Znáte české koření J. C. Horn a jeho bohatou historii?

Koření je nedílnou a nezaměnitelnou součástí každé kuchyně. Nejen že má své místo na talíři jisté, ale oplývá také bohatou a výjimečnou historií. Ve středověku se koření používalo jako platidlo nebo ceněné věno. Koření bylo také důvodem vzniku britské Východoindické společnosti i celého britského impéria a jeho obchodníků, kteří učinili z Londýna na celá dvě století největší trh s kořením na světě. Možná (ne)překvapí, že i „české“ koření má poměrně dlouhou tradici. Historie značky J. C. Horn sahá až do konce 19. století, kdy toto koření začalo zásobovat rakouské mocnářství. Od té doby se mnoho změnilo, například právě uvedený design obalů zdůrazňující tradici a léty prověřenou kvalitu.

Původní vodní kolo pohánělo mlýn na koření až do roku 1960.

Traduje se, že příběh značky J. C. Horn se začal psát v roce 1870 v obilném mlýně v Dolní Chřibské nedaleko Varnsdorfu. V něm si obchodník se smíšeným zbožím z Dolní Chřibské Josef Horn st. nechával pro své zákazníky u dolnochřibského mlynáře příležitostně semlít některé druhy koření, s nimiž – kromě jiného zboží – obchodoval. O čtrnáct let později ve mlýně jeho syn Josef Horn s dalším dolnochřibským rodákem Eduardem Klemtem založili firmu Josef Horn & Co., která zde po roce začala místo obilí mlít koření a rozesílat jej na trhy do celé habsburské monarchie. V roce 1907 se mlýn na koření rozšířil o novou patrovou budovu skladiště, jejíž okna byla podle vzpomínek pamětníků osazena tabulkami z modrého skla, aby zde uskladněné koření při manipulaci nebylo vystaveno přímému slunečnímu svitu a uchovalo si své unikátní vlastnosti.

Rok před první světovou válkou se v Hornově mlýně mlely a balily prakticky všechny běžně prodávané druhy koření, včetně vzácného šafránu. Pepře, nejžádanějšího a nejvzácnějšího koření za vlády Alexandra Velikého, prošlo mlýnem přes 500 tun za rok. V roce 1942 se provoz továrny rozšířil o objekt bývalé dolnochřibské textilky, z níž se stal další sklad koření.

Propagační tisk – 30. léta 20. století

Během války se spolumajiteli veřejně obchodní společnosti stali dva noví společníci. V roce 1945 se však mlýn, jakožto německý majetek, stal státním a v následujícím roce byl Josef Horn i se svými německými společníky odsunut do Německa, kde se dožil úctyhodných 97 let.

Zkraje šedesátých let sílu vodního kola, které dosud mlýn na koření pohánělo, nahradil elektrický motor. V roce 1973 se mlýn stal součástí podniku Balírny obchodu Praha a jeho závodu ve Varnsdorfu, kde se v té době pražily a balily arašídy. O sedm let později mletí koření v chřibském mlýně ustalo a bylo přestěhováno do nově zřízeného provozu, bývalé textilky Richter ve Varnsdorfu. V provozu mlýna v Chřibské se od té doby koření už jen balilo.

Po revoluci závod ve Varnsdorfu koupila společnost Emarko, která zahájila rozvoj a modernizaci výroby. V 90. letech si společnost Emarko zaregistrovala také značku J. C. Horn, jejíž měsíční výroba dosahovala přibližně 200 tun koření a kořenicích směsí. V polovině 90. let se vedení firmy rozhodlo zahájit výrobu rýže a luštěnin, a pro tyto účely ve Varnsdorfu koupilo provoz bývalé keramičky. Kvůli rozšíření výroby o rok později koupila firmu Bask v Roudnici nad Labem, a tak se počet zaměstnanců postupně zvýšil z několika desítek na téměř 500. Firma Emarko se stala jednou z největších v regionu a také v oboru. V roce 1997 Emarko přijala nabídku společnosti Vitana, respektive jejího norského vlastníka Rieber & Son, na odkoupení.

Tímto se koření J. C. Horn stává nejstarší značkou portfolia Vitany. Společnost postupně reaguje na potřebu přizpůsobit obaly současným požadavkům spotřebitelů a dává historickým obalům nový atraktivní design, který zdůrazňuje tradici a kvalitu koření J. C. Horn.

Historie J. C. Horn v číslech
1713 První zmínka o mlýnu na obilí v Dolní Chřibské, v němž později začal příběh značky J. C. Horn.

1870 Traduje se, že Josef Horn starší, obchodník se smíšeným zbožím z Dolní Chřibské, si pro své zákazníky u dolnochřibského mlynáře začíná zadávat příležitostné mletí některých druhů koření, s nimiž, kromě jiného zboží, obchoduje.

1884 Josef Horn a Eduard Klemt zakládají firmu Josef Horn & Co.

1907 Mlýn na koření se rozšiřuje o novou patrovou budovu skladiště.

1913 V Hornově mlýně již pracuje asi 40 zaměstnanců.

1942 Provoz firmy se ve Chřibské rozšiřuje o nově zakoupený objekt bývalé textilky, z níž se stává další sklad.

1945 Mlýn se stává státním majetkem.

1946 Josef Horn je spolu se svými německými společníky i dalšími obyvateli kraje odsunut do Německa.

1961 Mlýnské vodní kolo nahradil elektrický motor.

1973 Mlýn se stal součástí podniku Balírny obchodu Praha.

1980 V Chřibském mlýně se přestalo mlít koření a přestěhovalo se do nově zřízeného provozu, bývalé textilky Richter. V provozu mlýna ve Chřibské zůstalo pouze balení koření.

1993 Závod státního podniku Balírny obchodu Praha ve Varnsdorfu kupuje společnost Emarko a zahajuje rozvoj a modernizaci výroby.

90. léta Emarko registruje značku J. C. Horn. Výroba měsíčně dosahuje okolo 200 tun koření a kořenicích směsí.

1995 Vedení firmy rozhoduje o zahájení výroby rýže a luštěnin. Pro tyto účely kupuje ve Varnsdorfu provoz bývalé keramičky.

1996 Emarko kupuje firmu Bask v Roudnici nad Labem. Počet zaměstnanců se postupně zvyšuje z několika desítek na téměř 500. Emarko se stává jednou z největších v regionu a také v oboru.

1997 Firma Emarko přijímá nabídku norské společnosti Rieber & Son (vlastník Vitany) na odkoupení. Konec balení koření v Chřibské.

Zdroj: J. C. Horn

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.