Znáte velikonoční tradice? Nejde jen o vajíčka a pomlázku!
K vítání jara, při kterém házeli lidé do vody významný symbol zimy, aby její tok odplavil zimu, „ano je to Mořena, v některých krajích Morana“, patřily nádherné zvyky a tradice.
Pojďme si teď vzpomenout, co vlastně Velikonoce symbolizují? Jsou tradiční oslavou jara. V mnoha zemích jsou Velikonoce významnější než oslava Vánoc. Velikonoce jsou totiž nejvýznamnějším křesťanským svátkem proto, že vzpomínáme Ježíšovo zmrtvýchvstání. K fyzické, ale i duchovní očistě na jaře patřila voda. Rituální koupel či omývání byly spojeny s úsvitem na Velký pátek.
Co si tedy můžete s rodinou a přáteli užít?
Pokud patříte mezi ty odvážné, zkuste dodržet od postní tzv. Černé neděle 40denní půst – čas odříkání masa. Nejenže to prospěje vašemu tělu ale také vaší mysli a duši. Budete lehčí, krásnější a budete se o to víc těšit na Velikonoční pečínku.
Lidé si oblékli o Černé neděli oblékli černé šaty, ženy si vázaly černé šátky. U nás ve Středních Čechách a kolem Prahy se říkávalo „Liščí neděle“. Hospodyně totiž v noci tajně pekly preclíky z těsta sypané solí a mákem pro děti. V jiných krajích ji znají jako „Pučálku“ podle hrachu, který se ten den vařil.
Druhou neděli postní známe jako „Pražnou“. V tento den naše prababičky vařily tzv. „Pražmu“ Jde o staroslovanský pokrm z nedozrálého obilí. Někde se také říkávalo „Sazometná“, protože se v ten den vymetaly komíny a dělal se doma pořádek.
Třetí neděle postní byla „Kýchavá“. Pověra: „Kolikrát si ten den člověk kýchne, tolik let bude ještě naživu dala název tomuto dni.“ Naši předci byli hraví a v mnohdy chudobě a nelehkých podmínkách si dokázali najít zábavu a radost v každém dni. My se dnes učíme a snažíme „žít přítomným okamžikem“. Prababičky a pradědečkové tak žili přirozeně.
Čtvrtá neděle postní – „Družebná“. V tuto neděli bylo povoleno mírně porušit postní režim. Mládež i sousedé se mohli sejít a trochu se veselit. Mládenci navštěvovali ves, kde žilo jejich vyvolené děvče, a tak hospodyně pekly kulaté plněné koláče „DRUŽBANCE“.
O páté neděli „Smrtné“, vynášeli vesničané tzv. Smrt ze vsi v podobě Morany či Mořeny, Mařeny zhotovené z hadrů, slámy, košile a sukně s pomalovaným obličejem a na krku s korály z vyfouknutých bílých vajec. Zdobili ji stuhami i papírovými ozdobami a společně ji hodili do řeky, čímž smrt – zima odplula a jaro mohlo přijít.
Šestá neděle postní neboli „Květná“ připomínala vjezd Krista do Jeruzaléma. V tomto kraji rostou palmy, které bylo zvykem světit. U nás palmy nerostou, a tak světíme větvičky vrby. Jívy, hlohu jedlové chvojí, břízu, klokočí nebo jalovec. Nejčastěji jsou tzv. kočičky právě větve jívy.
Poslední týden před Velikonocemi dodržujeme Pašijový týden
Zkuste to – je to zábavné. Nebo přijďte do Creative World a hrajte si s námi. Ochutnejte, přivoňte si nebo osahejte jaro a Velikonoce na jarní stezce nebo jen tvořte krásnou dekoraci pro svůj domov či blízkým. Ochutnejte všechny tradiční pokrmy podle našich babiček a odpočiňte si.
Modré pondělí a žluté úterý patří úklidu. Vymeťte saze a ukliďte světnici.
O „Škaredé středě“ se nešklebte ani nemračte nebo se budete mračit celý rok.
Zelený čtvrtek podle barvy Olivové hory připravte jídlo zelené. Tedy zeleninu, listy salátu, špenát, kopřivy, hrách atd. Na „Zelený čtvrtek“ přišlo na řadu také slavné „hrkání“, kdy děti obcházely vesnici s řehtačkami a klapačkami a dostávaly koledu. I to můžete obnovit se svými sousedy. Nebo přijďte řehtat k nám. V tento den utichnou všechny zvony v kostelech, protože odletí do Říma.
Velký pátek je dnem smutku, protože ukřižovali Ježíše Krista. K fyzické ale i duchovní očistě při úsvitu v tento den patří rituální koupel či omývání u potoka, řeky či studánky. Zkuste to! V tento den se nesmělo prát prádlo, protože by se namáčelo do krve Ježíše Krista. V tento den prý Země otevírá a vydává své poklady. Takové místo poznáte podle modrajícího světýlka nebo kvetoucího kapradí. Nezapomeňte ale, že s sebou musíte posvěcené magické vajíčko, kterým musíte třikrát poklepat na ono místo a země se otevře.
O Bílé sobotě zapalte Velikonoční svíci – „Paškál“. Uhaste doma ohniště a odneste polínko ke kostelu. Posvěcené oharky od kněze pak rozsypte kolem pole, aby vám dobře rodilo. V tento den se zvony vrací z Říma a opět se rozezní.
Boží hod Velikonoční – Velikonoční neděle je dnem Zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Vrcholí Velikonoční svátky a končí půst. Rozdělte při nedělním obědě vajíčko na tolik dílů, kolik je členů vaší rodiny. Nechte v kostele posvětit pečeného beránka, mazanec a kousek z posvěceného jídla dejte hostům, zvířatům i přátelům. Budete mít hojnost po celý rok. O božím hodu velikonočním v některých krajích schovávají rodiče dětem drobné dárečky na zahradě, za oknem nebo na pole a říká se, že je přináší „Šrobánek“ /skřivánek/.
Velikonoční pondělí. Chlapci prožeňte dívky s Velikonoční pomlázkou, aby byly zdravé a krásné. Pomlázka je symbolem předávání síly, zdraví a svěžesti. Dívky přichystají svá malovaná vejce, stuhy i pentle a trochu kořalky pro návštěvníky.
Užijte si bohaté Velikonoce a stavte se za zvyky a tradicemi, hrou i zábavou v CREATIVE CWORLD v pražských Holešovicích.
Rádi byste dali sbohem stresu? Zkoušeli jste bubnovat a láká vás v tom pokračovat? Právě pro vás máme pravidelná setkání BUBNOVÁNÍM K ROVNOVÁZE.
Smysl pro přirozený rytmus dostáváme podle neurologů do vínku už coby embrya. Jako malí se v něm začínáme cvičit: taky jste o sebe tloukli pokličkami, pánvemi nebo čímkoli jiným, hlavně, aby to bylo slyšet? Existují důkazy, že rytmické bubnování nám pomáhá se zdravím. Navozuje hlubokou relaxaci, mírní stres a snižuje krevní tlak. Uvolňují se při něm negativní emoce, jako je hněv, pocity viny nebo strach. Slouží k překonání sociální izolace, podporuje kreativitu a budování pozitivních vztahů.
Bubnování je prostě příjemná zábava a tvůrčí výzva. Přijďte se s námi zasmát, uvolnit se a zažít podvečerní pohodu. Těšíme se na vás v Creative World v Holešovicích.
Kdy: 5. 3. 2018 a každých dalších 14 dnů vždy
V kolik: 17.30 – 18.30 hod.
Kde: Přívozní 3, Holešovice
Za kolik: 149Kč
Lektorka: Mgr. Hanka Ajasta www.ajasta.cz
