Odborník radí: Jaké jsou formy a typy péče o děti po rozvodu nebo rozchodu rodičů

Když se rozcházejí rodiče, kteří společně vychovávají nezaopatřené dítě, je nutné určit, jakým způsobem bude probíhat následná péče o dítě. Pokud rodiče nebyli manželé a nedochází tedy k rozvodu, postačí i ústní či písemná dohoda. Jistější variantou (a v případě rozvodu také jedinou možnou) je však soudní určení péče o dítě a výživného.

Soud při svém rozhodování zkoumá nejen věk dítěte a majetkové poměry rodičů, ale také například to, jakým způsobem se oba rodiče podíleli na dosavadním chodu domácnosti a péči o společné dítě.

„Soud také zohledňuje pravidlo, že životní úroveň nezaopatřeného dítěte by měla být alespoň přibližně srovnatelná s životní úrovní rodičů,“ dodává Iveta Novotná.

Ať už se ale jedná o rozchod nebo rozvod rodičů, následně rozeznáváme čtyři formy péče o děti:

  • Výlučná péče jednoho z rodičů – dítě je svěřeno do péče jednoho z rodičů, druhý rodič má právo na styk dle dohody, případně dle nařízení soudu.
  • Střídavá péče – v péči o dítě se rodiče střídají v pravidelných intervalech (lze střídat po týdnech, měsících nebo po předem daném počtu dní).
  • Společná péče – oba rodiče nadále vykonávají osobní péči o dítě beze změny.
  • Péče osobou odlišnou od rodičů – dítě může být svěřeno i úplně jiné osobě v případě, že soud s ohledem na dítě shledá tuto možnost jako nejlepší.

Co posuzuje soud?
Soud by měl vždy jednat v zájmu dítěte. Bere se tak v potaz nejen přání samotného dítěte a jeho vztah k oběma rodičům, případně k sourozencům, ale také celá řada dalších okolností. Důležité jsou i výchovné schopnosti rodičů, předchozí podílení se na výchově, zázemí a podmínky, které jsou rodiče schopni dítěti zajistit.

Vyživovací povinnosti
Existují různé druhy vyživovacích povinností. Tou nejznámější je pak vyživovací povinnost rodičů vůči dětem. Svěří-li soud dítě do výhradní péče jednoho z rodičů, druhému je stanovena tato povinnost. Při určování její výše hrají roli především příjmy rodiče, stáří dítěte, a také jeho zvláštní potřeby (např. léky, speciální dieta…).

Podání návrhu na svěření do péče a určení výživného
„Výživné je nejčastěji stanoveno v rámci určení péče o dítě.  Určením péče se zabývá okresní soud na základě obdrženého návrhu, který dodá jeden z rodičů. Okresní soud je nutné vybírat dle místa trvalého bydliště nezaopatřeného dítěte,“ říká Novotná.

Podání návrhu není zpoplatněno, je však nutné dodržet stanovené náležitosti. Každý návrh by měl obsahovat informace o rodičích i dítěti (jména, data narození, bydliště). Dále by neměly chybět údaje o majetkových poměrech a zaměstnavatelích rodičů a o výdajích spojených se zajištěním péče o dítě (kroužky, léky atd.).

Velmi důležitým bodem je také návrh řešení – tedy zda žádáte o svěření dítěte do své výhradní péče, či preferujete jiný typ péče o dítě a také o jak vysoké výživné usilujete. Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, pokud není zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte.

Co vše soud posuzuje?

Soud bere v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale i k dalším osobám v jeho životě. Na prvním místě je zájem dítěte, ne rodičů. Soud přitom bere ohled na osobnost dítěte, zejména:
na jeho vlohy a schopnosti ve vztahu k vývojovým možnostem a životním poměrům rodičů

  • na citovou orientaci dítěte
  • zázemí dítěte
  • na výchovné schopnosti každého z rodičů
  • na stávající a očekávanou stálost výchovného prostředí, v němž má dítě napříště žít
  • na citové vazby dítěte k jeho sourozencům, prarodičům, popřípadě dalším příbuzným i nepříbuzným osobám.

Soud vezme vždy v úvahu i:

  • který z rodičů dosud o dítě řádně pečoval a řádně dbal o jeho citovou, rozumovou a mravní výchovu, a zároveň
  • u kterého z rodičů má dítě lepší předpoklady zdravého a úspěšného vývoje.

Zdroj:  VašeVýživné.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.