Objevte medové království Petra Špačka. Na Vysočině se stará o 150 včelstev

V pouhých 23 letech získal Petr Špaček z rodinného Včelařství Špaček prestižní ocenění Regionální potravina za MED květový pastový. Ke včelám ho přivedl jeho dědeček, který mu stále s péčí o úly pomáhá. Co nejšetrněji se starají o 150 včelstev. Aby měli co nepestřejší sortiment medů, oddělují snůšky jednotlivých druhů květů a mají také čtyři pojízdné včelíny, s nimiž cestují po české krajině za rozličnými druhy stromů.

Kořeny rodinného Včelařství Špaček sahají až do roku 1980. Petrův děděček, Ladislav Hrůza, měl dlouho včelín jen jako koníček. Postupem času se dostali na stávajících 150 včelstev, které nyní společně se svým vnukem obhospodařuje.

„Zplnoletili mě v 16 letech“
Petr Špaček chodil vypomáhat jako dítě svému dědečkovi s rozmanitými včelařskými pracemi a zde vznikla jeho láska ke včelám. „O včely jsem se začal zajímat přibližně v 11 letech. Oficiálně jsem se stal včelařem již v 16 letech, kdy mě zplnoletili, abych mohl v tomto oboru podnikat,“ říká mladý včelař, který v současné době studuje na vysoké škole manažersko-ekonomický obor.

Jak vypadá včelařský rok?
Málokdo si dovede představit, co všechno obnáší práce včelaře. Včelařský rok se láme tehdy, když se vytočí poslední med a včelstva se začínají připravovat na zimu, tedy během srpna a září. „V tuto dobu musíme s dědečkem včelám zajistit dostatek zásob, proto je krmíme a léčíme. Na přelomu roku je zateplíme.“ Přímo se včelami budou Špačkovi pracovat zase začátkem jara. Během zimy chystají spíše materiální věci, jako jsou rámečky, úly a podobně. „Až začne snůška, musíme jim přidat vystavěné rámečky nad plodové hnízdo, aby do nich mohly nosit med. Tam, kde sedí, se totiž med nevytáčí. To je místo, kde matka klade novou generaci a ukládá si zde zásoby, které včelám nikdy nebereme.“ Naplněné plástve se vyndají za 3 až 4 týdny, tedy jakmile je med zralý. Vytočí se a pak se dají zpátky. Proces trvá přibližně od konce května do konce července.

Nástrahy počasí
V roce 2021 vyprodukovali Špačkovi celkem 2,5 tuny medu, což je lehký podprůměr. Na vině bylo poměrně chladné jaro. „Nicméně v roce 2020 to byla katastrofa, vytočili jsme jenom první medy a to bylo vše. Následně jsme museli kvůli dešti včely dokrmovat. Takovou bídu nepamatoval ani děda.“ Med chutná podle toho, jaké květy včely opylují. S touto zákonitostí si Špačkovi hrají a snaží se dosáhnout co nejpestřejšího sortimentu a chuťově bohatých produktů. „Abychom zákazníkům nabídli rozličné chutě medů, máme 4 pojízdné včelíny, s nimiž jezdíme například na akáty. Včely jsou schopné létat v okruhu 5 km. Prý ale zvládnou uletět až 13 km a vrátit se zpátky,“ vysvětluje Petr špaček.  

Pastování medu zajistí stálou konzistenci
Kvůli krystalizaci, přirozené vlastnosti medu, se stává čím dál více populární tzv. pastový med, který zkrystalizovat nemůže. Pastování medu zajistí rozbití krystalů a vznikne „pastová“ konzistence medu, která se lépe roztírá. A právě za MED květový pastový získalo Včelařství Špaček prestižní ocenění Regionální potravina v Kraji Vysočina v roce 2021. „Zisk ocenění Regionální potravina nám samozřejmě přinesl radost. Věřím, že se díky němu dostaneme více na trhy a jarmarky a o našem medu se rovněž rozšíří povědomí.“

Zdroj a foto: www.regionalnipotravina.cz