativa svazů
Na rozvoj mentální stránky výkonu se nedávno rozhodl zaměřit například Český hokej. „Víme, že pouze technická a fyzická příprava dnes nestačí. Spolupráce s odborníky na mentální přípravu nám pomáhá nastavit v hokeji takové podmínky, které snižují zbytečný tlak a zároveň zvyšují vnitřní motivaci hráčů, trenérů, i rodičů,“ říká Zdeněk Vojta, bývalý profesionální hráč a nyní metodik Českého hokeje.

Podobný krok se rozhodla učinit i Česká asociace stolního tenisu (ČAST). „Správné nastavení hlavy rozhoduje o úspěchu v klíčových momentech těžkých zápasů a je nepostradatelné i v samotném tréninku. Proto jsme hledali cestu, jak našim hráčům a hráčkám tuto podporu zprostředkovat,“ popisuje Nikolas Endal předseda ČAST.

SMT Academy – Inspirace ve švýcarském konceptu
V samotné praxi mentálního kouče jsou podle Petra Vališe základními předpoklady pro to, aby dokázal svěřenci efektivně pomoci, odpovídající vzdělání a dodržování jasných etických pravidel. „Jedná se o klíčové pilíře, na kterých stojí náš koncept inspirovaný úspěšnou švýcarskou metodologií,“ popisuje spoluzakladatel SMT Academy. Třetí složkou jsou pak zkušenosti kouče z vrcholového sportu. „Naši mentoři jsou specifičtí tím, že si sami prošli profesionálním sportem na nejvyšší úrovni. Mají tak jedinečné zkušenosti, které samotná teorie jednoduše nenahradí,“ doplňuje.

Odhalit a vyřešit konkrétní problém, který brání sportovci v rozvoji, vyžaduje zároveň komplexní přístup. „Neomezujeme se proto jen na spolupráci s jednotlivci, ale zaměřujeme se často právě na celé kluby. Mluvíme kromě hráčů i s rodiči, vzděláváme trenéry a management. Dokážeme tak celkově posoudit situaci v oddílu a přesně zacílit na jádro problému,“ vysvětluje Petr Vališ.

Foto: archiv Shutterstock