Lidé nejsou odolní vůči stresu, je potřeba zvýšit atraktivitu silových složek
Armáda ani policie nedisponují naplněnými stavy, rekruti se nehrnou, nebo mají problémy se vstupními testy. Přitom v naší geografické blízkosti se rozhořely dva válečné konflikty. Podle Zdeňka Ertla, předsedy Sdružení sportovních svazů, je nutné zvýšit atraktivitu silových složek. „Stát by se měl více starat a snažit o to, aby u mladých lidí vzbudil větší zájem sloužit v armádě nebo v policii. Využít všech možností, aby je zaujal a na případnou profesionální pracovní kariéru je začal cíleně a lépe připravovat,“ prohlásil Zdeněk Ertl.
Většina lidí intenzivně vnímá bezpečnostní rizika současné doby a cítí se více ohroženi. Zároveň jsou méně připraveni zvládat krizové situace, jako blackout či nefunkčnost elektronických zařízení. Podle loňského průzkumu agentury SANEP na vzorku 27 tisíc respondentů se více než dvě třetiny lidí (67,8 %) domnívají, že jejich fyzická kondice a jiné schopnosti nejsou dostatečné k tomu, aby jim umožnili přežít delší dobu bez elektřiny, tepla, pohonných hmot apod.
Horší je situace u mládeže – 95 % dospělých se domnívá, že děti dnes nemají potřebné znalosti, dovednosti a návyky, které by jim umožnili zvládat potenciální krizové situace. To má dopad také na silové složky a zájem o ně. „I kdyby dnes vojáci a policisté přijali do svých řad všechny hlásící se uchazeče, nebyl by plánovaný počet příslušníků těchto silových složek ani zdaleka naplněn. A vezmeme-li v potaz, že zhruba tři čtvrtiny adeptů nesplní vstupní požadavky kvůli fyzickým a psychologickým testům, pak je zřejmé, že pravděpodobně není vše v pořádku,“ prohlásil Zdeněk Ertl.
Právě předseda Sdružení sportovních svazů dlouhodobě poukazuje na skutečnost, že český stát podcenil oblast fyzické odolnosti a pohybové gramotnosti. Význam sportu a pohybu neakcentuje, v rámci státního rozpočtu se prostředky pro kluby nebo svazy na práci s mládeží nenavyšují, naopak jde o dlouhodobě podfinancovaný sektor. „Za celou novodobou historii vrcholní političtí reprezentanti nepochopili, že právě z organizovaného sportu se hojně rekrutují lidi do silových a obraných složek. Teď na to bohužel všichni doplácíme, protože se zvyšuje nezájem mladých lidí spojit svůj profesionální život s policií nebo s armádou,“ dodal Zdeněk Ertl, který ale vidí dobrý příklad u hasičů.
Právě Hasičský záchranný sbor ČR sice musí pravidelně doplňovat stavy svých profesionálních členů, ale zatím má stále stoprocentní personální naplněnost. „Profesionální hasiči mají situaci ulehčenou tím, že existuje mnoho lidí, kteří odmalička vědí, co ta práce obnáší. Celá země je totiž protkána sítí více než 7 600 spolků dobrovolných hasičů, v nichž se kluci a holky od útlého věku seznamují se všemi podstatnými součástmi tohoto řemesla. Nikoho pak nepřekvapí, že mnozí mladí dobrovolní hasiči zatouží uplatnit svoje vědomosti, dovednosti i kladný vztah také v budoucím povolání,“ dodal Ertl, podle kterého by mělo přijít co nejdříve zatraktivnění u vojáků a policistů. „Je potřeba mladé lépe zaujmout.“
Foto: archiv
