Lipedém – onemocnění mylně zaměňováno s obezitou

Měsíc červen je celosvětově považován za měsíc lipedému a jeho osvěty. V České republice jde ovšem o málo známé, a poměrně často mylně diagnostikované onemocnění, které postihuje zejména ženy. Onemocnění se projevuje abnormálním hromaděním tuku v oblasti dolních končetin, hýždí a v některých případech i paží. Nízké povědomí o lipedému, a jeho častá záměna s obezitou, jsou nejčastějšími příčinami pozdní diagnostiky. Přitom právě včasná diagnóza může výrazně zlepšit kvalitu života lipedémických pacientek.

Příčina lipedému? Zatím stále neznámá
Ačkoliv lipedém postihuje globálně každou desátou ženu, příčina tohoto onemocnění dosud není známá. Odborná veřejnost má za to, že hlavní roli hrají hormonální změny. První menstruace, puberta, hormonální antikoncepce, těhotenství či menopauza bývají jedny z hlavních spouštěčů tohoto onemocnění. V některých případech může svoji roli sehrát i dědičnost, o čemž svědčí příběhy žen, u kterých se lipedém „předává“ z generace na generaci.

Neschopnost zhubnout, těžké, oteklé a bolestivé nohy – nejčastější symptomy lipedému
Nejčastějším znakem, který je typický pro všechny lipedémické pacientky je neschopnost, i přes veškerou snahu o diety či změnu životního stylu, zhubnout. Stejně tak snadná tvorba modřin, pnutí, pocit těžkých a oteklých nohou a celková bolestivost dolních končetin při každodenních činnostech, patří k typickým příznakům, na základě kterých lze lipedém poznat. Ženy trpící lipedémem mají zpravidla horní část těla oproti spodní části štíhlejší. „Život plynul, a já začala mít křeče v nohou při rychlejší chůzi. Lipedém utlačoval žíly, které byly nedostatečně okysličené. Ty bolesti začaly být větší a větší. Až jsem se dostala do stavu, kdy jsem musela při chůzi zastavovat a odpočívat,“ říká Hana Čechová, žena trpící lipedémem, a dodává: „Snažila jsem se držet všemožné diety a cvičit. Bohužel výsledky na mém těle byly vidět naprosto minimálně nebo vůbec. A i když jsem něco zhubla, měla jsem stále silná stehna, zadek, ovarová kolena a ruce zápasnice.“ 

Čtyři stádia lipedému
Stádia lipedému se obvykle rozdělují do čtyř fází, které se liší výskytem příznaků a stupněm závažnosti.

• Stádium I: Toto stádium je charakterizováno nepravidelným uspořádáním tukových buněk, které se mohou objevit ve formě nodulů (lymfatických uzlíků). Pacientky mohou pociťovat bolestivost nebo citlivost v postižených oblastech.
• Stádium II: Tuková tkáň je v tomto stádiu hustší a noduly jsou výraznější. Lipedém se začíná rozšiřovat do oblastí, jako jsou hýždě, stehna a kolena.
• Stádium III: Lipedém se v tomto stádiu rozšiřuje a ovlivňuje více tělesných oblastí. Může postihnout holeně, kotníky a paže. Edém (otok) se stává výraznějším a může vést k těžkostem
  v pohybu a zhoršené kvalitě života.
• Stadium IV: Tuková tkáň je výrazně hustá a rozšířená po celém těle. Edém je výrazný a může docházet k tvorbě lipedémových cyst a fibrotických změn. Pacientky často trpí silnou bolestí, omezenou pohyblivostí a zhoršenou kvalitou života.

Včasná diagnostika je základ!
Na lipedém prozatím neexistuje léčba, který by zastavila jeho progres či ho plně vyléčila.
I z toho důvodu je včasná diagnóza zásadní! Správně nastavená léčba a další podpůrná opatření mohou výrazně pomoct ke zmírnění či pozastavení rozvoje lipedému. Čím dříve dojde k léčbě lipedému, tím kvalitnější život mohou pacientky mít.

Kvůli nízké erudovanosti široké i odborné veřejnosti bývá lipedém zaměňován za obezitu.
Pro lipedém je ovšem typické nerovnoměrné ukládání tuku (postiženy jsou především paže
a dolní končetiny) zatímco při klasické obezitě dochází ve většině případů k rovnoměrnému nárustu tuku po celém těle.

Způsob léčby? Liposukce, kompresní prádlo a nízkosacharidová dieta
Léčba lipedému je multidisciplinární. Základem je redukce tukové tkáně liposukčními metodami. Pomáhá také kompresních oděvů, které ženám v běžném denním životě ulevují od bolestivosti a otoků nohou.

Liposukce – chirurgická léčba lipedému
„Lipedém je chronické progredující onemocnění tukové tkáně na dolních končetinách a pažích. Jedinou možnou terapií je redukce tukové tkáně. Nejedná se o klasickou (estetickou) liposukci, ale o zdravotní výkon z medicínské indikace. Cílem je zbavit pacienta symptomů – otok, bolestivost, pnutí, tvorba spontánních modřin – a tak zlepšit jeho kvalitu života a zabránit progresi onemocnění do vyšších stádií.“ vysvětluje MUDr. SLAVOMÍR ROKOŠNÝ, PH. D., FEBS.

Konzervativná léčba – kompresní terapie
Použitím kompresních (stahovacích) oděvů se vytváří tlak na končetiny, což podporuje žilní
a lymfatický tok a správnou cirkulaci krve. Díky správnému fungování žilního a lymfatického systému dochází ke snížení otoků, bolestivosti a hromadění tekutin v těle. Kompresní oděvy také napomáhají zpevnit nerovnoměrné nebo deformované končetiny a podporují tak zlepšení mobility pacientek.

Kolekci kompresního prádla, navrženou speciálně pro lipedémické pacientky na běžné denní nošení, nabízí na českém trhu například společnost LIPOELASTIC. Kompresní prádlo je vhodné nosit také po liposukčních zákrocích prováděných při redukci tukové tkáně.

Nízkosacharidová strava i vhodný pohyb
Strava hraje při léčbě lipedému klíčovou roli. Napomáhá zmírňovat otoky, které lipedém často při špatném stravování provázejí. Ženy trpící lipedémem ze svého jídelničku vyřazují potraviny, které působí zánětlivě – rafinovaný cukr, průmyslově zpracované potraviny, lepek a mléčné výroby, které nahrazují potravinami s nízkým obsahem cukru, rostlinného původu, rybami, zeleninou a zdravými oleji.

Aerobní cvičení, lymfatická jóga a plavání jsou vhodnými aktivitami prospěšnými pro mobilitu kloubů a správné fungování těla, které si mnoho žen s lipedémem pro jejich pozitivní přínosy oblíbily.

PŘÍBĚH HANY
Jmenuji se Hanča a můj život je provázán s lipedémem. Ale začněme hezky od začátku. Lipedém je se mnou prakticky od puberty, vlastně od té doby, kdy jsem začala menstruovat. O svém problému jsem se dozvěděla až v listopadu 2021. Ano skoro ve svých čtyřiceti letech, což je celkem dost pozdě. Ale lepší pozdě než vůbec, a aspoň už vím, s čím mám tu čest.

Celý život, co si pamatuji, jsem bojovala s váhou. Snažila se cvičit, držet diety a nenáviděla se za to, že nejsem schopná si vymakat a udržet krásnou postavu jako mají například moje kamarádky. A jak to tak bohužel bývá, zažila jsem si i několik nehezkých slov, nadávek, zesměšňování a pohrdání. To mi samozřejmě ubíralo na sebevědomí, a nakonec jsem sama sebe viděla jako nechutnou a ošklivou. Snažila jsem se držet všemožné diety a cvičit. Bohužel, výsledky na mém těle byly vidět naprosto minimálně nebo vůbec. A i když jsem něco zhubla, měla jsem stále silná stehna, zadek, ovarová kolena a ruce zápasnice. Vlastně jsem byla neustále na houpačce – zhubla a přibrala a zhubla. Což je právě pro lipedém nejhorší, jelikož se zhubne normální tuk a ten špatný ne, a když přibereme, jen se na něj nabalí další vrstva. Ano měla (proč slovo měla, k tomu se ještě dostaneme) jsem vlastně kolem sebe 3 cm plát tuku.

No a život plynul, a já začala mít křeče v nohou při rychlejší chůzi, jelikož lipedém utlačoval žíly, které byly nedostatečně okysličené. Ty bolesti začaly být větší a větší. Až jsem se dostala do stavu, kdy jsem musela při chůzi zastavovat a odpočívat. Vrtalo mi to vše hlavou, říkala jsem si, že jsem přeci mladá na to, abych měla takové silné bolesti, ale že nejsem asi vysportovaná, a proto to tak bolí. A tak jsem si zašla koupit permanentku do fitka.

Jenže ono se nic moc nedělo. Ano nějaké to kilčo šlo dolů, ale to bylo vše. Postupem času mi ručička
na váze začala ukazovat vždy o kousek víc. Byla jsem zoufalá a jedla jsem méně a méně. Toho už si všimla moje kamarádka, že asi něco není v pořádku. A jelikož lipedém znala, a byla si jistá, že tohle je přesně můj problém, trpělivě do mě „hučela’’ skoro rok. Nejdříve jsem to nebrala na vědomí, jelikož jsem si říkala, že lipedém nebude můj případ. Ale kamarádka byla neústupná a stále mi tvrdila, že lipedém určitě je můj problém. No, a tak jsem si začala zjišťovat informace a poprvé jsem uznala, že tahle nemoc může být opravdu můj problém. Objednala jsem se k paní doktorce, která je lymfolog a ta mi diagnózu lipedém potvrdila. Začala jsem si zjišťovat plno informací a změnila svoji životosprávu. Přestala jsem jíst lepek a kompletně mléčné výrobky (mé jezení nízkotučných jogurtů a sýrů bylo naprosto špatně), začala cvičit jógu namísto posilování, kterým jsem si paradoxně ještě víc ubližovala. Začala jsem chodit plavat a přestala si vyčítat a trápit sama sebe slovem NESCHOPNÁ. Jelikož moje tělo dalo život dvou krásným dětem. A v mém případě mě od mala chránilo před silným stresem. Nyní mám za sebou dvě velkoobjemové liposukce nohou a rukou. Při těch se odsálo co nejvíce z toho 3 cm plátu tuku. 3 měsíce jsem nosila pooperační kompresní prádlo a stále kompresní legíny nosím v práci, či při sportu.

Tyto operace byly sice náročné, ale hodně mi pomohly – nejen fyzicky od bolestí, ale i psychicky. I přes to vše nemám vyhráno. Lipedém je celoživotní. Musím se podle toho chovat, stále dodržovat životosprávu a hlídat se. Velkoobjemovou liposukci beru ne jako konec lipedému, ale naopak jako odrazový můstek. Moje tělo nikdy nebude štíhlé a pevné, ale budu dělat vše pro to, aby bylo lehčí a abych se cítila dobře. Tak to jsem já a moje tělo, nedokonalé ale silné a milující.

LIPEDÉM JE NEMOC. NEJEN POUHÁ OBEZITA.

Foto: LIPOELASTIC