Skoro 30 % Čechů se domnívá, že jsou nyní náchylnější k nachlazení než před pandemií covidu

Tento názor je nejsilnější u mladší generace. Až 46 % mladých Evropanů má pocit, že za jejich oslabený imunitní systém může pandemie.

Pandemie covidu byla prohlášena za ukončenou a většina lidí napříč Evropou se vrátila ke každodennímu životu. Přesto na některých z nás poslední tři roky zanechaly hmatatelnou stopu. Tyto dopady mimo jiné analyzuje mezinárodní průzkum farmaceutické společnosti STADA¹ mapující trendy v oblasti životního stylu a hodnocení zdravotnických systémů v celkem 16 zemích, včetně České republiky. Podle závěrů průzkumu se nyní každý třetí Evropan cítí být náchylnější k nachlazení než dříve. V České republice tento názor rezonuje zejména u mladé generace 18–34, která ho potvrzuje ze 36 %.

Mladí lidé mají pocit, že pandemie covidu oslabila jejich imunitní systém
S ohledem na poslední dva roky a pandemii se nyní 35 % Evropanů cítí být náchylnější k nachlazení, v České republice to je 28 %. Pouze 12 % lidí je přesvědčeno, že to s pandemií nijak nesouvisí, na tuzemském trhu je to o 3 % méně. Naopak 23 % respondentů napříč Evropou se domnívá, že právě pandemie oslabila jejich imunitní systém, u Čechů to je 19 %. „To platí zejména pro mladou generaci. V evropském měřítku má téměř polovina lidí ve věku 18–34 let pocit, že nyní onemocní snadněji. Téměř třetina z nich se domnívá, že na vině je pandemie, v České republice tento názor sdílí 27 %.  A o větší náchylnosti k nachlazení je na tuzemském trhu přesvědčeno 36 % mladých lidí,“ doplnil k výsledkům průzkumu Martin Šlégl, generální ředitel STADA pro Českou republiku.

Většina Čechů a Evropanů nevnímá nachlazení jako překážku v intimním kontaktu s partnerem či partnerkou
Skoro 60 % Evropanů, stejně tak Čechů, se intimně sbližuje se svým partnerem či partnerkou i v době, kdy je nachlazený/á. Překvapivě to platí bez ohledu na to, zda lidé uvádějí, že mají dobré, průměrné nebo žádné znalosti v oblasti zdraví. Pokud se na toto číslo podíváme podrobněji, téměř každý třetí Evropan se nevyhýbá líbání se svým nachlazeným partnerem či partnerkou, v České republice je to dokonce 36 %. Stejný počet lidí by se nevzdal ani pohlavního styku, což je u Čechů nižší, v tomto případě se jedná o 23 % populace.

Evropané ve věku 18–34 let (69 %) jsou v otázce intimností s nemocným partnerem liberálnější než lidé středního věku (60 %) a starší (50 %). Přenos nachlazení na sebe nejčastěji riskují lidé v Nizozemsku, Rakousku (67 %) a také ve Švýcarsku (66 %), zatímco ve Velké Británii je to jen 48 %.

Povědomí o správné hodnotě horečky u dospělých je znepokojivě nízká: v České republice ale máme lepší znalosti, než je evropský průměr

Pokud jde o základní znalosti Evropanů o běžném nachlazení a souvisejících příznacích, je zde velký potenciál pro osvětu: pouze 37 % lidí ví, že za horečku se u dospělého považuje tělesná teplota 38 °C a vyšší. Češi jsou v tomto ohledu vzdělanější, správně odpovědělo 57 % respondentů.  Dále 45 % odhaduje horečku na 37,5 °C nebo i méně (v ČR 17 %) a 18 % (v ČR 23 %) se domnívá, že horečka začíná na teplotě 38,5 °C nebo více.

Zdroj:
STADA Health Report 2023 – závěry z pátého mezinárodního průzkumu realizovaného farmaceutickou společností STADA ve spolupráci s agenturou Human8, který byl proveden v průběhu března–dubna 2023 na reprezentativním vzorku 32 000 respondentů z celkem 16 zemí, včetně Belgie, České republiky, Francie, Itálie, Kazachstánu, Německa, Nizozemska, Polska, Portugalska, Rakouska, Rumunska, Srbska, Spojeného království, Španělska, Švýcarska a Uzbekistánu. (Reprezentativní vzorek pro Českou republiku = 2 000).

Foto: archiv