Češi pijí rizikově, většina si však problém neuvědomuje

Více než 1,5 milionů lidí v ČR podle statistik spadá do kategorie rizikového pití alkoholu. Česko patří mezi země s nejvyšší spotřebou lihu na světě. Jeho pití způsobuje řadu onemocnění, včetně těch smrtelných. Sami Češi ale tento problém bagatelizují a neznají jeho negativní účinky objevené v posledních letech. Ukázaly to výsledky exkluzivního průzkumu, který si nechala vypracovat Národní linka pro odvykání (800 350 000).

Více než polovina lidí má ve svém okolí někoho, kdo má podle nich problém s alkoholem. Zároveň však 44 % dotázaných v průzkumu podceňuje škodlivost pití, když ještě dva až tři alkoholické nápoje denně nepovažuje za škodlivé. Maximální denní příjem lihu, který by měl člověka poškodit minimálně, je přitom podle adiktologů daleko nižší – zhruba jeden standardní alkoholický nápoj denně pro ženy a dva pro muže. Ovšem s tím, že dva dny v týdnu by člověk neměl alkohol pít vůbec. V praxi to tedy znamená jedno, resp. dvě velká piva, nebo sklenky vína s pauzou každý třetí den. I v tomto případě se však nejedná o zdraví prospěšné pití, pouze se tím minimalizují zdravotní rizika. Alkohol je totiž pro organismus toxický vždy.

Průzkum, který pro Národní linku pro odvykání vypracovala společnost Rondo Data na reprezentativním vzorku 1 700 respondentů, se zaměřil také na představy o konkrétních zdravotních dopadech pití alkoholu. Většina lidí (přes 80 procent) si uvědomuje, že nadměrné pití může způsobovat demenci, kornatění cév, cirhózu jater či onemocnění ledvin. Méně lidí (kolem 60 – 70 procent) už ví, že alkohol stejně tak může přispět k neplodnosti či rakovině tlustého střeva a žaludku. Ovšem pouze 28 % dotázaných si uvědomuje, že nadměrné pití má dopad i na možný vznik rakoviny prsu u žen, což je přitom lékaři potvrzený jev. „Pití alkoholu nás decimuje podobně jako kouření cigaret, přitom lidé rizika pití značně podceňují. I proto jsme služby Národní linky pro odvykání již před rokem rozšířili o tuto druhou nejčastější závislost,“ dodává prezident České koalice proti tabáku Lukáš Kohoutek.

Co dělat, když někdo moc pije?
Spotřebou alkoholu na obyvatele se řadí ČR mezi země s vysokou spotřebou (WHO, OECD). Přispívá k tomu i fakt, že v Česku pije alkohol alespoň jednou týdně 12 % šestnáctiletých, měsíčně dokonce 40 % (ESPAD 2016). V průzkumu přitom 94 % lidí uvedlo, že považují za normální pít alkohol až od 18 let. Pokud jde o preferenci druhu alkoholického nápoje, pak jednoznačně dominuje pivo (přibližně 50 % celkové spotřeby alkoholu). Lihovinám lze připsat podíl 25 procent. „Společensky žádoucího snížení spotřeby alkoholu a tudíž i snížení zdravotních a sociálních dopadů lze dosáhnout pouze dlouhodobou strategií kombinující regulační a preventivní opatření,“ řekl Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví.

Lidé v průzkumu často uváděli, že ve svém blízkém nebo širším okolí znají někoho, kdo má problémy s alkoholem (58 procent dotázaných). Liší se ale řešení, které by volili v případě, že by sobě nebo svým blízkým chtěli pomoct. Nejčastěji uváděli, že by kontaktovali protialkoholní léčebnu, dále že by se obrátili na svého lékaře či kontaktovali psychologa. Zhruba 15 % dotázaných netušilo, na koho se obrátit nebo by situaci nejdříve chtěli s dotyčným řešit osobně.

Česko má poměrně širokou síť služeb, kam se mohou lidé obrátit. Od praktických lékařů, adiktologických ambulancí, přes protialkoholní léčebny až po Národní linku pro odvykání. „Linka funguje jak pro lidi, kteří si uvědomují svůj problém s alkoholem a neví, kam se obrátit, tak pro ty, kteří mají ve svém okolí někoho, kdo má problém s pitím alkoholu, a chtějí mu pomoci. Zavolat ale mohou i lidé, kteří chtějí zjistit, zda jejich pití nepřekračuje bezpečnou hranici a neohrožuje tak jejich zdraví,“ říká adiktoložka Kristýna Fišerová, vedoucí konzultantů Národní linky pro odvykání.

Zdroj: Národní linka pro odvykání

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.