Daň ze stínu. Za balkon, terasu nebo zeleň v ulici se připlácí víc než před dvěma lety

Jakmile nastanou tropické dny, mění se priority Čechů při hledání nového bydlení. Do popředí se dostávají zelené lokality, byty s balkony nebo terasami, případně s klimatizací. Jen za červen stoupl počet zhlédnutí těchto bytů o 40 % a jejich cena je oproti srovnatelným nemovitostem bez této výbavy výrazně vyšší – dokonce nejvíce za tři roky. Horko také výrazně prohlubuje rozdíly mezi jednotlivými čtvrtěmi a podporuje investice měst do zelené infrastruktury.

Takzvanou „daň ze stínu“ – tedy podíl částky, kterou jsou lidé ochotni si připlatit v případě, kdy se bude jejich bydlení lépe vyrovnávat s dopady teplého klimatu – mapují Bezrealitky s příchodem léta již třetím rokem v řadě. A zatímco loni v létě se i s ohledem na změny na koronavirem rozvířeném trhu zásadněji neprojevila, letošní „daň ze stínu“ je vyšší než v roce 2019.

Před dvěma lety si v běžné lokalitě zákazník za byt s velkým balkonem, terasou, klimatizací nebo v prokazatelně zelené lokalitě ochotně připlatil 10 % z ceny, u prémiových lokalit – tedy zejména v centrech měst – se jednalo o 25 % více. První letošní data ukazují, že zatímco „daň ze stínu“ zůstává u prémiových lokalit podobná, u těch běžných stoupla na 14 %.

Průměrná cena za metr čtvereční panelového bytu na pražském sídlišti se pohybuje na 84 000 korunách. Na totožném sídlišti se ovšem prodal stejně velký byt, taktéž v paneláku a v podobném technickém stavu, tentokrát však vedle vzrostlé zeleně a parku. Cena byla 93 700 korun za metr. Podobně je to například u bytů v plzeňském činžáku. Byt s terasou tu byl dokonce o 16 % dražší, v ulici se vzrostlými stromy o 12 % dražší.

„Rozdíly v ceně paradoxně nezpůsobuje pouze růst cen nemovitostí, které se lépe vyrovnávají s klimatickými změnami. Mnohem větší roli hraje spíše snížení hodnoty domů a bytů, které aktuálnímu stavu klimatu ve městech nevyhovují,“ vysvětluje Hendrik Meyer, šéf portálu Bezrealitky. „Zejména při letních prohlídkách jsou zájemci ochotni zaplatit méně ve chvíli, kdy sami pocítí špatné klima v místnostech. To samozřejmě vede k tomu, že při sestavování předvýběru výrazně častěji preferují domy s balkony nebo terasami. Počet zhlédnutí takových inzerátů stoupl asi o 40 %.“

Česko se ostatně připojilo k trendu, který již delší dobu pozorují i jiné světové metropole. Klesající hodnota rozpálených nemovitostí vedla již celou řadu měst k investicím do zelené infrastruktury nebo dotacím, které ji podporují. A podobnou cestou se budou muset zřejmě vydat i česká města. Například Praha pracuje na svém klimatickém plánu.

„Se změnami klimatu a rostoucími teplotami se ukazují rozdíly v charakteru jednotlivých čtvrtí v jednotlivých městech. Mladší urbanismus s bojem proti extrémním teplotám v naprosté většině prohrává. A vzhledem k tomu, že v Česku minulosti jednorázově vznikaly celé čtvrti, je třeba hledat systematické řešení, aby byty v nich zbytečně neztrácely na své hodnotě,“ domnívá se Meyer.

Zdroj: Bezrealitky, foto: archiv