Masopust je tady! aneb „Masopust na slunci – pomlázka u kamen“

Únor je čas zabijaček, radosti a slavností – oslavujeme, tančíme i zpíváme. Letos asi v jiné podobě, než na jakou jsme byli dlouho zvyklí. To ale neznamená, že si masopustní čas nemůžeme zpříjemnit i v této složité době.

V zimním období žila zabijačkami celá vesnice. Lidé se vzájemně navštěvovali a obdarovávali, slavili a odpočívali. Vedle povídání pohádek, draní peří a malé řemeslné výroby všeho druhu se tak hojně peklo, vařilo, nakládalo a hodovalo.

Jedním ze způsobů přípravy masa, aby zůstalo co nejdéle v „jedlém“ stavu, bylo uzení.
Než se maso začalo udit, muselo se v sudu dobře a několikrát překládat a proležet. Zároveň se nakládalo do různého koření, nejčastěji česneku s kmínem.  Uzené vepřové koleno, ale také uzené beraní nebo králičí maso patřilo mezi tradiční masopustní lahůdky. Z mletého masa všeho druhu se pak dělávaly klobásky.

Recepty na zabijačkové lahůdky se předávaly z generace na generaci jako rodinná vzácnost.
Zkuste k letošní pečínce, masu grilovanému nebo smaženému vyzkoušet na BIO Levandulové koření z tradiční české mateřídoušky s citronovou trávou a BIO Levandulí Chodouňskou. Maso nádherně provoní a dodá mu lehce štiplavě-sladký nádech.

Když k tomu připravíte „karnevalový“ salát z naložené zeleniny, tak jak to dělávaly naše babičky, nebo z té čerstvé, kterou už dnes koupíte v jakémkoliv obchodě, pokapejte jej lehce BIO konopným olejem s česnekem. Pozvednete tak obyčejný salát na manu nebeskou. Získáte si tím i ty nejzarytější masožravce.:)

Uhlířina pozvednutá levandulí
Ingredience:
6 velkých cibulí
škvarky
BIO levandulová masa
zelí
6 velkých brambor
sádlo
sůl
pepř
BIO cukr
ocet

Postup:
Zelí: 3 velké cibule pokrájíme nadrobno. Osmahneme cibulku doměkka. Přidáme zelí a 3 polévkové lžíce cukru, 2 polévkové lžíce octa, sůl a pepř. Zalijeme 2 dcl vody a povaříme doměkka.

Brambory uvaříme ve slupce v osolené vodě a po oloupání nakrájíme na kostky. Rozpálíme 3 lžíce sádla a pokrájíme na něj 3 zbylé cibule a zprudka osmahneme. Přidáváme postupně brambory, škvarky, zelí a levandulovou masu. Jídlo chudých předků je vynikající na jaře, kdy čekáme na čerstvou zeleninu a ovoce. Krásně nám dodá energii, kterou ovšem za 2 hodiny bez problému strávíte.

Po vepřové hlavě se v kotli vařily jitrnice, jelita a tlačenka. Silná polévka z vývarů všemožného masa se tak nazývala „ovarovice“. Z vařené kůže, kližek a odřezků masa se dělávala tlačenka a huspenina (dnes známe jako sulc). Část slaniny využily babičky a dědové k uzení, ostatní se vyškvařila na sádlo, bez kterého se neobešla žádná domácnost.

„Na ostatky lužky – budou jabka, hrušky (Masopustní úterý).“

Masopustní termíny 2021:
Tučný čtvrtek  – 11. února 2021
Masopustní neděle – 14. února 2021
Masopustní úterý – 16. února 2021
Popeleční středa – 17. února 2021

Vedle masa patřilo na masopustní stůl také pečivo. Protože měly hospodyňky k dispozici sádlo, hodně se také smažilo. Koblihy, šišky, různé tvary jako hřebeny, prsty, „boží milosti“, „křehůtky“, ale také „uzly“, „věnce“, „osmičky“, „šneky“ i figurky. Z kynutých koláčů se pekly tzv. družbance, které plnily podle krajů většinou hospodyně povidly, mákem i tvarohem.

Jak projít masopustem?
Tučný čtvrtek neboli tučňák, poslední čtvrtek před masopustní nedělí, se hodovalo.

O „Taneční neděli“ se plesalo i  tančilo. Existoval tzv. mužovský bál, kam směli jen ženatí či vdané, nebo tzv. babský bál, kde po celý čas zvaly pány k tanci přítomné dámy.

Masopustní pondělí patřilo právě mužovskému bálu.

Maškarní úterý se lidé oblékli do masek a krojů i kostýmů. Při dovádění masek došlo i na divadelní hry a spoustu krajových zvyků.

Popeleční středa dostala svůj název podle svěceného popelu, kterým kněz křižuje lidi v kostelu při bohoslužbě. Popel pochází z ratolestí kvetoucích kočiček, jívy. O Popeleční středě hledali muži směšně odění Masopusta. Prohlíželi kouty, skříně a dostávali koledu.

O Masopustu lidé dodržovali mnoho zvyků a tradic
Aby vám doma nebylo v tomto nelehkém čase smutno, zkuste si zahrát hry, kterými napodobíte masopustní tradice – stínání kohouta, porážku kobyly, babský mlýn, ostatky, pochování basy, vodění medvěda nebo růžičkovou koledu -, k tomu si nalijte pro lepší náladu a well-being náš BIO Ledový Vitafruit čaj s Levandulí Chodouňskou, který vám nejen chuťově zlepší náladu, ale také vás ozdraví – svými 9 vitamíny, antioxidanty, antibiotikem a antiseptikem z BIO Levandule Chodouňské.

Na zdraví s BIO Levandulí Chodouňskou a nádherný Masopust!

Levandulové údolí a BIO Levandule Chodouňská
Za unikátním Levandulovým údolím, 3hektarovým polem s 45 000 BIO levandulemi, stojí Helena Neumannová a Milena Krčálová, které zde levanduli začaly pěstovat v roce 2014. V manufaktuře v Levandulovém údolí se z levandule v BIO kvalitě vyrábí čaje, oleje, koření, sušenky, raw tyčinky a spoustu dalších zdraví i tělu prospěšných produktů. Pořádají se zde také nejrůznější ozdravné procedury nebo workshopy. Příběh Levandulového údolí zaujal jako jediný v Evropě i mezinárodní společnost L´Occitane, která s ním zahájila spolupráci.

Levandulové údolí se nachází ve středočeské Chodouni, v samém srdci Geoparku Barrandien na bývalých vápencových mořích. Nedaleko naleznete hrady Točník, Žebrák, Křivoklát, Nižbor s keltským oppidem nebo zámek v Hořovicích. Brdské lesy se tak mísí s opojnou vůní Levandulového údolí a nabízí novodobým poutníkům klid, mír, pohodu, odpočinek a hlavně zdraví z čisté přírody.

Levandule je momentálně nejúčinnějším vědecky prokázaným antidepresivem na světě. Optimálně podporuje imunitu, léčí a hojí, protože obsahuje značné množství přírodních antioxidantů, antibiotik nebo antiseptik. Blahodárně působí na trávicí ústrojí, je vhodná na detoxikaci organismu, pomáhá při diabetu, nadváze, vysokém krevním tlaku i cholesterolu. Dezinfikuje tělo i duši, stimuluje nervový tonus, ulevuje od trávicích potíží. Její pozitivní účinky na lidské tělo a mysl znali a využívali už staří Egypťané, Etruskové, Féničané, Řekové, Římané, Arabové nebo Keltové.

Na fotografii v příloze je zakladatelka a majitelka Levandulového údolí Helena Neumannová v zasněženém levandulovém poli v Chodouni (foto: Jaroslav Jiřička, www.nasviceno.cz).

Zdroj: www.levanduloveudoli.cz