Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Bydlení

Dům potřebuje dýchat: S jakou izolací může?

Toto je skutečný příběh: Mladá rodina koupila v západních Čechách dům. Ne starý, sotva 15letý. Vypadal hezky, působil útulně, až do momentu, než se ukázalo, že kvůli nesprávně zaizolované střeše je polovina domu plesnivá. Tento příběh bohužel není ojedinělý, naopak.

Že se příjemněji pobývá v příbytku, který je zaizolován, věděli už naši předkové, kteří měli k dispozici jen slámu či mech a nic netušili o tepelných mostech. Dnes je situace zásadně jiná v tom, že na výběr je podstatně více izolačních materiálů. Ale ne každý výdobytek vědy a techniky je opravdu dobrý a funguje tak, jak jsme si na začátku představovali.

Zdá se, že toto může být i případ izolace minerální vatou. Nemáte náhodou i vy ve svém okolí rodinu, která musí tuto izolaci měnit, přestože ji má sotva deset let?

Bohužel děje se to, že v průběhu let vznikají zejména v místech, kde se jednotlivé části stavby spojují, tedy tam kde jsou vyvýšeniny, prohlubně a další nerovnosti povrchu, tepelné mosty, a to je ještě menší zlo.

„V Čechách i na Slovensku jsou lidé zvyklí dělat si hodně věcí na stavbě svépomocí, aby ušetřili a měli zároveň vše pod kontrolou. No jsou ale věci, při kterých se to nevyplatí a jednou z nich je svépomocná aplikace izolace obvodových zdí, střechy nebo podlahy,“ dělí se o zkušenosti Lukáš Kmenta, country manažer společnosti HBS pro Čechy a Slovensko.

Plíseň pod igelitem
Domácí kutil možná věděl, že minerální vatu je třeba kombinovat s fólií, ale možná nevěděl, že ten „igelit“ musí být paropropustný a mít schopnost odvádět a odvětrat vlhkost ven. A tak obalil svůj domov do nevhodného „igelitu“ (nevhodně zvolené fólie) a ten začal stavbu postupně dusit…

„Paropropustnost je jednou z hlavních žádoucích charakteristik dobré izolace. Jinak pára kondenzuje na částech stavby a v těchto místech postupně vzniká problém,“ vysvětluje L. Kmenta z HBS.

Teplo a vlhko je rájem pro plísně a další choroboplodné zárodky. A jelikož pod izolaci obvykle nevidíme, dokud si nevšimneme jiných ukazatelů, že se na domě děje něco, co by se nemělo, plíseň se může zatím stihnout řádně rozšířit.

Nesprávné zaizolování nehrozí, pokud jste využili jako izolant stříkanou PUR pěnu. Tu mohou aplikovat jen k tomu vyškolení odborníci. Žádný domácí kutil. „Je to proto, abychom mohli dát na izolaci oficiálně 25letou, ale ve skutečnosti doživotní záruku a zároveň proto, že pouze správně aplikovaná izolace může skutečně plnit svou funkci. Ale není třeba se bát, že budete mít doma několik dní či týdnů pracovníky aplikující pěnu a nepořádek. Zaizolování standardního domu lze zvládnout za jediný den,“ pokračuje odborník z HBS.

V teple díky pěně?
Zatímco předchozí roky se domy v našich končinách izolovaly převážně již zmiňovanou vlnou (na druhé příčce byl polystyren), doslova revoluci v zateplování způsobily stříkané PUR pěny, které se stále intenzivněji hlásí o slovo i na našich stavbách.

Co to vlastně je? S pěnou, kterou si dáváme do vany, má stříkaná pěna společné jen to, že ji tvoří bublinky. „Ty vznikají chemickou reakcí dvou složek, nadouvadla a polyolu. Podle druhu pěny mají buňky buď otevřenou nebo uzavřenou strukturu. Pěny se podle toho dělí i na tvrdé a měkké. Každá je určena na jinou část stavby,“ vysvětluje L. Kmenta.

Stříkaná izolační pěna dokáže na rozdíl od minerální izolace vyplnit všechny dutiny, trhliny a špatně přístupná místa. Nevznikají tak tepelné mosty a jelikož nemění svůj tvar, mosty se nevytvoří ani časem. I díky tomu se stříkaná pěna považuje za revoluční izolant – žádný jiný, dosud známý druh izolace nedokáže časem nedegradovat.

Ekologická třešnička navíc
Pěna, kterou jsme kdysi znali pod názvem Icynene má kromě výborných termoizolačních a akustických vlastností plus i v tom, že se vyrábí recyklováním odpadu.

„Na výrobu stříkané pěny s uzavřenými buňkami se u nás ročně použije více než 250 milionů recyklovaných PET lahví. Na izolaci jednoho standardního domu je tak zpracováno přibližně osm tisíc lahví, které dostaly druhou šanci na život ve formě energeticky účinné izolace,“ má po ruce čísla L. Kmenta z HBS.

Pokud vás pěna jako izolant zaujala, při výběru konkrétní značky se zajímejte také o akustické certifikáty a o testy na těkavé organické látky (VOC). Výsledek by měl být minimálně A+, což znamená, že ani při aplikaci ani poté se z pěny do ovzduší neuvolňují žádné toxiny, freony, formaldehydy ani další škodlivé chemikálie.

„Rád bych upozornil i na ochranu před radiací, kterou dobrá stříkaná izolace zajistí. Zvlášť důležitá je v Čechách a na Slovensku zejména ochrana proti radonu, protože na těchto územích má silnou koncentraci. Pokud má izolace domu chránit zdraví jeho obyvatel, měla by je chránit i před zářením,“ uzavřel L. Kmenta.

Foto: archiv HSB

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *