Data do cloudu už ukládá třetina českých firem. Není to ovšem řešení vhodné pro všechny.

Výdaje na podnikový software rostou tři roky v řadě. V roce 2020 dosáhnou v porovnání s tím letošním dokonce dvouciferného zvýšení. Hodně tomu pomáhá přechod firem do moderního IT prostředí, mezigenerační obměna softwarového vybavení, a především transformace vybrané, či celé infrastruktury do cloudu. Ne všechny subjekty však chtějí nebo mohou cloudové služby využít.

Podle odhadů společnosti Gartner celosvětové výdaje na IT rostou jako celek. Největší růst nastává v oblasti podnikového softwaru – tento trh dosáhne v roce 2019 úrovně 457 miliard dolarů, což odpovídá 9% meziročnímu růstu. V příštím roce to bude dokonce 507 miliard dolarů a trh tak poroste téměř o 11 %. Progres v případě softwarového segmentu se týká především kancelářských, obsahových služeb a nástrojů pro spolupráci. Odehrávající se reforma souvisí zejména se změnami technologických portfolií v podnicích a přesunem investic od lokálně provozovaných funkcí ke cloudovým službám.

Cloud není vždy spásou
„Aktuálně probíhající digitální transformace – ať už do cloudové infrastruktury, nebo lokální – je vítaná. Firmy si tímto krokem totiž zajišťují růst i v dalších letech, kdy by mohlo dojít na dnes tolik diskutované ekonomické ochlazení. Stále tu jsou však takové organizace, pro které je kompletní, či dokonce pouze částečný přechod do cloudu nemyslitelný,“ říká Patrik Sodoma, Sales Director for Czech Republic společnosti SoftwarePro. Důvodů je hned několik. Největší překážkou je fakt, že si to nemohou z bezpečnostních důvodů dovolit a že potřebují, aby systém nepostihl žádný výpadek – dostupnost musí být 24/7. Proto se nechtějí spoléhat na infrastrukturu v cloudu. Trvalé licence jsou tak v některých případech „nenahraditelné“, což se ukázalo například nedávno zákazem používání Office 365 v německých školách, a do velkých problémů se začátkem tohoto roku dostalo i zdravotnictví Velké Británie, které se potýkalo s dostupností on-line služeb.

„Model trvalých licencí, tedy ne těch předplacených, preferuje 60 až 70 % subjektů v komerčním segmentu. Co se týče státního sektoru, ten využívá to, co se aktuálně nejvíce hodí,“ dokládá Patrik Sodoma. Podobných problémů jako ve Velké Británii se objevilo mnohem více po celém světě. Doporučení bezpečnostních firem zní, že kritická infrastruktura, a to nejen státu, by měla běžet „inhouse“, tedy ve vlastním datovém centru, a nebýt závislá na non-stop dostupnosti serverů vzdálených třeba i tisíce kilometrů.

Využití cloudu českými firmami

Česká republika je v případě přijímání změn v IT sice pomalejší než západní země, což je dáno mimo jiné i tím, že firmy měly v informačních technologiích přibližně 15 let zpoždění, na druhou stranu podniky změny přijímají kladně a rády je zkoušejí. Podle studie Českého statistického úřadu některou ze služeb placeného cloud computingu využívala prostřednictvím internetu v České republice v roce 2018 více než čtvrtina (27 %) tuzemských firem – před čtyřmi roky v roce 2014 jich bylo 15 %, tedy téměř poloviční množství.

Cloud computing využívají přibližně dvakrát častěji velké subjekty než malé a z hlediska odvětví to jsou nejčastěji firmy působící v oblasti IT (60 %). Nejčastěji využívanou cloudovou službou v Česku od roku 2014 je placený cloudový e-mail. V roce 2018 jej využívaly více než tři čtvrtiny firem (78 %). Druhým nejčastěji nakupovaným typem služby je ukládání dat v cloudu, jež využívají téměř dvě třetiny subjektů (64 %). Na třetím místě bylo v roce 2018 využívání kancelářského softwaru ve formě cloud computingu. Za tuto službu zaplatila více než polovina (56 %) z těch, co používají placený cloud. Méně často jsou pak z placených cloudových služeb využívány databázové (35 % firem využívajících cloud) či účetní aplikace (33 % firem využívajících cloud).

SaaS vs. trvalé licence
Je pravdou, že přijímáním cloudových služeb, respektive modelu SaaS (Software jako služba), firmy získávají úplné softwarové řešení, které zakoupí na základě průběžných plateb od poskytovatele, avšak najdou se i mínusy. „Z dlouhodobého pojetí je SaaS drahý model, trvalé licence vycházejí z finančního hlediska rozhodně výhodněji a případné úvahy firem o využití druhotných softwarových licencí dávají ekonomicky největší smysl. Když se ale firma pro předplatné rozhodne, může využít specializované prodejce, kteří dokáží zabezpečit zpětný výkup stávajících trvalých licencí,“ vysvětluje Patrik Sodoma.

Je tedy na zvážení každé firmy, zda si může dovolit přejít na kompletní cloudový model. Zde vstupuje do hry řada aspektů a zapojuje se mnoho faktorů od workflow přes interní procesy a směrnice až po hardwarové vybavení. Nezřídka se také stává, že firma, která vyzkoušela cloudovou formu, po nějaké době opět pořídila trvalé licence, na které byla zvyklá, zejména v případě kancelářských aplikací, jakými jsou například Microsoft Office. Každopádně evoluce na poli softwaru je žádaná a přináší novinky umožňující zaměstnancům efektivnější práci.

Zdroj: SoftwarePro

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.