Asistenční psi jsou třída sama pro sebe
Když jsem chodila do školy, a přiznávám, že je to už docela dávno, byl pohled na psa ve třídě nebo na hřišti vzácností. Psi a vzdělávání prostě nešli dohromady.
Uběhlo pár desítek let a asistenční psi, i canisterapeutičtí psi do zařízení, jsou stále častěji součástí školního, vysokoškolského a univerzitního života. Pro většinu z nich je to pozitivní zkušenost – ale s rostoucí oblibou psů ve vzdělávacích zařízeních je o to důležitější zajistit, aby byli vycvičeni podle nejvyšších možných standardů.
A právě zde přichází na řadu Assistance Dogs International (ADI). V době, kdy slavíme Mezinárodní den vzdělávání UNESCO, stojí za to zamyslet se nad nesmírně pozitivním dopadem, který mají asistenční psi s certifikátem ADI – jak na mladé lidi, kteří na ně spoléhají, jako na podporu během školního dne, tak i na jejich spolužáky a učitele. Členské organizace ADI po celém světě poskytují asistenční psy mladým lidem s různými tělesnými a neurologickými handicapy a umožňují jim tak chodit do školy, učit se a hrát si spolu s ostatními dětmi způsobem, který pro předchozí generace nebyl možný.
Vezměme si například mladou slečnu Terezu, která trpí PNES – záchvatovým onemocněním neepileptického původu, které jí v běžném životě i docházce do školy velice limitovalo. Asistenčního psa, labradorského retrievera Connora, má z členské organizace ADI Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené.
Jakou pomocí dokáže být asistenční pes při každodenní docházce do školy, dokládají slova samotné Terezy: „Za dobu, co mám Connorka, se z nás stali Ti nejlepší kamarádi a jeden bez druhého nemůžeme být. Ve škole je čtyřnohým hrdinou, který se o mě stará, je to tvoreček, který dokáže jen při pohledu zpříjemnit náročný den a je to pomoc nejen pro mě, ale i pro mé okolí. Díky němu dokážu každé ráno vstát, dodává mi odvahu chodit do školy a denně čelit životním i zdravotním výzvám.
To, že jsem zvládla septimu je pro mne zázrak a má na tom podíl mnoho lidí. Nicméně ten největší má můj čtyřnohý kamarád, nenahraditelný a nejmilejší Connorek, který mě všude doprovází. Díky němu a jeho schopnosti upozornit mě předem na auru jsem měla méně úrazů, které by mě při studiu limitovaly.“
Terezy příběh, a nespočet dalších podobných po celém světě, podtrhují výhody přítomnosti asistenčního psa s certifikátem ADI ve třídě. Stále více členských organizací ADI také cvičí a poskytuje školním zařízením psy na podporu celé školní komunity. Ačkoli psi pro školní zařízení nejsou asistenční psi, tito psi nabízejí útěchu, poradenství a motivaci žákům i učitelům, a bylo prokázáno, že posilují sociální a učební dovednosti.
Další členská organizace ADI paws4people, posunula psy do školních zařízení na zcela novou úroveň díky svému programu Educational Assistance Dog (EAD) pro veřejné školy. Psi EAD jsou využíváni v řadě vzdělávacích zařízení, v běžných i speciálních třídách pro úpravu chování, soustředění, pracovní a logopedickou terapii, pro zlepšení čtení. Psi EAD jsou nyní zavedeni v Severní Karolíně, Virginii a Západní Virginii na 50 různých školách.
Je třeba si uvědomit, že zatímco většina z nás považuje své vzdělání za samozřejmost, milionům mladých lidí na celém světě je školní docházka odepřena. Podle UNESCO šest z deseti dětí neumí v deseti letech přečíst a pochopit jednoduchý příběh, přičemž 244 milionů dětí a mladých lidí stále nechodí do školy. Netvrdím, že asistenční psi jsou odpovědí na všeobecné vzdělání – členské organizace ADI bohužel mohou oslovit jen nepatrný zlomek těch, kteří potřebují podporu, ale asistenční psi hrají zásadní roli při naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN (SDG), a zejména SDG 4, který usiluje o inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělání pro všechny.
Chris Diefenthaler, výkonná ředitelka ADI – ADI a její členské organizace jsou neúnavnými obhájci práv asistenčních psů a jejich držitelů ohledně jejich přístupu do vzdělávacích zařízení a na univerzitní půdu tak, aby si i oni mohli užívat skutečně spravedlivého a inkluzivního vzdělávání – a my všichni se z toho můžeme poučit.
Foto: archiv Helppes
