Panická ataka: Když mozek spustí „vnitřní kino“ hrůzy. Jak vypnout falešný poplach?

Panická ataka je intenzivní a pro mnohé děsivý stav, který přichází náhle. Přestože trvá obvykle jen několik minut, její průběh je natolik přesvědčivý, že člověk může mít pocit skutečného ohrožení života. Moderní pohled na tento fenomén však naznačuje, že nejde o selhání těla, ale o „vysokorychlostní učení“ našeho mozku, který se snaží reagovat na hrozbu, jež existuje pouze v naší představivosti.

Falešný poplach v akci
Během panické ataky se v těle spouští evolučně stará reakce „bojuj, nebo uteč“. Problém je v tom, že mozek ji aktivuje ve chvíli, kdy v okolí žádný tygr není. Organismus začne zrychlovat srdeční činnost a dýchání, aby připravil svaly na výkon. Člověk pak vnímá především důsledky: bušení srdce, pocení a vnitřní tlak.

Vedle fyziologie se však rozbíhá to, co hypnoterapeuti nazývají „negativní trans“. Objevují se katastrofické scénáře, které emoce dále vyživují. „Panika je v podstatě vrcholný výkon naší představivosti. Mozek vytvoří tak dokonalou simulaci nebezpečí, že mu tělo uvěří na sto procent,“ vysvětluje Libor Činka, odborník na ericksonovskou hypnózu. Podle něj je klíčové pochopit, že panická ataka není nebezpečná, je to jen velmi hlasitý, ale falešný poplach.

Past vyhýbavého chování
Opakované záchvaty mohou vést k tomu, že se lidé začnou vyhýbat místům, kde paniku zažili. Tím se však nevědomky dostávají do pasti. Mozek si totiž potvrdí, že dané místo je „nebezpečné“, a úzkostná smyčka se utahuje. Statistiky ukazují, že tyto potíže postihují přibližně 1,4 až 3,5 % populace, přičemž nejčastěji zasahují ty, kteří jsou pod dlouhodobým tlakem nebo mají velmi živou obrazotvornost.

Jak přerušit vzorec: Od uzemnění k „probuzení“
Zvládnutí paniky není o boji proti ní (boj jen zvyšuje napětí), ale o přerušení naučeného vzorce. Základem je přijetí. Jakmile si uvědomíte, že jde o dočasnou biochemickou bouři, ztratí nad vámi absolutní moc.

Velmi účinnou metodou je technika 5–4–3–2–1, která funguje jako „pattern interrupt“ (přerušení vzorce). Tím, že se soustředíte na 5 věcí, které vidíte, 4 věci, na které si sáhnete, 3 zvuky, 2 vůně a 1 chuť, doslova vytahujete svou pozornost z „vnitřního kina“ zpět do reality.

Dalším nástrojem je práce s dechem, ovšem ne jen tak ledajaká. „Mnoho lidí se snaží v panice nadechovat víc, čímž si způsobí hyperventilaci. Tajemství je v prodlouženém výdechu. Tím dáváme nervové soustavě jasný signál, že jsme v bezpečí,“ doplňuje Libor Činka.

Overthinking a psychologická iluze
Samozřejmostí je také revize toho, jak o panice přemýšlíme. Nadměrné vyhledávání symptomů na internetu vede k posilování negativních drah v mozku (nocebo efekt). Podle Jørgena Rasmussena, na jehož provokativní hypnózu Libor Činka navazuje, je panika často „psychologickou iluzí“, věříme svým myšlenkám víc než realitě.

Kdy vyhledat odborníka a proč chtít hypnózu?
Pokud se panické ataky opakují, je vhodné vyhledat pomoc, která nejde jen po povrchu. „Psychoterapie pomáhá rozpoznat spouštěče, ale hypnóza jde dál. Pracuje přímo s podvědomými procesy, které tyto bleskové reakce spouštějí. Hypnoterapie nám umožňuje přepsat software v našem mozku tak, aby na stres nereagoval panikou, ale klidnou pozorností,“ popisuje Libor Činka.

Zejména ericksonovská hypnóza využívá přirozených schopností člověka k rychlé změně prožívání. Cílem není úzkost „potlačit“, ale naučit se ji využít jako signál k tomu, abychom se vrátili do klidu.

Závěrem: Jste silnější než vaše myšlenky
Panická ataka sice působí děsivě, ale je to dovednost, kterou se váš mozek naučil příliš dobře. A cokoliv, co se mozek naučil, se může zase odnaučit. S pomocí moderních technik, kvalitního spánku a stabilního režimu lze získat kontrolu zpět. Jak říká Libor Činka: „Jakmile změníte své myšlení a přestanete věřit každé děsivé simulaci, kterou vám mozek předloží, získáte svobodu.“

Foto: archiv L. Činky