Objevte s námi Zámek Moravská Třebová
Půvabný zámek, který patří k největším renesančním skvostům střední Evropy, byl postaven na místě původního hradu z 13. století. Poznejte nej tohoto zámku na základním prohlídkovém okruhu, který vás provede poklady Moravské Třebové v turistické oblasti Českomoravského pomezí. Expozice mapuje historii zámku i města a životní styl od konce 15. století do začátku 20. století. Kromě klasických zámeckých expozic si nenechte ujít prohlídku alchymistické laboratoře a středověké mučírny.
O několik staletí dříve se ocitnete při návštěvě středověké mučírny. Chlad někdejšího hradního sklepení, ponurá atmosféra katovny a vrzání a skřípot mučicích nástrojů vám představí výkon hrdelního práva v období středověku v tom pravém světle. Tajemno tím ale rozhodně nekončí. Bublání lektvarů, lehký závan síry a tu a tam i hustý dým se line z alchymistické laboratoře italského mistra Bonaciny. Astrolog, alchymista a dvorní lékař Ladislava Velena ze Žerotína na zdejším panství zasvětil svůj život hledání zlata i elixíru věčného mládí.
Znáte příběh O zlolajném alchymistovi?
Kdysi dávno stával v Moravské Třebové středověký hrad, který byl ale díky vytříbenému vkusu učeného pana Ladislava Velena z Boskovic na sklonku patnáctého věku proměněn na renesanční zámek. Na svou dobu moderní a výstavní palác se stal jednou z prvních památek tohoto svěžího stavebního slohu na sever od Alp. Roky plynuly a pány z Boskovic vystřídali Žerotínové. Na konci 16. století si tak zámek v Moravské Třebové jako své sídlo zvolil opět Ladislav Velen, tentokrát však ze Žerotína. Z jeho časů pochází i náš tajemný příběh.
Jednoho dne, kde se vzal, tu se vzal, objevil se v Moravské Třebové podivuhodný člověk osmahlé tváře a tajuplného vzezření. I jeho mluva byla zvláštní. A jak by také ne, doktor Marcus Eugenius Bonacina pocházel až z dalekého Milána, ze slunné Itálie. Zalíbilo se mu však na Moravě, a protože se tu chtěl usadit, vymyslel malou lest. Sepsal traktát o výrobě zlata, který chytře věnoval zdejšímu zámeckému pánovi, aby si získal jeho přízeň. Ladislavovi se záhadný Ital okamžitě zalíbil. „Jmenuji Vás, doktore Bonacino, svým osobním lékařem a rádcem!“ pravil spokojeně šlechtic. Cizinec se dvorně uklonil až k zemi a oči se mu zaleskly, jako by měl namísto nich dvě mince z pánova měšce.
Ani několik takových měšců však brzy na zlatodějné pokusy italského alchymisty nestačilo. Ač se Bonacina snažil ze všech sil, vzácný kov ne a ne vyrobit. V jeho laboratoři v zámeckém sklepení to dnem i nocí vřelo a bublalo, z roztodivných baněk a křivulí se valil dým mnoha barev a štiplavý sirný opar se nesl široko daleko – zlato však nikde a Ladislavovi začaly docházet peníze i trpělivost.
Prohnaný alchymista vsadil poslední kartu na proutkařské umění a – světe div se – jeho nápad vyšel! Pomocí proutku Bonacina opravdu našel zlatou rudu a mohl se radovat z bohaté odměny. Přestože se po kraji nesly zvěsti, že se Ital při hledání zlata spolčil se samotným ďáblem, nakázal Ladislav vyhloubit doly a podzemní chodby. Od časného rána do slunce západu v nich robotovali horníci, aby pro svého pána další zlato vykopali.
Zle však s nimi bylo nakládáno a havíři každého večera tou dřinou a příkořím umdlévali. Když už toho bylo příliš, postavil se do jejich čela odvážný mladík jménem Waldemar, který panu Ladislavovi pohrozil: „Pokud z nás nepřestanete sdírat kůži, odejdeme na jiné panství!“ Pohotový a lstivý doktor Bonacina však zámeckému pánovi našeptal, aby odbojného horníka zajal a pro výstrahu ostatním veřejně ztrestal smrtí. Ladislav po chvíli váhání souhlasil a vydal Waldemara katovi. Než ale nebohý mladý muž vypustil duši, zvolal směrem ke svým nelítostným soudcům: „Nechť vás oba stihne má kletba!“
A stalo se! Neuplynulo ani pár dní a ve štolách se začaly dít vskutku podivné věci. Vyděšení horníci vyprávěli příběhy o strašlivých skřetech a jedovatých výparech, někteří dokonce v hlubinách spatřili Waldemarova ducha a zaslechli jeho zlověstný smích. Když nakonec podzemní chodby zaplavila voda a několik havířů zavalilo padající kamení, musela být těžba zlata zastavena a doly uzavřeny. Poddaní se tak konečně zbavili těžké roboty a Ladislavovi zbyly jen oči pro pláč – moravskotřebovské podzemí už žádné další zlato nevydalo. Šlechtic nakonec po bitvě na Bíle hoře přišel o veškerý svůj majetek a musel uprchnout do ciziny. A doktor Bonacina? Toho připravila o život strašlivá choroba. Mezi lidmi se ale ještě dlouho vyprávělo, že si ho odnesl čert, kterému alchymista pro zlato upsal svou duši.
Dnes si můžete alchymistickou laboratoř doktora Bonaciny i bohatě zdobené zámecké komnaty na vlastní oči prohlédnout i vy. A pokud byste snad záhad a překvapení stále neměli dost, určitě navštivte i městské muzeum.
Ve společnosti exotických artefaktů z celého světa vás tam čeká setkání s mumií egyptské princezny Hereret. Tajemná i vznešená je Moravská Třebová. Neváhejte a vydejte se poznávat její krásy!
Po návštěvě zámku se můžete projít po Cestě od renesance k baroku, která propojuje nejvýznamnější památky Moravské Třebové. Zavede vás z centra města až na nedaleký Křížový vrch se sousoším Kalvárie a nádhernou vyhlídkou do okolní krajiny.
Tip redakce:
Poznejte jedinečné turistické cíle regionu na pomezí Čech a Moravy. Nevšední zážitky slibuje kouzelný zámek v Litomyšli zapsaný na seznam UNESCO i neméně půvabné paláce v Nových Hradech a Moravské Třebové či tajemný hrad Svojanov. Úchvatnými památkami i příběhy slavných osobností vás okouzlí historická města Polička a Svitavy. Nebo vás spíše zaujmou prvorepublikové automobily ve Vysokém Mýtě či projížďka vláčkem po úzkokolejce v Mladějově? Za přírodními krásami se vydáte po stovkách kilometrů turistických a cyklistických tras. Zavedou vás do skalních měst Toulovcových maštalí, k bývalým dolům na Hřebči nebo třeba k některé z mnoha rozhleden. Více na: www.pokladnicezazitku.cz
Zdroj a foto: https://www.pokladnicezazitku.cz/zamek-moravska-trebova/, https://www.ceskomoravskepomezi.cz/zamek-moravskatrebova/
