Žraloci se vrací na Prima ZOOM
Málokterá zvířata vzbuzují tolik strachu a zájmu jako žraloci. Nejobávanější živočichové na světě, ale také jedni z nejpozoruhodnějších tvorů, kteří nás přes všechen strach nepřestávají fascinovat. Pojďte se společně s námi vydat na cestu jejich životem. Nahlédneme do jejich společenských životů a odhalíme, jakým nebezpečím musí čelit. Neuniknou nám dramatické a mrazivé scény z lovů, ale třeba také to, jakým způsobem si žraloci hledají partnera k páření. Nemějte strach a nechte se okouzlit žraloky na Prima ZOOM po celé léto v páteční večery.
3. 6. 20.00 – Žralok (1/2)
10. 6. 20.00 – Žralok (2/2)
Od 17. 6. 20.00 – Tváří v tvář žralokům
Žralok (2 díly – premiéra pátek ve 20.00, reprízy pondělí 6. a 13. 6. v 15.55)
Velkolepý přírodovědný dokument, ve kterém uvidíte více než třicet různých druhů žraloků. Sledujte, jak loví, vyrůstají i jak se navzájem dvoří. Dva díly odhalují nejrůznější žraloky ze všech koutů světa. Dozvíme se o jejich odlišném lovu. Žraloci černocípí nahánějí kořist ve smečkách, wobbegong střapatý přepadává ze zálohy, žralok malohlavý číhá pod arktickým ledem a žralok lagunový je naopak mistrem lovu uprostřed noci. Samozřejmě nemůžou chybět ani velkolepé záběry žraloka bílého, jak loví huňaté tuleně u jihoafrických břehů. V přírodovědné minisérii se také zaměříme na komplikovaný způsob námluv žraloků nebo na jejich výjimečné schopnosti navigace. Mezinárodní tým expertů se vás pokusí přesvědčit, že tito zubatí predátoři ve skutečnosti nejsou tak špatní jako jejich pověst.
Tváří v tvář žralokům (4 díly – premiéra pátek ve 20.00, opakování pondělí v 15.40)
17. 6. – Guadalupe: Ostrov bílých žraloků
Mexický ostrov Guadalupe je rájem mořských biologů, a právě tam zamířil Conor White kvůli obávanému, ale úchvatnému žraloku velkému bílému. Může měřit i 6 metrů, vážit 2 tuny a je až 20x větší než člověk. Populace žraloků se zde za posledních 20 let velmi rozrostla, ročně jich lze napočítat až 200. Conor plánuje unikátní výzkum, chce připevnit na velkého bílého žraloka kameru. Asistovat mu bude uznávaný odborník na žraloky dr. Mauricio Hoyos. Dr. Hoyos zde tráví minimálně 6 měsíců v roce, přináší nové poznatky o žralocích, jejichž pověst je zkreslená filmem Čelisti. Expedice je v ohrožení, protože dr. Hoyos má porouchanou loď a čeká na náhradní díl. Conor s podmořským kameramanem se potápí do klece a díky návnadě – tuňákovi – sledují žraloky. V jejich pozorování nastanou jisté komplikace. Bude potřeba oprava lodě, ale velké potíže přináší také počasí, vlny s nimi hází a proud zanáší návnadu. Na otevřeném moři na sebe první žralok nenechá dlouho čekat a přidávají se další. Jsou zvídaví, ale drží si odstup, s klecí je tak musejí pronásledovat. Obavy žraloků se však s postupem času mírní a přibližují se stále více, vznikají tak úžasné záběry.
24. 6. – Laboratoř na Bahamách
Míříme do mangrovového lesa na ostrově Bimini, kde skupina vědců chytá žraloka citronového. V tomto ráji žraloků probíhají několikeré výzkumy, žije tu přes 40 druhů žraloků. Pozornost je také kladena na žraloka tygrovaného, který je jak obdivuhodný, tak velmi obávaný. Vědci by rádi poznali jeho biologii a význam ve zdejším ekosystému. Ultrazvuková známka na těle jednoho z těchto žraloků by přinesla zásadní informace pro vědce, ti si tedy dávají za úkol ji na něj umístit. Bimini je možná mateřskou školkou žraloků tygřích, známka to má potvrdit či vyvrátit. Tým natahuje lano s háčky, na které se zanedlouho chytí jeden větší, asi 2,5metrový žralok. Uchytí ho u lodi, zkontrolují a přeměří, poté otočí břichem nahoru, což mu navodí jakýsi trans. V této tonické imobilitě mu implantují ultrazvukovou značku pod kůži. Označkovaného žraloka mohou pustit a poté pátrají po dalším druhu – kladivounu velkém. Ten je jedním z nejméně probádaných druhů. Lov na háček je pro ně nebezpečný, a tak spoléhají na šipku a externí značku. Tým nachází tři kladivouny, ale již označkované. Tým také provádí žralokům výplach žaludku, aby věděli, kde je jejich místo na potravním řetězci. Laboratoř takto provedla už 400 výplachů u žraloků citronových. Ukázalo se, že nejsou zrovna všežravci, vybírají si a nejraději mají ostnušíčky. Velký vliv hraje také životní prostředí. V závěru je připomenuto, jak jsou žraloci ohroženi a že bez ochrany veřejnosti zde nebudou věčně.
1. 7. – Žralok mako
Ve třetím dílu se vydáme na Nový Zéland, kde se setkáme s bioložkou Megan Meyersovou a rybářem Clarkem Gayfordem. Ti se společně pokusí označkovat žraloka mako, který je známý jako nerychlejší žralok na světě. Může dosahovat rychlosti až 74 km/hod. Po nahození návnady se zanedlouho objeví více než 2metrový žralok, ale je to jiný druh – žralok modrý. Toho Megan krmí, přičemž sleduje jeho anatomii a odchylky od maka. Další žralok už je mako, má ale asi metr a půl a Megan doufá v označkování jedince, který bude mít 2 metry a více. Poté se ale objeví další žraloci mako a mezi nimi i více než dvoumetrový. Clarke nahazuje návnadu a daří se mu nalákat velkého žraloka, kterého nechá unavit na laně a poté ho pomalu táhne k lodi. Podle šablony musí vyvrtat tři otvory do hřbetní ploutve, aby žraloka mohli označkovat. Ploutev je chrupavčitá a bez nervů, žralok to tedy necítí. I přes zkrat ve vrtačce se nakonec vše daří, přes dva roky tak bude žralok pod dohledem. Samice má víc než dva metry, je největším označkovaným žralokem mako v novozélandských vodách. V oblasti se daří také žralokům bronzovým.
8. 7. – Jsou žraloci chytří?
V posledním dílu série se podíváme do žraločí vědecké laboratoře na Bimini, kde mimo jiné zkoumají žraločí inteligenci. Už víme, že jsou žraloci zvědaví, taková zvědavost ale může stát člověka život. Statistika však hovoří jasně – pravděpodobněji vás zabije padající kokos. Laboratoř na Bimini při experimentech zjistila, že žraloci jsou schopni také okoukat chování od jiných, cvičených žraloků. Je tu tedy schopnost sociálního učení a sdílení dovedností. Ukázalo se, že žraloci jsou v podstatě jako lidi – někteří spíše samotáři, někteří družní, také váhavý a vyhýbaví. Skupiny spřátelených žraloků se pravidelně potkávají, na lov a různá období se zase dočasně rozcházejí. Zjevně mají bohatý sociální život. Dalším zajímavým tématem dílu je fyziologie žraloků. Mají 15 řad zubů v jedné čelisti, za život jim naroste asi 50 000 zubů. Ty jsou ostré a čelisti velmi silné. Tělo jim pokrývají miniaturní šupiny, v těle jsou pak chrupavky, díky kterým jsou tak zdatní plavci. Rekordmanem je žralok mako – dosáhne až 100 km/hod! Na druhé straně jsou pak žraloci, kteří „jen“ filtrují plankton.
Foto: archiv Discovery
