10 (ne)obvyklých předsudků o programátorech. Které to jsou a kde je pravda?

V Česku jsou aktuálně programátoři na pracovním trhu velmi žádaní. Přesto jsou veřejností, hlavně pak mezi přáteli a kolegy z jiných oddělení, vnímáni tak trochu jako podivíni. Na jejich konto lidé vymysleli nespočet vtipů a mýtů nejen v naší republice. Podle odborníků z Coding Bootcamp Praha jsou mezi hlavními například že se člověk naučil programovat už na základní škole a vystudoval informatiku a notoricky známé rovnítko: „Když jsi programátor, tak umíš každému pomoci s instalací Windows a nastavením tiskárny.“ Odborníci z Coding Bootcamp Praha sestavili aktuální žebříček mýtů o programátorech. Mimochodem by podle jejich odhadů český trh pojal ještě 20 tisíc programátorů.

Mýtus č. 1.: Programátorem je člověk od základní školy a studoval informatiku
Snad možná díky Sheldonovi Cooperovi z oblíbeného sitcomu máme pocit, že do technických oborů se musí člověk narodit, žít jimi a hlavně je studovat. Kdepak, dnešní programátoři měli k programování mnohdy dlouhou cestu. A obor informatiky? Ten už dávno není předpokladem úspěšné kariéry
a porozumění oboru.

Mýtus č. 2.: Programování je čistě matematicky založená profese a není příliš kreativní
Znalost matematiky je skvělá věc, ale to neznamená, že programátoři musí být dobří počtáři. Více než na matematickém umění je u programátora ceněn talent, zájem, píle, houževnatost a učit se z chyb.

Mýtus č. 3.: Programátoři nekomunikují s okolním světem
„O programátorech se traduje, že nic neplánují, nereportují a rozhodně se nebaví s klienty.“ Toto jsou další mylné domněnky. „Není pravda, že by programování začalo a skončilo prací na počítači,” říká Jana Večerková, jedna ze zakladatelů Coding Bootcamp Praha.  Dobrý programátor je s klienty v úzkém kontaktu od začátku projektu, sbírá informace, nastiňuje své vize a během vývoje osobně představují klientům výsledky své práce. Bez předání informací by jen těžko došlo k požadovanému výsledku.

Mýtus č. 4.: Čím více řádků kódu za den napíšeš, tím jsi lepší programátor
Existuje snad soutěž mezi programátory o tom, kolik toho za den naprogramovali? Ať už pracují na vývoji webu nebo mobilní aplikaci, práci musí odvést precizně bez chyb. „Byť malá chyba, může to vést k pozdějšímu pádu celého systému, proto určitě nezáleží na tom, kolik toho programátor za den napíše, ale zda je výsledná práce skutečně bez chyb,“ míní Jana Večerková.

Mýtus č. 5.: Každý programátor si z hlavy pamatuje veškeré možnosti programovacích jazyků
Programátor nemusí nutně umět všechny programovací jazyky. Při své práci může někdy používat jen jeden, který se postupem času naučí ovládat na jedničku. V tomto směru jde o pomyslné smyčky,
díky kterým si dovednosti osvojí.

Mýtus č. 6: Jenom začátečníci potřebují googlit řešení
„Mezi vhodné způsoby, jak zvládnout základy programování, mohu doporučit učení na zhotovených projektech. Není výjimkou, že i zkušený programátor zabrouzdá do běžně používaných metod, které použije pro vývoj svých nových projektů,“ vysvětluje Večerková.

Mýtus č. 7.: Většina programátorů pracuje sama, bez týmu, ideálně v tmavé místnosti bez oken
Programátoři jsou pořád lidé. K životu potřebují zábavu, odreagování i komunikaci s přáteli. Pravdou je, že svou práci někteří dělají v noci, v klidu. Je to případ od případu. To ale neznamená, že si zařizují pracovnu ve sklepě.

Mýtus č. 8.: Soft skills nejsou pro programátory příliš důležité
I „jemné dovednosti“ jsou pro profesionálního programátora důležité. Konkrétně pro další vývoj složitějších aplikací. Každý programátor potřebuje znát základ, na kterém může dále stavět.  Zároveň však ale musí jednat s lidmi třeba na zakázkách, komunikovat, vyjednávat. Domlouvat se přes videohovory, což je nyní více než aktuální, mít disciplínu. Tudíž se mu hodí celý systém dovedností.

Mýtus č. 9.: Programátor rovná se člověk na instalaci tiskárny či operačního systému
Tradičním mýtem je že když je člověk programátor, tak umí a „chce“ každému pomoci s instalací Windows a je odborník na nastavení tiskárny. Programátoři jsou machři na kódy a umí třeba naprogramovat novou aplikaci, web, ale určitě nejsou, stejně jako „ajťáci“ přeborníci na všechno kolem počítačů.

Mýtus č. 10.: Programátoři mají kolem 20 let, starší jsou rentiéři a ženy neprogramují
Že jsou všichni programátoři muži okolo dvaceti? A třicátníci si vydělali tolik, že už nemusí nikdy pracovat? A že ženy v této branži nejsou uznávané? To je předsudek. Dobrým programátorem se většina hned po škole nestane. Než si šáhnou na velké peníze, chce to dřinu a zkušenosti. I žen v programování přibývá. „Například do posledního studia programování se k nám přihlásilo až 50 % žen,“ říká k počtu pohlaví Jana Večerková.

Pandemie a změny na trhu práce se podle Jany Večerkové z Coding Bootcamp Praha projevují i na zájmu o studium IT dovedností, programování a workshopy. Na studium se hlásí i lidé z oborů, jako je cestovní ruch a automotive.

Pozvánka: Introduction to JAVASCRIPT Workshop, v sobotu 7. listopadu od 10.00 do 18.00. Místo konání: Data4You, Táborská 31, Praha 4.

Termín nejbližších Coding Bootcampů Praha: 4. ledna 2021, 26. dubna 2021, nyní registrace se slevou 10 % (brzké registrace)

Zdroj a foto: https://codingbootcamp.cz/cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.