Glykemický index a vše, co jste o něm potřebovali vědět

Se zkratkou GI by se brzy měl seznámit každý diabetik. Na první pohled složitá věda ve skutečnosti skrývá známá pravidla zdravé a vyvážené stravy.

Jak rychle využije tělo glukózu z jídla, které jste právě snědli? Na tuto otázku odpovídá glykemický index (GI) jediným číslem, nejčastěji na škále od 0 do 100. Čím je číslo nižší, tím je potravina vhodnější. Pro zdravého člověka stejně jako pro diabetika, ale pro toho přece jenom o trochu více. Organismus se totiž za palivo s pozvolně se uvolňující energií odměňuje delším pocitem sytosti, vzorně fungujícím mozkem a celkovým fajn pocitem.

Trocha teorie na začátek
Glykemický index poprvé popsal doktor David J. Jenkins se svými kolegy z Torontské univerzity v roce 1981 jako křivku glykémie během dvou hodin po požití dané potraviny v porovnání s křivkou po požití stejného množství sacharidů ve formě čisté glukózy. Pro stanovení GI je tedy vždy nutná referenční potravina, nejčastěji čistý hroznový cukr (glukóza).

Pokud mají například vařené brambory GI 56, znamená to, že glukóza v nich obsažená vydrží jedlíkovi cca dvakrát delší dobu, než kdyby si dal stejné množství čistého cukru. Čím má potravina nižší hodnotu GI, tím pomaleji uvolňuje energii, a je tím pádem vhodnější při snaze o snižování váhy i výkyvů glykémie mezi jídly.

Rozdělení potravin podle GI
Glykemický index potravin najdete v tabulce, třeba v této. Počítejte však s tím, že v různých tabulkách můžete narazit na vždy trochu jiné údaje i referenční potraviny. Obecně se však potraviny dělí do tří skupin, což pro základní orientaci stačí.

Pokud jste na inzulinové terapii a znáte přibližnou hodnotu GI daného jídla, můžete tomu přizpůsobit jak dávku inzulinu, tak časový interval mezi podáním inzulinu a jídlem. Pokud nejste schopni korigovat hladinu cukru v krvi během dne kvůli rychlému inzulinu, je lepší konzumovat pouze potraviny s nízkým glykemickým indexem.

Sladké hřešení by však mělo být pro všechny diabetiky spíše výjimečné. „I diabetici na inzulinové terapii by si měli dávat pozor na to, jak se stravují, a neměli by se jen slepě spoléhat na medikaci. Určitě nepovažuji za správné dát si sladký dortíček a vykompenzovat si ho vyšší dávkou inzulinu,” doplňuje výživová poradkyně Julie Zákostelecká a k dobré kompenzaci glykémie doporučuje například nízkosacharidovou stravu s vyšším příjmem bílkovin.

Potraviny s vysokým GI (více než 70)
Jsme v Česku, tak začneme chlebem a pivem. Bílý chléb je jednou z referenčních potravin, takže má GI 100. Pivo to na glykemickém indexu dotáhlo ještě výš, má dokonce 110. Víc v tomto případě rozhodně neznamená líp. Potraviny s vysokým GI zvedají glykémii po jídle velmi rychle, a jsou tudíž pro diabetiky ve větší míře nevhodné kromě jediného případu – když poslouží jako řešení hypoglykémie.

Patří sem očividné kalorické a sacharidové bomby a vysoce zpracované potraviny jako mléčná čokoláda, limonáda nebo chipsy. Diabetici by si ale měli hlídat porce také u bramborové kaše, melounu nebo bílého pečiva.

Potraviny se středním GI (56–69)
Tyto potraviny zvedají glykémii po jídle středně rychle, takže jsou při plánování jídelníčku zlatou střední cestou. Její hranice je trochu nejasná, například specialistka na zdravotní prevenci a výživu Margit Slimáková považuje za střední GI potraviny s hodnotou od 30. Pokud se však budeme držet přísnějšího rozdělení, patří mezi tyto potraviny například celozrnné pečivo, vařené brambory nebo pohanka.

Potraviny s nízkým GI (0–55)
Zvedají glykémii po jídle zvolna a pomalu, což je žádoucí stav. Tato skupina potravin by tedy měla tvořit základ jídelníčku každého diabetika. Za takový obsah lednice by výživoví terapeuti pochválili všechny dietáře, praktičtí lékaři pacienty a maminky zase děti každého věku. Patří sem totiž většina zeleniny a ovoce, libové maso, ořechy nebo jogurt.

Co GI ovlivňuje: živiny i kombinace
Samotná znalost GI ale nestačí, protože jakou si organismus vykreslí glykemickou křivku, záleží na několika dalších faktorech. „GI potravin je přímo úměrný množství a druhu sacharidů v potravině. Jeho hodnota ale závisí i na stravitelnosti sacharidů – čím je stravitelnost vyšší, tím je vyšší i GI,“ vysvětluje Slimáková. Kromě sacharidů záleží také na dalších živinách v potravině, zejména na obsahu vlákniny a tuků. Tyto látky totiž brzdí rychlost trávení, a tedy snižují GI.

Je tedy rozdíl, pokud si dáte ke svačině suchý rohlík, namažete si ho máslem, nebo na něj přidáte ještě plátek kvalitní šunky, sýra a plátky rajčete. Obložené pečivo má nižší GI než samotné, více vás zasytí, a když rohlík vyměníte za celozrnný chléb, dodáte tělu i další prospěšné látky. A co když vás honí mlsná na rohlík s medem? Nepasterizovaný med má GI okolo 30, pasterizovaný až okolo 75. Sladidla a jejich GI jsou vůbec samostatná kapitola, o přírodních i umělých si můžete přečíst v našich dalších článcích. Pokud jste spíše na kyselé než na sladké, dobře pro vás – kyseliny GI snižují.

Záleží rovněž na způsobu a délce přípravy potraviny, brambory by mohly vyprávět. Vařené mají GI 50, jako hranolky 75 a pečené 85. V zásadě platí, že čím více s potravinou manipulujete a čím je vyšší teplota při jejím zpracování, tím vyšší je i GI.

Svou roli hraje také množství snědeného jídla. Čím toho totiž máte v žaludku více, tím rychleji se tělo snaží vše zpracovat a vzestup glykémie je rychlejší. Na lidové moudrosti o jedení dopolosyta tedy určitě něco je.

Jak zkrotit glykémii. Co možná ještě nevíte o hypo a hyper
Stabilní hladinu krevního cukru by si měli hlídat všichni, ale pro diabetiky je to naprosto zásadní. Co způsobuje výkyvy a co pomůže, když přijdou?

Na úvod pár čísel. Za optimální hladinu glykémie, tedy koncentrace cukru v krvi, se považují hodnoty mezi 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno, po jídle by to mělo být nejvýše 10 mmol/l. Výkyvy nahoru i dolů škodí diabetikům i zdravým lidem. Co si pod abstraktními hodnotami představit? Podle dietoložky Margit Slimákové máme v těle asi pět litrů krve, v nichž jsou rozpuštěny čtyři gramy glukózy. To odpovídá zhruba jedné kostce cukru. Pro rozvoj cukrovky 2. typu přitom stačí mít v těle jen o čtvrt lžičky cukru více. Tělo si hladinu cukru velmi přísně hlídá a rozhodit ji opravdu může i tak malé množství.

Hypoglykémie přichází nepozorovaně
Regulaci glukózy v krvi má na starosti hned několik hormonů. Snížení její hladiny řídí hormon slinivky břišní – inzulin. Klesnou-li hodnoty glukózy pod určitou hodnotu, dojde k hypoglykémii. Typickými příznaky jsou třas, pocení, zrychlený puls, nervozita, závrať, únava a nesoustředěnost až zmatenost, porucha řeči nebo vidění. Záludná je hlavně proto, že k ní často dochází v noci a pacient ji takzvaně „přespí“.

Často se jako „hypo“ uvádějí hodnoty hodnoty pod 3,9 mmol/l nalačno, ale někdo má zmíněné pocity už třeba při glykémii 4,5 mmol/l, u někoho se v určitých situacích neprojeví neprojeví ani u hodnot pod 3 mmol/l. Příznaky hypoglykémie může mít i někdo, kdo měl hodně vysokou glykémii, píchl si inzulin a ten mu ji začal srážet příliš rychle. Takže pocity jako při hypoglykémii můžete mít třeba i při hodnotě 12 mmol/l.

Co za ni může a co pomůže
Příčinami hypoglykémie bývají nejčastěji vynechání jídla, nadměrná fyzická aktivita nebo alkohol nalačno, u kompenzovaných diabetiků také nadměrná dávka inzulinu. Při závažné akutní glykémii se může vyplavit nadměrné množství stresových hormonů, což může ohrozit pacientovo srdce. Opakovaná (i mírná) hypoglykémie zase hrozí poškozením mozkových funkcí. Mozek totiž neumí využít jinou energii než krevní cukr – glukózu, kterou potřebuje konstantně doplňovat.

Zatímco tu lehkou zvládne pacient sám rychlým doplněním jednoduchých cukrů (cola, džus, hroznový cukr), při těžké hypoglykémii je nutná pomoc okolí. U dospělých bývá situace často ztížená tím, že příznaky může okolí mylně zaměnit s opilostí. Diabetici 1. typu využívají jako první pomoc i glukagon ve formě jednorázové injekce do svalu.

Každý to má jinak
Překvapit ale může i kdykoli přes den, a to i u dlouhodobě kompenzovaných diabetiků 1. typu. Symptomatické projevy jsou totiž velmi individuální a mohou se výrazně lišit nejen u jednotlivých pacientů, ale i u jednotlivých epizod hypoglykémie.

Zejména u starších pacientů často dochází k hypoglykémii proto, že se po aplikaci inzulinu zapomenou najíst. Opominou-li prvotní příznaky, které můžou vnímat v menší míře, může to rychle skončit těžkou hypoglykémií. Pomůže nejen častější měření, ale i cílený monitoring situací, které k hypoglykémii vedou, abyste se jim mohli v budoucnu vyhnout. O své nemoci a nebezpečných příznacích také informujte přátele a kolegy.

Co může způsobit hyperglykémie
Na opačném pólu spektra se nachází hyperglykémie, která je základním projevem všech typů diabetu. Podle toho, jak dlouho trvá, ji dělíme na akutní a chronickou. Hyperglykémie může nastat v důsledku dosud nediagnostikované cukrovky, při dekompenzaci (zhoršení stavu) u jinak dobře léčeného pacienta, vlivem stresu, virového nebo bakteriálního onemocnění nebo při léčbě kortikoidy.

U diabetiků je optimální rozmezí 3,9–10 mmol/l*, ale glykémie může být i vyšší, aniž by se objevily typické signály hyperglykémie: žízeň, časté močení, slabosti, ospalost, bolesti hlavy nebo sucho v ústech. V extrémním případě však může vyústit v závažné, život ohrožující komplikace diabetu, především ketoacidóza.

HbA1c vs. hladina glykémie
K hyperglykémii dochází kvůli nedostatku inzulinu nebo jeho nedostatečného účinku. Bez něj se cukr nemá šanci dostat do buněk a ty „hladoví“, přestože jsou jím doslova obklopeny. Cukr se mezitím napojuje na hemoglobin (červený transportní protein, který má v krvi na starost převoz kyslíku a oxidu uhličitého). Glykovaný hemoglobin (HbA1c), který tak vzniká, je důležitým ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu. Jeho hodnota odráží průměrné hodnoty glukózy v krvi za posledních 100 až 120 dní, takže z ní lékař pozná, zda jste správně léčeni.

Hladina glykémie je oproti tomu aktuální hodnota – říká nám, co se v těle děje v daný moment. A pokud je vysoká, je třeba s tím něco udělat. Neléčená hyperglykémie prokazatelně vede k pozdějším zdravotním komplikacím. Způsobuje totiž nežádoucí cévní změny v organismu a může vést k mrtvici nebo infarktu. U diabetiků 2. typu je toto riziko až čtyřikrát vyšší oproti běžné populaci.

Co je ještě dobré vědět
Z dlouhodobého hlediska je velice důležitá takzvaná těsná kompenzace diabetika, to znamená kompenzace, při které se hladina krevního cukru udržuje co nejblíže té fyziologické. I s vědomím rizika občasné mírné hypoglykémie, kterou se pacient naučí rozeznávat. Dlouhodobá i mírná hyperglykémie vede k nevratnému poškození těch nejmenších cév ve všech orgánech (mikroangiopatie). Dojde ke zhoršení funkce ledvin, zraku nebo ischemické chorobě srdeční. I proto je tak důležitá úzká spolupráce s diabetologem.

Ať už se setkáte s hypo-, nebo hyperglykémií, oba stavy řadíme k akutním komplikacím diabetu. Hladinu cukru v krvi nejvíce narušuje přejídání se sacharidy, které je u nás i ve světě naprosto běžnou praxí. Nejlepší rada, jak mít glykémii pod kontrolou, je proto důsledně dodržovat léčebná opatření a případné výkyvy okamžitě řešit.

Zdroj: www.freestylelibre.cz, foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.