Falšování medů kleslo vloni na třetinu. Jakost medů ze zahraničí roste, zaujímají jednu třetinu trhu v Česku

Produkce českého medu v loňském roce klesla o polovinu. Zatímco v jiných letech doprodávají včelaři zásoby loňského medu ještě na konci zimy, letos mají mnozí vyprodáno už teď. Nedostatek českých medů kompenzují medy z dovozu, jejichž kvalita podle údajů z šetření Státní zemědělské a potravinářské inspekce v posledních letech stoupla o více než 25 %.

Český med dojde v obchodech už během února
V letech 2015-2019 se v České republice vyrobilo v průměru 9 192 tun medu. V loňském zaznamenali včelaři propad oproti předchozím rokům o více než 52%. V roce 2020 se podle odhadů Českého statistického úřadu vyrobilo pouze 4 800 tun medu. Nedostatek českého medu v obchodech pocítí zákazníci zejména při nákupu českého lesního medu, který v obchodech podle posledních odhadů dojde nejspíše během února. Na kvalitu medů má zásadní vliv rozmanitost krajiny a vyspělost zemědělství. Oblasti jako jsou Střední a Jižní Amerika disponující nedotčenou přírodou, což se projevuje jak na výkonnosti daných včelstev, tak na kvalitě medu samotného. Místní medy obsahují více minerálů a antioxidantů, což zvyšuje pozitivní efekt medu na lidský organismus. Medy obsahují i více diastázy, včelího enzymu, který obsahuje kromě dalších prospěšných minerálů i vitamíny. Vyšší diastáza je dána rozdílným druhem včel, které se v místních oblastech chovají.

Kontrola kvalitativních parametrů u dovozových medů
Skladbu medů na českém trhu můžeme v současné době rozdělit na tři části. První zaujímají medy z České republiky, druhou tvoří medy z Jihovýchodní Evropy a Španělska a poslední skupinou jsou medy z Jižní a Střední Ameriky. „Dovozové medy jsou podrobeny přísným laboratorním testům a kontrolám ze strany Státní veterinární správy. Pro českého spotřebitele představují dovozové medy možnost obohacení jídelníčku díky rozdílné chuti, barvě, složení či době krystalizace. Složení míchaných medů pochází z Německa, které patří v konzumaci medu ke světové špičce,“ vysvětluje Milan Špaček z firmy Medokomerc.

„Kvalita medů se za několik posledních let velmi zlepšila. Významně k tomu přispěly časté inspekční kontroly i vlastní testování medů na straně výrobce. V současné době je téměř nemožné narazit v obchodech na nekvalitní nebo falšované medy ze zahraničí” potvrzuje informaci Dalibor Titěra, vedoucí laboratoře Výzkumného ústavu včelařského. Veškeré zahraniční medy dovážené do České republiky procházejí vícestupňovou kontrolou. V prvním stupni kontroly jsou medy testovány na přítomnost běžně používaných a zakázaných veterinárních léčiv a antibiotik, používaných v běžné medicíně. V této fázi jsou dále testovány fyzikálně-chemické parametry medů a jejich falšování. V další fázi prochází medy kvalitativní kontrolou, při níž se zkoumá přítomnost či množství vody, pesticidů, glyfosátů, cizích enzymů, cizích cukrů či oligosacharidů. Dovozové medy jsou také testovány na vodivost, diastázu, pH, kyselost, genetické modifikace (GMO). Zahraniční medy jsou testovány pomocí statistické analýzy NMR, která v kontrolovaném vzorku zkoumá desítky chemických látek.

Kontroly medu ve světě
Med je jednou z nejkontrolovanějších potravin nejen u nás, ale v celé Evropě. V německých Brémách se nachází laboratoře, které mají databáze pro kontrolu medů z území EU i celého světa. Kontroly medu jsou zde prováděny pomocí magnetické resonance. „Magnetická rezonance, se kterou pracujeme v laboratořích v Brémách, lze připodobnit k té, jež se používá v lékařství k zobrazení vnitřních orgánů lidského těla, jediný rozdílem je intenzita vysílaného signálu. Vysíláním krátkého radiového pulzu do vzorku medu jsou všechny molekuly vodíku ve vzorku zvýrazněny a vysílají určitý spektrový signál. Zkoumaná spektra jsou následně analyzována z hlediska obsahu zkoumaných látek a struktury“, popisuje Frank Fenken z Quality Services International GmbH. Průkopníkem v používání této nové metody je v České republice firma Medokomerc. Nasbírané vzorky medu spolu se statistickými údaji dokáží dnes vystopovat testovaný med do místa původu a odhalit jeho možné nedostatky na základě desítek kritérií. Jde o nejlepší kontrolní metodu, která nyní ve světě u medu existuje. „Pomocí této kontrolní metody se v medu analyzuje 38 chemických látek a celosvětově se tvoří databáze všech medů s rozdělením podle země původu a podle jejich jednotlivých druhů. Konkrétní druhy medů jsou charakteristické skladbou těchto látek a tyto statisticky zpracované hodnoty zobrazují výsledek testování, který určuje, zda je med v pořádku či nikoliv,“ dodává Frank Fenken z Quality Services International GmbH (QSI). Nová metoda, kterou vyvinuly společnosti a laboratoře Bruker BioSpin GmbH, Alnumed a QSI v Německu, nazvaná Honey ProfilingTM, dokáže odhalit výrazně více nedostatků v medu, než tomu bylo u doposud používaných metod testování. „Test na 38 látek dokáže prokázat, zda jsou v medu uvedené látky v souladu s jeho běžným druhovým složeným, a anomálie spadající mimo statistický rozsah pravých medů označují jako medy falšované. Stávající testy dosud spíše řeší opak – hledají jen zakázané látky, u kterých se ví, že v medech mohou objevit na základě přidávání cizích příměsí a sirupů,“ uzavírá Milan Špaček. V roce 2020 shromáždila QSI pro metodu tisíce vzorků z více než 55 zemí ze všech kontinentů a pro statistické základy hodnocení udělala na vzorcích medů přes více než 50 tisíc analýz.

Povinné doklady pro import a export medu:
Faktura
Dodací list
CMR (Convention Marchandise Routière – úmluva o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční dopravě)
Vererinární certifikát EU (na sránkách SVS)
Prohlášení o původu zboží (EUR1)
BL (bill of landig – nákladní list)
Prohlášení o nezávadnosti obalů
Prohlášení o fumigaci kontejneru

Zdroj: Medokomerc

Rok Množství vyprodukovaného medu v ČR v tunách
2015 9 228
2016 10 113
2017 9 365
2018 8 992
2019 8 260
2020 *4 800

*odhad

Zdroj: ČSÚ, Evropa v datech (data jsou přepočtena na současné území ČR)

Foto: archiv Shutterstock

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.