IVF není tabu. Přestaňme asistovanou reprodukci démonizovat, říkají odborníci na léčbu neplodnosti

Dítě jako komodita, neetické vydělávání na touze po rodině, vývoz českého genomu do zahraničí, starší žena nemá na těhotenství právo. To jsou jen některé z mnoha argumentů brojících proti asistované reprodukci, které se v české společnosti ozývají stále silněji. Všechny tyto a ještě mnoho dalších zazněly v dokumentu Reprodukce 2.0, který v úterý 28. listopadu 2023 do svého programu zařadila Česká televize.

Dokument podle odborníků ještě vyostřil už tak velmi problematickou debatu o asistované reprodukci. „Pro mnoho našich klientů není vůbec jednoduché léčbu neplodnosti podstupovat. Nanaplněná touha po rodině, zklamaná očekávání a pocit vlastního selhání jsou u nich na denním pořádku. Nenávistné komentáře, které IVF odsuzují, jim na psychické pohodě rozhodně nepřidávají,“ popisuje majitel IVF centra Clayo Clinic a přední český a slovenský embryolog Daniel Hlinka, který se léčbou neplodných párů zabývá už 35 let.

Česká společnost je v otázce umělého oplodnění často velmi nekompromisní a problematika je u nás velmi tabuizovaná. „Velká část párů, která IVF podstoupí, to tají. Veřejně o asistované reprodukci mluví málokdo. Lidé mají strach z posměchu, kterému by mohli oni i jejich děti čelit. Jenže pak dostávají prostor jen ty špatné příběhy, které se najdou vždy a všude,“ poznamenává gynekolog Jan Šulc.

Výhradně negativní zkušenosti s IVF dostaly prostor i v pořadu České televize Reprodukce 2.0. „Dokument zcela ignoruje práci tisíců vědců, kteří za posledních 40 let nasbírali tuny objektivních informací o bezpečnosti, efektivnosti i rizicích metod léčby neplodnosti. Pořad také naprosto opomenul názory tisíců šťastných párů, které se díky asistované reprodukci staly rodiči,“ shrnuje výhrady k dokumentu Daniel Hlinka.

Nepopírá, že stejně jako jakákoliv jiná léčba má i léčba neplodnosti svá rizika. „Můžeme se například bavit o hyperstimulačním syndromu při odběru vajíček. Jedná se ale o komplikaci, které umíme poměrně úspěšně předcházet. Pozitiva IVF podle mého názoru jednoznačně převládají nad možnými negativy,“ myslí si embryolog.

To potvrzuje i fertility koučka Alena Dvořáková.  „Dokument ve mně vyvolal smutek. V oboru léčby neplodnosti pracuji 25 let a prvních 20 roků jsem pracovala v centrech asistované reprodukce. A opravdu se nemůžu smířit s tím, že jsem byla součástí něčeho, co poškozuje zdraví žen, jak dokument tvrdí. Pracovala jsem ve čtyřech centrech asistované reprodukce a veškerý jejich zdravotnický personál věnoval své úsilí pomoci léčenému páru k vytouženému dítěti. A nevzpomínám si na ani jednu tak závažnou komplikaci, jakou dokument popisuje,” kroutí hlavou koučka.

Podobně celou situaci vidí také ženy, které už IVF podstoupily. „Nebyla to jednoduchá a krátká cesta, ale vůbec nelituji toho, že jsem umělé oplodnění podstoupila. Ten, kdo nezažil zoufalou nenaplněnou touhu po dítěti, si nedovede představit, jaký zázrak může IVF být. Možnost mít šťastnou rodinu je ten největší dar, který mi kdy kdo dal,“ říká například Aneta K.

Ani ona si ale nepřeje z obavy z reakcí okolí uvádět celé své jméno. „Nechci, aby se na naše děti někdo díval skrz prsty. O tom, že jsme podstoupili umělé oplodnění, ví jen pár nejbližších lidí. Celý proces jsme utajili například i před partnerovými rodiči,“ vzpomíná Aneta K., která IVF podstoupila dvakrát.

Dokument Reprodukce 2.0 navíc situaci párů, které IVF podstupují, nebo ho teprve zvažují, ještě zhoršil. „Ozývají se nám klienti, kteří si léčbou prošli nebo procházejí, a jsou z toho, co zaznělo, velmi vyděšení. Mají obavy, které předtím neměli, a pochybují i sami o sobě, zda zvolili správnou cestu,“ říká marketingová manažerka Clayo Clinic Zuzana Hlinková.

Na pořadu jí vadí, že mluví pouze o rizicích a negativních zkušenostech s asistovanou reprodukcí. „Pozitivní ohlasy párů, které celým procesem IVF prošly, úplně chybí. Já sama jsem ale příkladem toho, že IVF změní život k lepšímu. Nepopírám, že celý proces byl náročný, ale prošla jsem jím bez komplikací a změnil mi život navždy. Díky IVF mám báječná, dnes už skoro osmnáctiletá dvojčata. A takových případů, jako jsem já, jsem za dobu, kdy se pohybuji v oboru, viděla tisíce. Negativních zkušeností s IVF naopak jen velmi málo,“ doplňuje Zuzana Hlinková.

To potvrzuje i Alena Dvořáková. „Na své sociální sítě, kde se páry se zkušeností IVF sdružují, jsem umístila anketu, ve které ženy hodnotily spokojenost s léčbou v centrech asistované reprodukce. Většina ohlasů je pozitivní. Víc než 80 procent hlasujících uvedlo, že bylo s léčbou a přístupem center spokojeno,“ zdůrazňuje fertility koučka.

Řešením, jak odbourat nedůvěru a stigmatizaci párů, které podstupují IVF, je podle Daniela Hlinky informovanost. „Je potřeba o asistované reprodukci mluvit, vysvětlovat lidem, že se nejedná o žádné obcházení přírody nebo neetické obchodování s dětmi. IVF je jen léčebná metoda, která díky tomu, kam medicína pokročila, může zlepšit život mnoha párů,“ uzavírá Daniel Hlinka.

Foto: