Workshopy finanční gramotnosti ukazují na klíčovou roli škol ve finančním vzdělávání

Projekt ManoMoneta žákům 4. až 6. tříd pomáhá lépe porozumět hodnotě peněz a ekonomickému fungování světa. Workshopy umožňují dětem získat praktické dovednosti, zlepšit finanční povědomí a usměrnit návyky získané v rodinách. Současně potvrzují, že školy jsou ve zdravém finančním vzdělávání pro některé děti jediným zdrojem.

Projekt ManoMoneta má za sebou již 50 bezplatných workshopů finanční gramotnosti, které se konaly na základních školách v Praze, Středočeském, Plzeňském a Ústeckém kraji. Na workshopech, jenž absolvovalo téměř 1000 žáků, se děti pomocí brainstormingů, hraných scének i týmových aktivit seznámily se základními finančními pojmy. Lektorky dětem v uplynulém školním roce například vysvětlily vztah mezi příjmy a výdaji, nebo proč je důležité zajistit si finanční rezervu. Děti na workshopech pracovaly ve skupinkách a leckdy se zapotily při hledání způsobů, kde a jak ušetřit na nenadálou událost. „Lektorky dětem hravou formou vysvětlily důležité finanční pojmy, žáci si sestavili svůj měsíční rozpočet, vymýšleli, jak ušetřit peníze na neočekávané výdaje. Užili jsme si velmi příjemné dopoledne a narazili na spoustu věcí, o kterých jsme sice už slyšeli, ale ne všichni věděli, co znamenají,” přibližuje průběh workshopu Irena Malá, učitelka AMA School ZŠ a MŠ montessori o.p.s. v MOSTĚ.

Děti často nemají o reálných nákladech rodiny ponětí
Workshopy pomáhají odhalovat nedostatečné povědomí dětí o běžných domácích nákladech. Děti často nemají ponětí, že se platí například zdravotní a sociální pojištění a cizí jsou jim i další rodinné výdaje. Chybí jim také cenová gramotnost a mají tak zkreslené představy o tom, kolik stojí např. základní potraviny. Děti sice alespoň zhruba vědí, za co rodina utrácí a co by měl rodinný rozpočet pokrýt, podle lektorek jim však uniká realita. Na otázku, kolik utratí jedna česká rodina za jedno dítě jejich věku, jsou schopné tipovat částky v rozpětí statisíců měsíčně. „Děti předpokládají, že jejich rodiče vydělávají přemrštěné částky, které pak automaticky investují do péče o ně. Unikají jim ‚skryté‘ náklady jako je vodné, stočné a podobně. Většinou vůbec netuší, jaký je poměr výplaty rodičů vůči jednotlivými nákladům, což pak může vést k přehnaným očekáváním,“ říká Vendula Wiedermannová, lektorka projektu ManoMoneta a marketingová specialistka společnosti EOS KSI. A dodává: “Díky workshopu si děti často uvědomí, jaké výdaje jejich rodiče skutečně mají, zamýšlejí se, proč je důležité mít vyšší příjmy než výdaje a hledají prostor pro úspory. Najednou děti zjistí, že rodičova peněženka není bezedná a na úhradu čeká spousta položek, o kterých děti leckdy neměly ponětí”.

Máma říká, že stát se postará
Lektorky se setkávají i s fenoménem jakési nárokovosti na stát. Není neobvyklé, že se na workshopech ukáže, že rodina čerpá státní podporu a občas tak do výuky pronikne věta: „Ale vždyť stát se postará“. Dítě kopíruje, co je mu v rodině předáváno, a samo si od útlého věku formuje špatné či dobré finanční návyky. Podobné projevy poukazují na nutnost dítě formovat do zdravého finančního uvažování mimo rodinné zázemí. „Školy mohou ve výuce velmi pomoci, musí se však finančnímu vzdělávání věnovat poctivě a intenzivně a současně dětem předkládat příklady. Kazuistika je, nejen ve výuce finanční gramotnosti, velmi užitečná. Umožní zprostředkovat reálné řešení v konkrétních případech, přizpůsobené věku dítěte, bez nutnosti upozornit na sociální rozdíly jednotlivých žáků,“ vysvětluje Jana Soukupová, učitelka ZŠ a lektorka finanční gramotnosti.

Vezmu půjčku a je po problému
Na workshopech, které lektorky školí zdarma, se děti seznámí se základními pojmy ze světa financí, fungování ekonomických principů, stejně tak si však otestují své znalosti a schopnosti v reálných situacích. Děti dostávají za úkol vyřešit aktuální problém, např. onemocnění domácího mazlíčka a zvýšené finanční náklady na jeho léčbu. Podobné modelové situace mnohdy odhalují nereálnou představu žáků o rychlých půjčkách a podobných produktech. Mají radost, že rozbitou věc rychlou půjčkou do druhého dne vyřeší. Podle expertů na finanční vzdělávání však neumí jednoduše rozlišit, která půjčka je zdravá a která ne, a nedokáží domyslet následky neuváženého jednání. I tady se ukazuje, že příklady z rodiny jsou klíčové a bohužel leckdy odkrývají rychlá řešení bez hlubších úvah i u rodičů dětí. „Na workshopech se dětem snažíme ukázat i jiné cesty, než je zadlužování. Prodej nepotřebných věcí, úspory, přivýdělek. Samozřejmě se však nevyhýbáme ani diskuzi o půjčkách. Probíráme, kdy půjčku vzít a kdy se jí vyhnout. Ale také, na co si dát pozor, když už mi vlastní síly na řešení svízelné finanční situace nestačí,“ přibližuje témata workshopů Jana Soukupová.

Klíčová role škol
Cílem projektu ManoMoneta je posílení znalostí o fungování finančního světa u dětí na prvním stupni základních škol a jejich příprava pro reálný život. Praxe ukázala, že škola ve finančním vzdělávání hraje klíčovou roli, mnohdy jedinou, s níž se děti v oblasti finanční gramotnosti mohou kvůli absenci zdravých návyků v rodině setkat. Škola je často jedinou institucí, která může narovnat deformity v oblasti finančního vzdělávání, které si dítě z domova odnáší. „Finanční vzdělávání je pro budoucnost dětí klíčové. Nízká finanční gramotnost může vést ke špatným rozhodnutím a ovlivnit celý život. Chceme všem dětem dopřát stejné šance, ať už pocházejí z jakéhokoli zázemí. Vlastní semafory pro svá finanční rozhodnutí si mohou nastavit i bez ohledu na to, zda je mají nastavené jejich rodiče,“ uzavírá Jana Soukupová.

Foto: archiv projektu