Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Ze života

Exkluzivní průzkum think tanku SOLVO: Jen polovina dětí chce žít v dospělosti v Česku

České děti chtějí v dospělosti hodně cestovat, s rostoucím věkem se však snižuje počet těch, které chtějí v ČR zůstat a žít. U teenagerů je to dokonce jen 54 %. Vyplývá to z průzkumu institutu SOLVO, který se zaměřil na kvalitu dětství v České republice z pohledu emoční pohody, rodinných vztahů či volnočasových aktivit. Studie mimo jiné ukázala, že děti mají lepší vztahy s prarodiči, trenéry nebo dokonce vedoucími kroužků než se svými otci.

Think tank Solvo představil výsledky průzkumu na veřejné diskusi, kde vystoupili zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Laurenčíková, vrcholová manažerka Renata Mrázová, autor projektu Dobrý táta David Škrobánek, předseda Rady pro vědu, výzkum a vzdělávání v iniciativě Kybez Petr Chára a ředitel Národního pedagogického institutu Ivo Jupa.

Průzkum vypracovala pro Solvo agentura SC&C a odpovídalo v něm 900 dětí a 800 rodičů. „Mám hodně dětí, jejich výchovou jsem strávila posledních 35 let svého života a přirozeně věřím, že naděje každé společnosti spočívá právě v dětech. Generace, které mají bezpečné citové i materiální zázemí a přístup ke vzdělání, mají větší šanci dosáhnout svého plného potenciálu. A na tom závisí celá ekonomika země, což je zvlášť důležité teď, kdy klesá hospodářský růst Německa s nímž je česká ekonomika nejvíce propojena a čeká nás radikální překreslení evropské politické mapy,” říká Ivana Tykač, zakladatelka institutu SOLVO.

Vztahy v rámci rodiny a okolí hodnotily české děti v zásadě pozitivně. Nejlepší vztahy mají napříč věkem s matkami, následují prarodiče, kamarádi a sourozenci. Naopak kvalitu vztahů s otci řadí v některých věkových skupinách až na 7. místo za vedoucí kroužků, trenéry, dokonce i tety a strýce. Bezkonkurenčně nejhůře pak dopadly vztahy s učiteli a partnery rozvedených rodičů. „Měli bychom s dětmi více komunikovat a budovat vztah založený na vzájemné důvěře, aby se nám nebály svěřovat. Otcové by měli být více zapojeni do výchovy od malička – a maminky by je v tom měly podporovat. Máme naprosté minimum otců na rodičovské, není divu, že když dítě tatínka téměř nevidí, těžko si k němu utvoří vztah,” doporučuje Ivana Tykač.

„Je nutné revidovat mužské vzorce, které místy přetrvávají a mají negativní vliv na děti. Ať už je to strach ze selhání či touha neustále splňovat obraz rozhodného a pevného muže. Ty však oslabují schopnost navázat vztah jak v rámci rodiny, tak pracovního kolektivu. Doba nazrála pro to, aby se muži i ženy rovným dílem podíleli na výchově a poskytovali nejen finanční, ale i rovnocennou emoční podporu svým dětem,” potvrzuje Škrobánek.

Další zjištění se týkají indexu „šťastného dětství”, složeného z několika faktorů – od spokojenosti s místem bydlení přes hodnocení rodinných vztahů až po spokojenost se školou a kamarády. Průměrný index dosahuje 71 ze 100. Nejvyšší index mají děti z úplných rodin.

Horší je to u českých dětí s emoční pohodou, která zahrnuje například odpočatost, dostatek energie a pocit klidu. Z průzkumu vyplynulo, že jen 48 % dětí se probouzí s pocitem svěžesti. Jen 60 % se cítí klidně a uvolněně. A pouze 56 % teenagerů dělá věci, které je skutečně zajímají. Analýza navíc odhalila, že rodiče vidí situaci často zkresleně, své potomky vnímají jako šťastnější.

„Rostoucí vliv sociálních sítí i komplikovaná situace v řadách rodin způsobují, že máme vysoký nárůst dětí, které se potýkají se závažnými duševními potížemi. Měli bychom proto zvýšit dostupnost psychoterapie, děti by měly mít zaručenou možnost dovolat se o pomoc, když ji zrovna potřebují. I proto současná vláda plánuje celou řadu kroků, včetně zavedení funkce dětského ombudsmana či zavedení nepřijatelnosti fyzického trestání. Základem pro duševní zdraví je bezpečný domov, proto je v jednání nový zákon o podpoře v bydlení,” říká Klára Laurenčíková.

V budoucnosti by mladí rádi hodně cestovali (70 %). Vysokou školu chce studovat 56 % dívek a 39 % chlapců. Naopak s výučním listem se spokojí polovina chlapců a 42 % dívek. Co se týká profesních představ, stále zůstávají tradiční povolání jako učitelé, lékaři nebo policisté mezi těmi nejatraktivnějšími. 65 % dotázaných má jasné představy o tom, čím by chtěli být v dospělosti. A jen zhruba polovina starších školou povinných dětí chodí ráda do školy.

Institut Solvo chce vyvolávat diskusi nejen o kvalitě dětství, ale také o postavení žen a mužů, zkoumá umělou inteligenci, staví na rozsáhlých výzkumech a v jeho vedení jsou globálně úspěšní manažeři jako je Renata Mrázová (Home Credit, FNZ Group) nebo Alexander Braun (SKDK).

Zdroj a foto: Institut Solvo

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *