IGRÁČKY v podobě Adama a Evy představí výstava Fenomén IGRÁČEK

Výstava Fenomén IGRÁČEK se přesouvá do dalšího krásného místa. Tentokráte do EDENU v Bystřici nad Perštejnem, kde bude k vidění od 30. března do 25. srpna tohoto roku. Originální IGRÁČCI z dílny Miroslava Svobody se zde představí jako patroni Adam a Eva. Celá expozice ukáže návštěvníkovi historický vzhled města tak, jak bylo původně postaveno. Výstava Fenomén IGRÁČEK – současnost, historie a výroba této hračky je pořádaná ve spolupráci s českou firmou EFKO – karton, s.r.o., která IGRÁČKA vyrábí a Technickým muzeem v Brně, kde výstava započala svoji cestu již v roce 2011.

Na instalaci výstavy „Fenomén IGRÁČEK“ v Bystřici nad Perštejnem se moc těším. Je to místo, kde jsem prožil řadu prázdnin jako školák. V té době bylo vidět z Luční ulice, přes Říčku Bystřičku a Lužánecké údolí až na nádraží. Dnes by tento výhled zakrýval Kulturní dům, nový sportovní areál a nádraží je až za EDENEM,“ uvádí Zdeněk Rauš, kurátor výstavy Fenomén IGRÁČEK. „IGRÁČEK se možná vrací do Bystřice po 42 letech a já z jeho putovní výstavou po polovině století. Mohl bych si povzdechnout, kdeže ty loňské sněhy jsou, když jsme lyžovali od nádraží, stromořadím k babičce do Bystřice okolo Učňovské školy. Ale i výstava v EDENU ukáže, jak šel čas, nejen ve vývoji IGRÁČKŮ,“ dodává Zdeněk Rauš.

„Nestihnu navštívit úplně každou výstavu osobně. Nyní se ale opět přiblížila nedaleko od místa výroby IGRÁČKA, tedy nedaleko naší firmy EFKO. A to do Bystřice nad Pernštejnem. Návštěvu bych zvládnout měl,“ říká Miroslav Kotík, majitel společnosti EFKO. „Tentokrát jsme se rozhodli ztvárnit originální IGRÁČKY tak, aby ladily s místem, které jsme pro výstavu vybrali, tedy s Edenem. A přestože se výjimečně nejedná ani o zámek, hrad, či muzeum, výběr místa výstavy není náhodný. Centrum Eden pořádá velké množství kulturních akcí. Je to oblíbené místo,“ dodává Miroslav Kotík.

Jméno města Bystřice nad Pernštejnem se odvíjí od bystřiny, ve starých pramenech jmenované Říčka, místními obyvateli i kronikáři nazývané Bystřička. V dnešních mapách Bystřice. Naše Bystřice se dříve označovala jako blíž hradu Pernštýna či Pernštýnská. Od roku 1881 zněl úřední název Bystřice nad Pernštýnem, od roku 1925 pak definitivně Bystřice nad Pernštejnem. První člověk se na dnešním Bystřicku objevil již v pravěku. Dokazují to některé nálezy. Kamenná sekerka z mladší doby kamenné se našla třeba u Velkých Janovic, Bratrušína, Pernštejnských Janovic, ve Strážku i u Dvořišť. Ze Štěpánova pochází neolitický pazourkový čepelovitý nástroj. V Branišově se našla krásná bronzová sekyrka se žlábkem mohylové kultury (2 000 let př. n. l.). Přímo na katastru Bystřice se našlo vysoké kýlové škrabadlo staré asi 25 000 let, malé pravěké střípky a další podobné nálezy. Ve 13. století páni z Medlova během osídlování jihovýchodní části Vysočiny založili své správní středisko na bystré vodě, kde se zrychloval proud říčky a kde byl ještě vhodný přechod přes její tok. Nazvali je Bystřicí. Jen na Moravě je sedm takových Bystřic, které byly založeny vesměs na horním toku dravé říčky. Podle listiny z roku 1238, zachované v opisu z konce 13. století, stál v této Bystřici kostel náležící ke klášteru v Doubravníku. Ve výhodné poloze byla osada založena ve 13. století jako správní středisko šlechtickým rodem erbu zubří hlavy, pány z Medlova, později z Pernštejna. Pravděpodobně před rokem 1238 vznikl zdejší farní kostel. Zasvěcení sv. Vavřinci je ve 13. století typické právě pro osady zřizované jako místní střediska v době rané kolonizace.

Od poloviny 19. století vládl i v Bystřici čilý kulturní a společenský ruch. Fungovaly zde dva čtenářsko–pěvecké spolky: Věnava (1865) a Beseda (1869), aktivní byl sbor dobrovolných hasičů (1875), ale i řemeslnický spolek Vratislav (1891), Okrašlovací spolek (1882), Sokol (1898), Orel (1922), veřejná knihovna (zřízena 1920). Do poloviny 50. let 20. století pořádali místní ochotníci pravidelná divadelní představení, celostátně  velice úspěšný byl v 60. a 70. letech minulého století smíšený pěvecký sbor Vysočina. Podmínky pro novodobý rozvoj Bystřice byly vytvořeny především zavedením železnice v červnu 1905 a pak rozmachem důlního průmyslu v blízkém okolí od konce 50. let 20. století.
V letech 1949–1960 byla Bystřice okresním městem, do působnosti ONV spadalo původně 93 obcí. Rozvíjela se bytová výstavba, vznikla dvě sídliště, poliklinika, nové školy, úřady a obchody.

Zdroj: Efko karton

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.