Češi vs. Slováci: Slováci nedají dopustit na odbornou literaturu, Češi čtou ale víc
Brzy to bude 30 let, co se Česká republika poprvé připojila k internetu. Tato doba znamenala a dodnes znamená velké digitální změny, které ovlivnily nespočet věcí. Například běžný nákup v supermarketu se změnil v online shopping s dovozem až ke dveřím. To, co se však stále drží na svém místě, je četba knih. Dokonce 9 z 10 čtenářů dává přednost tištěným knihám oproti těm elektronickým. I nadále tak platí, že Česká republika stále patří ke čtenářské špičce. V exkluzivním průzkumu agentury NMS Market research pro společnost Mondelez Czech Republic s.r.o. se dočtete, jak jsou na tom mezi sebou Češi a Slováci.
• 72 % Čechů nezná žádného slovenského autora
• 49 % Slováků nezná žádného českého autora
• 89 % dotázaných upřednostňuje tištěné knihy
Kde byste hledali inspiraci k nové četbě? Vsázíte na doporučení známých, čtete recenze na internetu, nebo si necháváte poradit v knihkupectví? Mladí Češi hledají inspiraci především na sociálních sítích (Facebook 30 %, Instagram 35 %), naopak Slováci se spíš řídí doporučeními knižních vydavatelství. Ti rovněž nenechají dopustit na odbornou literaturu, zatímco u nás se čte více poezie. V jednom se ale coby národy shodneme: pokud se čtenáře ve věku 15–24 let zeptáte na nejoblíbenější žánr, nejčastěji vám odpoví, že je to fantasy. Nadpřirozené prvky nás jednoduše fascinují. Vyplývá to z průzkumu, který si nechala vypracovat společnost Mondelez v rámci kampaně www.ProctiSeLetem.cz.
Češi vezmou knihu do ruky hlavně v létě
| Nejoblíbenější žánry Čechů: 1. Fantasy 2. Sci-fi 3. Dobrodružná literaturaNejoblíbenější žánry Slováků: 1. Romány 2. Fantasy 3. Dobrodružná literatura |
Nejvíc mladých lidí přečte během jednoho roku až 5 knih
a nezáleží přitom, jestli mají v pase české nebo slovenské občanství. V naší republice takto odpovědělo 39 % mladých mužů a žen, na Slovensku uvedlo stejnou odpověď o procento méně respondentů.
Za dvanáct měsíců zvládne 18 % Čechů přečíst víc než 11 knih, zatímco 25 % Slováků zvládne pouze jednu až dvě knihy. Jak z průzkumu vyplynulo, letní prázdniny jsou časem, kdy je o literaturu největší zájem. Ani vám nesmí pár knižních kousků chybět v zavazadle, když se balíte na dovolenou? Pokud se na pláži nebo plovárně rozhlédnete kolem sebe, určitě načapete pár zahloubaných čtenářů, kteří nemohou od příběhu odtrhnout oči. Aspoň 3–5 knih v letním období zvládne 42 % Čechů a 36 % Slováků. Je to poměrně logické – v létě nemají mladí lidé školní povinnosti, a tak mají na četbu více volného času.
Fenomén Booktubeři? Book Hauly a Wrap up!
Pojem youtuber je v Česku už poměrně zavedený. Čím dál víc se však na obrazovky počítačů dostávají i takzvaní booktubeři. Tedy ti, kteří svůj obsah zaměřují na knižní recenze. Tito lidé točí videa o knihách, které si koupili, tzv. Book Hauly nebo videa o tom, co přečetli neboli Wrap Up. Sílu internetu demonstrují i čísla z průzkumu, která jasně ukazují, že booktubering je populární marketingový nástroj. Celých 32 % dotázaných uvedlo, že pokud hledají novou knižní inspiraci, tak zamíří právě na YouTube.
Slováci a kvalitní četba? Rozhodně jim není cizí
| • 42 % Čechů přečte za rok minimálně 3 knihy
• 10 % Slováků nečte vůbec |
Co se žánrů týče, tak se tyto dva národy příliš neshodnou. V naší republice se nejvíce čte fantasy, které je také nejoblíbenějším; preferuje ho 21 % Čechů. Hned po fantasy čtou mladí lidé sci-fi, dále dobrodružnou literaturu a romány. Slovenští čtenáři sahají nejčastěji po románech, dále po fantasy a dobrodružné literatuře.
Oblibě fantasy se přitom není co divit. Jen před pár týdny skončil seriál Hra o trůny, který lámal všechny možné rekordy, a v uplynulých několika letech byly jak na plátnech kin, tak v knihkupectvích populární například ságy Hunger Games, Harry Potter, Letopisy Narnie anebo Tolkienův Pán prstenů či Hobit, tedy typické ukázky fantasy.
Jsou to ale hlavně další žánry, kde se čtenářské preference dle jednotlivých národů liší. Slováci totiž mnohem častěji sahají po kvalitní literatuře. Publicistiku čte sice jen o 1 % víc Slováků než Čechů, tříprocentní rozdíl je u cestopisů a u odborných publikací jde dokonce o 7 %. I přesto ale smutnit nemusíme. O 4 % víc Čechů sahá po poezii a v povídkách naše sousedy předčíme hned o 17 %.
Jakého si vybavíte slovenského autora? 7 z 10 Čechů neví
| • 89 % Čechů i Slováků mají rádi tištěné knihy
• Pouze 8 % upřednostňuje elektronické knihy |
Když se mladého Čecha nebo Slováka zeptáte, jestli zná nějakého autora od jeho sousedů, odpověď vás možná překvapí. Většina z nich bude mlčet. Žádného slovenského autora nezná 72 % Čechů, našeho spisovatele si nevybaví 5 z 10 Slováků.
Pokud už ale Češi někoho znají, nejčastěji rezonují jména jako Jozef Karika, Robert Bryndza a Dominik Dán. Druhé zmíněné jméno přitom tak úplně na seznam slovenských autorů nepatří: tvůrce populární vyšetřovatelky Eriky Fosterové sice na Slovensku žije, pochází ale z Londýna. Na Slovensku má největší ohlas Karel Čapek, Božena Němcová a Michal Viewegh.
Průzkum Jak čtou mladí Češi a Slováci si nechala vypracovat společnost Mondelez Czech Republic s.r.o. agenturou NMS Market research v rámci své kampaně www.ProctiSeLetem.cz. Na online dotazník odpovědělo v průběhu května 2019 1000 respondentů z Čech a Slovenska ve věku 15–24 let.
Zdroj: www.ProctiSeLetem.cz
