Japonské společnosti jsou v oblasti udržitelnosti již řadu let na předních místech

Moderní Japonsko je mezinárodní, otevřené a přizpůsobivé. Je také jedním z technologicky nejvyspělejších států na světě, ne-li vůbec nejvyspělejším. V japonské kultuře a podnikání však existuje zajímavá dichotomie. Na jedné straně přijímá moderní aspekty, na straně druhé je zase kombinuje s dávnými tradicemi[1].

Toto spojení představuje princip Monozukuri, v překladu „umění a věda o výrobě“. Po staletí je základem japonského řemesla a často slouží jako vodítko pro moderní techniky – kombinuje špičkové technologie a tradiční pojetí v jediné jednoduché filozofii.

Samotný termín se skládá ze dvou japonských slov „mono“ a „zukuri“. Mono je věc, která je vyrobena, a zukuri znamená akt výroby. Monozukuri se zaměřuje nejen na nástroje neustálého zlepšování, ale také na odpovídající kulturu.

Tento pojem historicky odkazuje na pracovní morálku založenou na hlubokých znalostech, mnohostranných dovednostech a velkém nadšení. Je doprovázen silnou ambicí dosáhnout dokonalosti, což je cíl, který je v japonské společnosti vysoce uznávaný. Monozukuri zahrnuje také hrdost na dosažené výsledky, smysl pro odpovědnost a hlubokou úctu k použitým materiálům.

Japonské společnosti se zaměřují spíše na dlouhodobou vizi než na krátkodobé výsledky a usilují o udržitelný růst, přičemž dodržují staré zásady řemeslné výroby a přispívají společnosti. Japonsko má pověst země výrobků s vysokou kvalitou, od automobilů po elektroniku, a její snaha o dokonalost je dodnes vidět na produktech, které se v ní vyrábějí.

Monozukuri a trvale udržitelná výroba
Žijeme v době, kdy jsou postoje firem k sociálním a environmentálním otázkám, od globálního oteplování přes znečištění plastem až po lidská práva, podrobovány silným zkouškám. Od všech společností se nyní očekávají iniciativy v oblasti environmentální a sociální udržitelnosti a také příspěvek k environmentálnímu společenskému řízení (ESG).

Pokud jde o výrobu, koncept Monozukuri vyžaduje, aby se při využívání zdrojů dbalo na velkou opatrnost a aby nedocházelo k zbytečnému plýtvání. Výroba by měla být v souladu s přírodou a měla by mít hodnotu pro společnost. Když se použije nějaký předmět nebo se vynaloží lidské úsilí, musí z toho mít společnost užitek a zároveň by měla být zachována rovnováha mezi výrobou, zdroji a společností[2].

Často se uvádí, že Monozukuri stojí na třech pilířích, z nichž každý existuje proto, aby se dosáhlo co nejlevnějších a nejudržitelnějších procesů a zároveň se urychlilo neustálé zlepšování. Pro firmy to znamená tři klíčové oblasti. Nejprve produkt a vývoj. To se týká fáze návrhu, během níž je nezbytné omezit zdroje a náklady na minimum standardizací procesů a optimalizací transparentnosti a týmové práce. Poté následuje výroba, při níž je cílem optimalizací výrobního toku eliminovat co nejvíce plýtvání. A konečně dodavatelský řetězec. I zde je cílem snížit celkový dopad a náklady spojené s činnostmi dodavatelského řetězce.

Přijetím konceptu Monozukuri se mohou společnosti zaměřit na eliminaci plýtvání a zefektivnění procesů, aby zajistily udržitelné snižování nákladů, a zároveň opětovně investovat zisk a úsilí do zaměstnanců, společnosti a planety. Tento holistický přístup má nejen pozitivní dopad na firmu a zákazníky, ale zajišťuje také udržitelný růst.

Příkladem je řada japonských společností, mezi nimi například Epson. Její základní hodnoty se odvíjejí od pocitu povinnosti přispívat k rozvoji a blahu celé společnosti a dodávat inovativní produkty, které odrážejí potřeby současných zákazníků. Společnost Epson, která vychází ze své řemeslné tradice, je oddaná svým zákazníkům a zaměstnancům a je odhodlána přispívat k ochraně světa, ve kterém všichni žijeme.  O tom svědčí i platinový status Responsible Business Alliance (RBA) pro odpovědnou výrobu, který byl filipínské továrně společnosti Epson udělen v listopadu 2022.

RBA je největší světovou průmyslovou koalicí, která se zabývá sociální odpovědností firem v globálních dodavatelských řetězcích a usiluje o podporu práv a blahobytu pracovníků a komunit po celém světě. Koalice oceňuje továrny a pracoviště po celém světě, které ve svých výrobních procesech dosahují nejvyšších standardů společenské odpovědnosti podniků a zaměřují se na spravedlivé pracovní podmínky, lidská práva a udržitelnost.

Od Japonska a jeho způsobu řízení společností se můžeme v mnohém poučit. Inovativní technologie nejsou jedinou cestou k úspěchu, lze použít také tradiční metody, které prošly zkouškou času. Zásadní je přitom a soulad s životním prostředím a lidmi kolem nás.

Zaměření na zákazníka
Je důležité mít vizi, ať už jako jednotlivec, nebo jako firma, ale tato vize musí být realistická a musí odpovídat potřebám našeho okolí. Postavení zákazníka na první místo je podstatnou součástí konceptu Monozukuri. Japonské společnosti v souladu s tímto principem přemýšlejí o dlouhodobé perspektivě a o tom, co by zákazník mohl chtít, stejně jako o tom, co je v daném odvětví potřeba. To následně zajišťuje nejlepší kvalitu výrobků a úroveň služeb, které si získávají důvěru zákazníků.

Převaha kvality nad kvantitou
V Japonsku se klade velký důraz na výběr materiálů a věří se, že výrobek by měl být udělaný tak, aby vydržel. Monozukuri zohledňuje vše od použitých materiálů až po výrobní proces a dodržuje několik základních principů, kterými se liší od jiných forem výroby.

Nejprve se snažíme o neustálé zlepšování všech pracovních procesů. Vše, co firma dělá, by se mělo soustředit na vyšší cíl a zaujímat jednotný přístup, který vytváří neustálá zlepšení umožňující dosažení tohoto cíle. I když se objeví problémy, toto nastavení mysli povzbuzuje společnost k tomu, aby pokračovala, i když by to jiní už vzdali.

Konečným cílem je v podstatě dosáhnout výrobku nejvyšší kvality, který byl vytvořen co nejefektivnějším způsobem, vytváří původní hodnotu a skutečně mění život lidí – to vše bez negativního dopadu na životní prostředí kolem nás.

Celoživotní vzdělávání
Společnost prostřednictvím Monozukuri podporuje zaměstnance, aby „vnášeli do práce svůj um“. Jsou dostatečně kvalifikovaní a vyškolení k řešení různých situací, aby získali větší pocit odpovědnosti. Nejde jen o výrobky samotné, ale také o to, aby zaměstnanci ke své práci cítili hrdost a vášeň. Vyžaduje kreativní myšlení a často odkazuje na řemeslnou zručnost, kterou se lze naučit prostřednictvím učňovských oborů.

Protože jsou to lidé, kdo vyrábí věci. Není proto možné vyrábět, pokud se nedostane podpory lidem, kteří výrobu umožňují. Zde přichází ke slovu koncept Hitozukuri, závazek organizace k celoživotnímu rozvoji dovedností a znalostí všech zaměstnanců. Jedná se o nepřetržitý proces, který umožňuje lidem zrát spolu s jejich prací, aby dosáhli úspěchu ve svých oborech a dovednostech.

Například společnost Epson má v Japonsku speciální program, který považuje první rok zaměstnání za období školení, během něhož se noví zaměstnanci seznamují s jejím přístupem k práci. Noví zaměstnanci se sejdou na skupinovém školení, kde se naučí myšlení a postoji nezbytnému pro aplikaci principu Monozukuri, který je základem efektivních, kompaktních a přesných technologií společnosti Epson[3].

Ve světě, kde se neustále skloňuje slovo inovace, je snadné zapomenout, že některé z nejlepších nápadů vycházejí z časem prověřených tradic. Japonsko má dlouhou historii ve vytváření kvalitních výrobků a z jeho přístupu se můžeme v mnohém poučit. Uplatňováním zásad Monozukuri můžeme vytvářet výrobky, které jsou nejen funkční, efektivní a spolehlivé, ale také estetické, nadčasové a – co je nejdůležitější – udržitelné.

Zdroj:
[1] https://time.com/5568296/japanese-traditions-modern-world/
[2] https://www.businesstoday.in/magazine/features/story/what-indian-manufacturing-can-learn-from-monozukuri-63994-2016-04-02
[3] https://corporate.epson/en/sustainability/our-people/development.html

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *