Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Sex a vztahy

Aby se vyhnuly sexu, předstírají smrt

Překvapivé chování žab popsala nová studie! Výsledky výzkumu publikované v odborném časopise Royal Society Open Science popisují zvláštní strategii žabích samiček. Využívají chování, které je u některých druhů živočichů známé v případě ohrožení predátorem. Poprvé však bylo zaznamenáno také jako způsob sebeobrany před nechtěným pářením.

Předstírání v sexuálním chování není v lidské společnosti neznámým jevem. Podle tuzemského průzkumu přiznává, že někdy předstírá orgasmus, až 41 % žen a 9 % mužů – především proto, že pro ně není intimní styk dostatečně vzrušující. „Častým důvodem je ale také to, že jeden z partnerů orgasmus předstírá, protože nechce zklamat svůj protějšek. Zajímavé je však zjištění, že fenomén přestírání v sexuální oblasti není omezen pouze na lidský druh a naše strategie udržení vztahu,“ doplňuje Michal Večeřa z českého sexshopu YOO.cz. Výzkum německých vědců totiž ukázal, že se k němu uchylují i žáby – ale z jiných důvodů.

V případě samic některých druhů žab zjistila nedávná studie, že předstírají smrt, aby se vyhnuly nežádoucím sexuálním interakcím. Tato neobvyklá taktika odhaluje fascinující adaptaci na stres a nátlak, který může být přítomen i mezi druhy živočichů, které obecně vnímáme jako mírumilovné a neškodné. Ve skutečnosti jsou samci v sexuální oblasti hnáni především pudem a ve snaze co nejvíce se rozmnožit, mohou být nebezpeční pro vyčerpané samice, když se s nimi násilím snaží pářit.

U žab totiž při páření dochází k fenoménu vědecky zvanému amplexus: samec se pevně chytí samice, aby mohl oplodňovat vajíčka, která klade. U některých žab to může trvat i mnoho dní a u samic vede takové sevření ke snížené pohyblivosti a tím i k horšímu přístupu k potravě a následnému vyčerpání. Pro samice je optimální délka amplexu krátká kvůli energetické nákladnosti celého aktu, ale pro samce je výhodný spíše dlouhý amplexus, pomocí něhož maximalizují svou šanci rozmnožit se. Výhody jsou přitom na straně samce, protože je to on, kdo může samici pustit, kdežto samice se z jeho sevření tak snadno vymanit nemůže.

Doposud se vědci domnívali, že se žabí samice, které se již nemohou či nechtějí dál pářit, nedokáží bránit. Přesvědčili se však o opaku, když zkoumali skupinky pářících se obojživelníků. 33 % ze samic, které byly v sevření samcem, v určitém momentě předstíralo smrt – vědecky řečeno, byly ve stavu „tonické imobility“. To znamená do délky a doširoka natažené ztuhlé končetiny a neschopnost reagovat na vnější podněty. Toto chování navíc bylo doposud popsáno pouze u členovců nebo jiných obojživelníků.

Tento stav se u většiny zkoumaných samiček vyskytoval ve spojení s rotací těla a vydáváním hlasitého bručení, pískání či jiných zvuků běžně signalizujících, že se chce samice z páření uvolnit. Výzkumníci poznamenali, ze drobnější samičky měly tendenci kombinovat všechny uvedené manévry a byly také v umění úniku celkově úspěšnější, než ty větší. „V přírodě běžně vidíme mezi žábami také formování velkých shluků samců na jedné samici, což pro ni může být i fatální. Popsané chování tak nejspíš některým samicím pomáhá se vyhnout situaci, která hlavně pro ty nejdrobnější může znamenat značné nebezpečí,” doplňuje vedoucí autorka studie Dr. Carolin Dittrich.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *