Jak zařídit pokojíček pro malého sportovce?
Mnoho lidí si často zoufá nad tím, že děti čím dál častěji vysedávají doma před televizí nebo u počítače. Nejedná se však o dogma, i dnes se pravidelně každý den po vyučování mnoho dětí odebírá na nejrůznější sportovní kroužky nebo vyrážejí s kamarády ven na hřiště. Jak jinak si vysvětlit, že máme stále mnoho nadějných mladých sportovců, kteří, pokud jim bude osud nakloněn, budou naši republiku v budoucnu prezentovat na nejrůznějších sportovních akcích?
Českomoravská stavební spořitelna vyhlásila soutěž o 50 000 Kč na rekonstrukci či zařízení dětského pokojíčku. Rodiče dětí z celé České republiky mohli zasílat obrázky vysněných pokojíčků, které nakreslili jejich potomci. A z celkového počtu 123 obrázků bylo sportovní náčiní na více než 45 obrázcích, což je více než jedna třetina. I na vítězném obrázku, který vybrala porota, se nacházel bazén, protože vítěz Aleš se věnuje závodnímu plavání. A právě na tomto příkladu je krásně vidět, že je sport pro děti stále velice atraktivní.
Bytový architekt Vlado Hrivňák z No-A Architekt k obrázkům pokojíčků se sportovním náčiním říká: „Je jasné, že by mnoho rodičů chtělo vyjít přání svých potomků co nejvíce vstříc. V případě sportovního náčiní by se však měli držet zdravého selského rozumu, to znamená, aby děti posílali provozovat tyto aktivity co nejvíce ven. Pokud mají lidé, zejména Evropané, a děti nevyjímaje, sepsat, co si přejí, nejčastěji sepisují seznamy věcí. Jenomže většinou jde o to, že mají spíše rádi nějakou činnost než věci. Trampolína, žebřiny, basketbalový koš – to vše patří do tělocvičen. Tam si je dítě může užít ve společnosti jiných dětí. Koho by také bavilo celý den osamoceně poskakovat pod košem. Mnohem lepší je zahrát si s někým dalším. To se děje venku. Myslím, že vůbec není špatné, pokud je dětský pokoj spíš komůrkou, kam se dítě může schovat, když potřebuje samotu a klid.”
Nakolik tedy dítěti povolit, aby se věnovalo oblíbené sportovní aktivitě doma, a kdy je již poslat ven? V první řadě jde o pocit rodiče. Pokud má doma místo a pokud si potomka rád drží co nejvíce na očích, může mu vyjít vstříc a vyzvat ho, aby si domů přivedlo kamaráda, který si bude hrát s ním. „Třeba taková domácí houpačka je super. Je to vlastně jen varianta křesla. Pokud mají rodiče pro houpačku prostor a strop bez problémů nese, co má, pak pro něj houpačka samotná problém nebude. Podle typu stropu a jeho výpočetní nosnosti bude jen potřeba zvolit vhodný způsob kotvení. Pokud by ale strop byl na svých limitech, určitě si lze nechat postavit samonosnou houpačku. Nebo třeba strop vyztužit doplňující konstrukcí. Možností je opravdu mnoho,” dodává architekt.
Trochu jinak by však měli myslet rodiče, kteří vědí, že se jejich dítě jednou bude sportem živit. Postupem času totiž většina nákladů přejde z jejich beder na bedra dítěte, které si bude muset v dospělosti víceméně vystačit samo. Rodiče, kteří tuší, že jednou bude mít jejich dítě mnohem větší náklady na bydlení než jiní, by se na to tak měli dobře připravit. Tomáš Kofroň, tiskový mluvčí ČMSS, rodičům radí: „Rodičům vždy doporučujeme založit svým dětem stavební spoření co nejdříve. Pro rodiče se většinou nejedná o příliš vysoké měsíční splátky, pro dítě to však jednoho dne může být velká pomoc – ve chvíli, kdy si začne zařizovat vlastní domácnost. Právě naše stavební spoření přináší zhodnocení 3,2 % a to je mezi bezpečnými způsoby spoření nejvíce. Jiné druhy spoření, například spořicí účty nebo termínované vklady, neporážejí inflaci a rodiče, a potažmo jejich děti, tak a o své peníze přicházejí.“
Někdy se však rodiče střetnou s takovým požadavkem dítěte, jemuž zkrátka nelze vyhovět. Pak udělají nejlépe, když s ním vyrazí na hřiště nebo třeba do Sokola, aby mu ukázali, že sjíždět klouzačku nebo skákat na trampolíně je mnohem větší zábava v partě dětí než o samotě doma. Měli by s ním probrat, proč dítě danou věc chce, a vhodně mu vysvětlit, proč mu ji nedají. Pomohou mu tak uvědomit si, že každý věc má své místo a není vhodné vše míchat dohromady.
Zdroj: ČMSS
