O prázdninách na tábor vyrazí 75 % dětí. Kromě jiného je zajímá i to, kolik to bude rodiče stát

Každý plánuje letošní prázdniny strávit po svém, ale až 75 % českých dětí spojuje jedno – vyrazí na letní tábor. A někteří se chystají dokonce na více než jeden. Jaké jsou jejich táborové preference a co je motivuje k tomu na tábor jet? Odpovědi se různí. Vzpomínají na trable z táborů, jako byly pády do mraveniště, odřeniny a vyvrknuté kotníky. Svěřují se také, jak moc velký ohled na přírodu berou. Vyplývá to z aktuální sondy mezi dětmi, kterou provedla Generali Česká pojišťovna. O své názory se v online dotazování v komunitě projektu Mladý hrdina podělilo 600 mladých respondentů z celého Česka ve věku od 12 do 17 let.

Proč mladí (ne)pojedou na tábor
Vyjet letos alespoň na jeden tábor má v plánu 75 % dětí. Jako nejčastější důvod uvádějí zábavu a čas strávený s kamarády (46 %). Každý desátý (12 %) uvádí, že je tak zvyklý jezdit od mala, a pro další je motivací prožití nových zážitků (11 %). Pouze čtvrtina dětí se na ně nechystá vůbec (25 %). Ti například uvádí, že nikdy na táboře nebyli a ani s tím nechtějí začínat (13 %). Dalšími argumenty byly, že si rodiče tábor nemohou dovolit z finančních důvodů (12 %) nebo že místo toho jedou na dovolenou s rodiči (10 %). Z těch, kteří na tábor vyrazí, plánuje v průběhu prázdnin více než polovina absolvovat jeden tábor (58 %), třetina pojede na dva tábory (33 %) a na více než dva tábory se chystá každé desáté dítě (9 %).

Liší se i doba, kterou děti na táborech stráví. Jeden týden má v plánu na táboře strávit 24 % dětí, dva týdny 44 % dětí a tři týdny 15 % mladých respondentů. Zajímavé jsou i odpovědi dětí na otázku, podle čeho si vybírají svůj tábor. Některé chtějí letos jet na sportovní, koňský či taneční tábor a kladou důraz na to, aby mohly dělat to, co je baví. Jiné děti dávají přednost např. skautským či křesťanským táborům.

Tábory a finance
Na tábor svou dceru posílá i paní Kristýna z Prahy: „Dcera letos jede na všesportovní tábor. Bereme to s manželem tak, že jí tím zpestříme prázdniny a zároveň vyřešíme problém s hlídáním. Oba totiž chodíme do práce a jinou možnost nemáme. Ačkoliv pociťujeme, že se ceny táborů zvyšují, tak je to něco, co naší dceři nechceme upírat.“ Podle sondy Generali České pojišťovny si 79 % dětí váží toho, že jim rodiče tábor zaplatí. Dokonce mají přehled o tom, kolik tábor stojí peněz. Přesnou částku zná 70 % z nich a 24 % uvádí, že sice neví, ale zajímalo by je to.

S dobrodružstvím přichází rizika
Ať už děti tráví tábor v přírodě či na příměstském táboře, tak táborové hry, sportovní utkání či pobyt v přírodě přináší svá rizika. Téměř 67 % dětí přiznalo, že se v minulosti na táboře zranilo a 28 % z nich dokonce muselo kvůli svému zranění do nemocnice. „O prázdninách počet úrazů dětí skokově roste. Podle našich zkušeností obvykle o 20-30 %. Je to dané zejména tím, že děti jsou více aktivní a vystavené různým prostředím. Úrazy častěji potkávají chlapce než dívky. Vůbec nejrizikovější skupinou jsou v tomto případě chlapci mezi 15-19 rokem, u dívek je tato hranice 10-14 let. Úrazové pojištění by pro děti mělo být nejen v době prázdnin naprostou samozřejmostí,“ říká Jan Vargai, senior manažer likvidace životního pojištění z Generali České pojišťovny. „Děti na táboře často poprvé běží bosky po louce, poprvé drží v ruce nůž, poprvé lezou na strom. Zákonitě pak přijdou drobná zranění – a to je v pořádku,“ sdílí svou zkušenost MUDr. Barbara Nižnanská z neziskové organizace ZDrSEM.

Mezi nejčastějšími zraněními, které děti jmenovaly, můžeme najít nejčastěji zvrtnuté kotníky, odřeniny, lehké popáleniny, řezné rány, bodnutí hmyzem či otřes mozku. Některé děti se v rámci sondy svěřily se svými zkušenostmi. „Spadla jsem jednou ze stromu do mraveniště,“ vzpomíná jedna z dívek a další přichází s odlehčenějším zraněním, kdy se podle svých slov píchla slupkou od melounu do oka. Někdy ale mohou zranění opravdu bolet: „Šlápl jsem na hřebík, který mně propíchl podrážku a zajel mi do nohy,“ uvádí jeden z chlapců. I proto je dobré do táborového programu zařadit aktivity směřované na první pomoc. „Čím více se děti budou s první pomocí setkávat, tím větší šance, že ji v případě potřeby zvládnou. Učte je přístup k člověku v bezvědomí, učte je volat záchranku, učte je zavolat záchranku. Cílem programu první pomoci by mělo být sebevědomí, že to dítě zvládne,“ říká MUDr. Nižnanská.

Vztah k životnímu prostředí
Z výsledků sondy Generali České pojišťovny také vyplývá, že mají děti i díky pobytům na táborech pozitivní vztah k životnímu prostředí. Až 79 % mladých táborníků by bez váhání sebralo povalující se odpadky v lese. Tři čtvrtiny dětí by okamžitě zavolaly pomoc, pokud by našly v lese zraněné zvíře (76 %). A téměř polovina mladých respondentů (47 %) na táborech recykluje odpad a šetří světlem a vodou. A tuší děti, proč by se měly starat o přírodu a šetřit energiemi? Téměř polovina (49 %) dětí uvádí, že se o této problematice ve škole či doma již někdy bavily a 40 % tvrdí, že problematice rozumí a snaží se chovat k přírodě šetrně.

 Jak děti popsaly svá zranění?
Otázka: Zranil/a ses někdy na táboře?  Vzpomeneš si, co se ti stalo?

• „Běžela jsem z kopce a pod nim byl asfalt s kamínkama a nějak jsem to neubrzdila a jela jsem po tom asfaltu a byla jsem skoro všude odřená.“
• „Odřela jsem se o rám okna, když jsem utírala stůl po snídani.“
• „Spadla jsem do ostružiní a byla jsem celá poškrábaná a do teď mám pár jizev a jednou jsem se na táboře řízla.“
• „Dostala jsem omylem pěstí.“

Ankety mezi mladými se zúčastnilo 600 respondentů. Probíhala on-line na přelomu května a června 2023. Účast byla podmíněná věkem od 12 do 17 let, průměrný věk zapojených respondentů byl 14,068 let.

Foto: archiv