Robotů je dnes více než lidí

Předpovědět průběh technologického pokroku je velmi obtížné. Obavy z toho, že se lidé stanou zbytečnými, se sice během průmyslové revoluce nepotvrdily, neznamená to však, že budeme mít takové štěstí i v budoucnu. Přetrvávající otázka o umělé inteligenci – nebo lidově řečeno robotech je, zda se v důsledku jejich rozšíření stane lidská pracovní síla zastaralou.

Aktuální rychlý vývoj strojového učení – velmi silné a flexibilní metody statistických předpovědí – vzbudil obavy, že stroje budou brzy schopné překonat lidi v jakékoliv možné roli. Už dnes jsou ohrožena taková povolání, která zaměstnávají velké množství lidí, např. dálková přeprava zboží. Pracovníci, které nahradilo strojové učení, si možná najdou nové a ještě cennější využití, tak jak to bylo před sto lety, kdy průmyslové technologie postupně vytlačily řemeslníky. Ale možná taky ne.

Navíc lidé již nejsou tolik dominantním druhem na Zemi. Podle údajů z digitální analýzy společnosti GSMA Intelligence počet mobilních elektronických zařízení v roce 2014 překročil počet lidí. Pokud zahrneme počítače, které nejsou mobilní, počet zařízení připojených k internetu dosáhne do roku 2020 celkem 34 miliard.

Přichází věk singularity
Podle futuristy a vynálezce Raye Kurzweila potrvá pouze 12 let, než počítače dosáhnou úrovně lidské inteligence. Tento pojem, známý jako technologická singularita, se ve futurologii, kybernetice, moderní mytologii a vědecko-fantastické literatuře používá k označení hypotetického stavu, kdy se obvykle pomocí umělé inteligence nebo pomocí propojení lidského mozku s počítačem, vytvoří entity s inteligencí převyšující lidskost, které rapidně urychlí technologický pokrok daleko za schopnost lidí smysluplně se na něm účastnit. Kurzweil tvrdí, že se tak stane již v roce 2029. Tento časový rámec předpokládá nástup singularity mnohem dříve, než ho očekával například britský teoretický fyzik Stephen Hawking, který se domníval, že nastane v roce 2045.

V současnosti musí počítače projít něčím jako Turingovým testem (vyvinutý známým britským informatikem Alanem Turingem), aby se zjistilo, zda se stroj dokáže chovat způsobem ekvivalentním člověku nebo nerozeznatelným od člověka.

Přestože mnozí osvícenci včetně Stephena Hawkinga, generálního ředitele společností Tesla a SpaceX Elona Muska a dokonce i zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese, varovali před věkem strojového učení a umělé inteligence, Kurzweil se ho neobává.

V souvislosti s otázkou o možné existenci jedné umělé inteligence, která potenciálně zotročí lidstvo, prohlásil, že je to nereálné. „Na světě není jen jedna nebo dvě umělé inteligence (AI – Artificial Intelligence), už dnes jich máme miliardy,“ uvedl. Podle Muska se lidé budou muset přiblížit počítačům, nebo riskovat, že se stanou irelevantními. „Umělá inteligence nás dělá chytřejšími,“ tvrdí Kurzweil. „Možná ještě není součástí našeho těla, ale kolem roku 2030 budeme připojovat svůj neokortex, část mozku, kterou myslíme, ke cloudu,“ vysvětluje.

Umělá inteligence léčí
Mezi pozitivní průvodní jevy rozšíření umělé inteligence patří zlepšení diagnostiky mnoha onemocnění, například Parkinsonovy choroby. Technologický pokrok se však neomezuje pouze na vědecké laboratoře – více než 40 % světové populace dospělých má dnes v kapse miniaturní počítač. Smartphone má v roce 2018 všechny snímače potřebné k detekci jemných změn pohybu, hlasu a dokonce i spánku, projevů, které mohou být příznaky Parkinsonovy choroby. A protože se tvrdí, že v současnosti vlastní lidstvo více mobilních zařízení než zubních kartáčků, výzkumníci tuto všudypřítomnou technologii využívají. V roce 2017 se na titulky světových médií dostala aplikace pro Android s názvem CloudUPDRS, která slibuje zjednodušení sledování příznaků Parkinsonovy choroby a potenciál hlásit problémy dříve, než by je bylo možné identifikovat prostřednictvím současných diagnostických metod.

Na domácí práce jsou tu roboti
Podle Mezinárodní federace pro robotiku (International Robotics Federation – IRF) se počet robotů pro domácnost mezi lety 2016 a 2019 zvýší na 31 milionů. Jde například o roboty na čištění podlah, sekání trávníků a čištění bazénů – objem prodeje, který neustále stoupá. Spotřebitelské trendy naznačují, že máme stále méně času a rádi využijeme jakéhokoliv robota, který bude za nás mýt nádobí či prát. Stejně tak řízení auta je obrovským plýtváním času, které mohou zastat roboti, pokud je to dokážeme naučit. Navíc všichni žijeme déle a brzy nebudeme schopni postarat se o všechny staré lidi – ať už finančně, nebo z hlediska dostupné lidské práce. Automatizace geriatrické péče bude důležitá.

Umělá inteligence nás baví
Vzestup pokročilých technologií se přirozeně promítl i do zábavního průmyslu. V posledních letech se s roboty objevilo množství filmů, např. Morgan, Umělá inteligence (Ex Machina), Chappie, Automata, Stroj (The Machine), Robot a Frank a dnes už kultovní snímky Blade Runner a Terminátor. Na televizních obrazovkách se soužití lidí a robotů věnují seriály jako Westworld, Humans či Já a robot (Almost Human). Právě seriál Humans, který se aktuálně vrací s novou sérií, vykresluje paralelní současnost, v níž humanoidní roboti – Synth nabyly vědomí a zatím to vypadá, že mírová koexistence s lidstvem není možná. Třetí sérii Humans vysílá stanice AMC od 8. října každé pondělí ve 22:00 hod.

 Zdroj: AMC Networks International