11 faktů o srdci, které vás překvapí

Zářijový den – 29. 9. 2020 se ponese v duchu významného, někdy opomíjeného dne – Světového dne srdce. Ten slavíme na podnět Světové federace srdce (WHF) a Světové zdravotnické organizace (WHO) už od roku 2000. Oslavte i vy tento den s fakty a zajímavostmi, o kterých jste možná dosud neslyšeli a které jsme pro vás připravili ve spolupráci s neziskovou organizací Loono v rámci jejich osvětové kampaně Žiješ srdcem.

Jeden z nejznámějších starověkých lékařů a zakladatelů moderního lékařství, Galén, tvrdil, že srdce je nejblíže duši. I proto se slovo srdce objevuje ve spoustě milostných frází a metafor už po staletí. Dal jí své srdce. Ve svém srdci mám tebe. Anebo láska jsou dvě těla a jedna duše, dvě srdce a jeden tlukot. Ale jak už víme, srdce není jenom univerzální symbol lásky, ale i jeden z našich nejdůležitějších orgánů, který pro nás pracuje čtyřiadvacet hodin denně.

Než se dozvíte, jaké zajímavosti tento malý orgán skýtá, je důležité poznat jeho fungování. Lidské srdce má čtyři části, skládá se z dvou síní a dvou komor. Srdce pracuje jako pumpa, která s každým úderem srdce vypustí zhruba 150 mililitrů krve do oběhu, a rozežene tak nezbytný kyslík a živiny do zákoutí vašeho těla. Každou minutu udeří šedesátkrát až devadesátkrát. Za rok pak srdce udeří celkem 36 792 000x.

A co jste možná o svém srdci nevěděli?
1)   Někteří se domnívají, že je lidské srdce umístěno ve středu, ale je spíše na levé straně těla za hrudní kostí.
2)   Možná vás překvapí, že ženské srdce bije rychleji než to mužské. Mužské srdce ale váží v průměru 350 g, ženské pak 300 g.
3)   Muž má v těle průměrně 5,4 litru krve, zatímco žena 4,5 litru krve.
4)   Srdce je velké jako zatnutá pěst.
5)   Nejtěžší srdce má modrá velryba, a to až 180 kg. Nejjednodušší srdce mají zase někteří z bezobratlovců.
6)   U plodu začíná srdce bít už ve třetím týdnu. Srdeční akci dítěte je pak možné slyšet až v 16.–18. týdnu těhotenství.
7)   Práce srdce spotřebuje až 10 % celkové spotřeby kyslíku. Hmotnost srdce však tvoří pouze 0,5 % celkové hmotnosti těla.
8)   Srdce může bít i mimo tělo, má totiž vlastní elektrický impuls.
9)   25 % lidí v ČR trpí hypertenzí, tedy vysokým krevním tlakem.
10) Až 20 % infarktů proběhne bez bolesti na hrudi. Může se projevit i nevolností, pocením nebo potížemi s dechem.
11) Denně dostane 60 lidí v ČR infarkt. Ten se nejčastěji přihodí mezi šestou ráno a polednem (kvůli hormonálním změnám, změně krevního tlaku a metabolismu).

O tak důležitý orgán je tedy nutné správně pečovat. Podle neziskové organizace Loono můžeme prevenci kardiovaskulárních onemocnění dělit do dvou kategorií. První kategorie je o faktorech, které ovlivnit můžeme, jako je zdravý životní styl, usínání a vstávání ve stejný čas a spánek trvající alespoň 7 hodin denně. Důležitý je také pravidelný pohyb minimálně 30 minut 5krát v týdnu a samozřejmě žádné kouření.

Do druhé kategorie řadíme faktory, které naopak ovlivnit nemůžeme, jako je například věk. Riziko infarktu se totiž zvyšuje s věkem nad 55 let. Ohroženější skupinou jsou muži, protože ženy jsou do menopauzy chráněné hormonem estrogenem. Nesmíme vynechat jeden z nejdůležitějších faktorů – dědičná onemocnění v rodině, o kterých by měl vědět váš praktický lékař. Pro více informací o prevenci nejen kardiovaskulárních onemocnění navštivte stránku www.loono.cz.

Zdroj a foto: Loono

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.