Pět rad při napadaní psa jiným psem

Leckterý pejskař už to zažil a pro mnohé je tato, byť prozatím hypotetická situace noční můrou. Co když se mi pejsek na procházce popere? Jak se zachovat? Jak postupovat? „Hned na počátku je konstatovat, že při takové kolizi se pohodová procházka stává hororem,“ říká MVDr. František Zahrádka z plzeňské veterinární ordinace a předkládá takzvaných „pět P“ při napadení psa psem.

1) P – PROBLÉM
Pokud již došlo k napadení psa psem (nepodařilo se dostatečně předvídat situaci), zkusme zachovat chladnou hlavu. To se samozřejmě snadno řekne, ale hůře dělá. Nicméně zmatek, křik, fyzické řešení (kopance, bití, studená voda) situaci vždy jen zhorší, neboť tím posilujeme sebevědomí útočníka a vystavujeme se riziku napadení i sebe. Jako první je třeba učinit pokus o separaci peroucích se zvířat do bezpečné zóny a zajištění před opakovaným napadením.

2) P – PROHLÍDKA
Pokud nedošlo k fatálnímu poškození a masivnímu krvácení, je nutné vyhodnotit rozsah poranění, a následovně zajistit první pomoc pokud možno vždy ve spolupráci i s majitelem psího útočníka. Může se vám to jevit zvláštní, ale je to nutné absolvovat u obou zvířecích bojovníků. Emoce v tento moment nejsou dobrým rádcem a na vzájemnou obhajobu máme prostor později.

3) P – PRVNÍ POMOC
Drobná poranění a viditelné rány pokud možno co nejdříve ošetříme standardním způsobem, lze použít převařenou vodu či běžné desinfekční preparáty. Osobně doporučuji na desinfekci, snížení bolesti a urychlení hojení např. Vetericyn spray, který navíc neštípe a nepálí. Skrytá poranění necháme na vyhodnocení vždy veterinárnímu lékaři. Je třeba si uvědomit, že kousná rána je vždy zhmožděná a rozsah poškození tkáně není na první pohled vidět. Obecné pravidlo: malá rána po zubu vždy koreluje s výraznou devastací poraněného místa. Stejně tak poškození vnitřních orgánů a řešení šokového stavu je vždy na posouzení ošetřujícího veterinárního lékaře. S tím souvisí i následující bod.

4) P – PŘEVOZ K VETERINÁRNÍMU LÉKAŘI
Ideálně k tomu nejbližšímu. Při poranění osob samozřejmě i k humánnímu. Po poskytnutí první pomoci je dle mého názoru vhodné do vždy kontaktovat svého ošetřujícího veterinárního lékaře, který krom speciální péče a vyšetření zahájí následný ošetřovací postup poraněného zvířete. V tomto případě platí pravidlo, že 1x zbytečně je lepší než 2x pozdě.

5) P – PRAVIDLA SLUŠNÉHO CHOVÁNÍ
Ideálním řešením vzniklého konfliktu by měla být spolupráce obou majitelů psů. Co je třeba? Předat si v prvé řadě kontakty, dále zajištění očkovacího průkazu obou psů. Následné navržení konstruktivního postupu je to, co nás v dané situaci odliší od našich psích bojovníků. Na společné hledání chyb, kdo za co může a kdo co zanedbal, je dost času později. Důležité je umět zachovat chladnou hlavu a uvědomit si, že příště to může být obráceně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.