Mýty opředené hubnutí

Představení nového projekt Netloustneme.cz, jehož cílem je osvěta způsobu efektivního hubnutí ve spolupráci s lékařem a udržování si zdravého životního stylu.

1. Řiďte se jen předepsaným jídelníčkem 
Zdánlivě není nic jednoduššího než se řídit konkrétním předpisem stravy. Ovšem jak dlouho to vydržíte? Říkáte si:  „Teď zhubnu a pak už to nějak udržím.“ To je omyl. Zázračná dieta neexistuje a honba za ní je vyčerpávající. Jedinou  cestou je pochopení principu redukčního stravování, kdy si předpis svého každodenního jídelníčku tvoříte sami s ohledem na jeho dlouhodobou udržitelnost. 

2. Krabičková dieta je ideální způsob hubnutí 
Krabičková dieta za nás řeší plánování i přípravu jednotlivých jídel, na druhou stranu nás ale zbavuje svobody rozhodová ní o tom, co a kdy budeme konzumovat. Dieta v krabičce nás rovněž nenaučí skládat si pestrou redukční stravu.  Pokud se nechystáte platit si krabičkovou dietu do konce života, raději s ní ani nezačínejte. Po jejím skončení bude  totiž zodpovědnost za to, co jíte, opět na vás a vy se pravděpodobně postupně vrátíte k původnímu způsobu stravování  a znovu přiberete. Nejlepší je „domácí“ krabičková dieta, tedy taková, kterou si vytvoříte sami. Je to sice méně pohodl né, ale z dlouhodobého hlediska velmi účinné.  

3. Bez přísné redukční diety nezhubnu 
Je jasné, že přísná dieta bude krátkodobě fungovat. Ovšem jak dlouho jste schopni ji držet? Odříkat si většinu svých  oblíbených potravin a jíst porce, které by nezasytily ani křečka? Při takové dietě trpíte častými pocity hladu a hlad není  dlouhodobě udržitelný stav, proto dříve či později začnete dietu porušovat. Při přísných redukčních dietách či hladov kách je organismus nucen se na výrazně snížený příjem energie postupně adaptovat, a to zredukováním množství svalové  tkáně, která je náročná na přísun energie. Zdánlivě úspěšná redukce hmotnosti je tedy zčásti docílena ztrátou svalů,  ale hlavně je vykoupena sníženou zdatností. Po porušení takové diety můžete zcela jistě očekávat neblaze proslulý  jo-jo efekt. 

4. Z jídelníčku vyřaďte pečivo a přílohy 
Přílohy a běžné pečivo jsou zdrojem složených sacharidů (stejně jako ovesné vločky či další obiloviny, přílohy, luštěniny  atp.), které poskytují organismu energii pro každodenní činnosti, a také vlákninu, vitamíny a minerální látky, proto není  žádoucí je z jídelníčku vyřazovat. Není k tomu důvod ani z hlediska energetické hodnoty – sacharidy obsahují polovinu  energie ve srovnání s tuky.  

5. Hlavně nesladit a omezit konzumaci ovoce 
V první řadě je třeba rozlišovat mezi jednoduchými sacharidy (cukry) přidanými do potravin a cukry přirozeně obsažený mi v ovoci. Ovoce by rozhodně nemělo být zakázané ovoce. Po zelenině je navíc ovoce nejméně energetickou potravi nou. Kromě přírodních cukrů je současně zdrojem vlákniny, vitamínů a minerálů. Ale ani cukr, který si přidáváme  do nápojů, nemusí být vždy špatný. Vždyť jedna kávová lžička rozpuštěného cukru má přibližně 100 kJ. Zato sušenka  či moučník, které si dáte k neoslazené kávě, má 700–2000 kJ, jelikož obsahuje nejen cukr, ale také tuk. Mírně oslazené  nápoje konzumované občas a v rozumném množství mohou osvěžit, uspokojit chuť na sladké a zmírnit pocit hladu. 

6. Nejúčinnější je ketodieta 
Nízkosacharidová strava se dlouhodobě těší značné oblibě. Setkat se můžete s různými variantami, jako je ketodieta,  ketogenní dieta, lowcarb strava, Atkinsova dieta, Dukanova dieta. V běžné racionální stravě se příjem sacharidů pohybuje  v rozmezí 180–300 g/den, při nízkosacharidové stravě je to zpravidla jen 30–100 g/den. Diskutován je možný negativní  dopad této diety na zdraví, jelikož snížení příjmu sacharidů je spojeno s nižším příjmem vlákniny, a navíc bývá kompenzo váno vysokým příjmem bílkovin a tuků (s převahou živočišných). Hlavním kamenem úrazu této diety však  zůstává nízká dlouhodobá udržitelnost a hrozící jo-jo efekt. Strava s výrazně sníženým příjmem sacharidů nepochybně vede k redukci hmotnosti, a to především zpočátku. Vynechá ním sacharidových zdrojů (běžné přílohy, pečivo) dojde k určitému snížení energetického příjmu, podstatně více energie  je však odbouráno vyřazením potravin, které kromě sacharidů obsahují také značné množství tuku (jemné pečivo, dorty, sušenky, pizza, pokrmy smažené ve strouhance apod.). Nebylo by však stejného efektu dosaženo i pouhým omezením  konzumace těchto vysoce zpracovaných potravin? Zdroje hodnotných a zdraví prospěšných sacharidů (obiloviny,  luštěniny, brambory, ovoce…) by pak ve vašem jídelníčku mohly zůstat a přinášet vám potřebnou energii a další benefity.  Samozřejmě není nutné ani vhodné přejídat se pečivem, těstovinami nebo pizzou. Ovšem zařazení rozumného množství  složených sacharidů na snídani (např. ovesné vločky), oběd (např. luštěniny, brambory) a večeři (např. 2 plátky žitného  chleba) doplněné čerstvým ovocem může našemu organismu jedině prospět a rozhodně není třeba obávat se nárůstu  hmotnosti.  

7. Jezte každé 2 hodiny 
Toto se doporučuje především těm, kteří v důsledku dlouhých mezer mezi pokrmy snědí velké porce jídla najednou.  Každý by si však měl optimální počet jídel na den určit sám podle toho, jaký má denní režim a jak mu to vyhovuje.  Většině lidí mohou bohatě stačit tři vhodně sestavená a dostatečně velká hlavní jídla. Každopádně platí, že bychom  se do dalšího jídla neměli pustit dříve, než máme prázdný žaludek po jídle předchozím. Více než 5 porcí jídla za den  nelze doporučit téměř nikomu. Je třeba si uvědomit, že sečtením všech svačinek může vzniknout značný příjem energie,  aniž bychom si to uvědomili, a stravovací režim vedený heslem „málo, ale často“ se může nakonec podobat umělé výživě  podávané v nemocnici za účelem co nejvíce vyživit pacienta. 

8. Poslední jídlo musí být nejpozději v 17 hodin 
V případě, že chodíte spát v osm hodin večer, lze s tímto pravidlem souhlasit. Většina z nás však ulehá nejdříve v deset  nebo jedenáct hodin a v tom případě by po příliš brzké večeři hrozil nástup hladu v pozdějších večerních či nočních  hodinách s následným útokem na lednici nebo spíž. Určitě však platí, že bychom se měli všichni snažit směřovat večeři  nejpozději na sedmou hodinu. Večeře by zároveň neměla představovat největší jídlo dne, měla by být dobře stravitelná a ne příliš tučná. 

„Pamatujte, že každý z nás je jedinečný a každému vyhovuje něco jiného. Proto je klíčové naslouchat  signálům vlastního těla. Jen tak můžete dosáhnout dlouhodobého úspěchu. Čím větší máte tělesnou  hmotnost a čím více trpíte přidruženými onemocněními (např. cukrovka, vysoký krevní tlak, bolesti  kloubů), tím důležitější je navštívit lékaře – odborníka, ideálně ještě před tím, než začnete hubnout. Tím se vyhnete možným chybám, které by mohly váš zdravotní stav zhoršit.“ říká Mgr. Aneta Seidlová, nutriční terapeutka.

Zdroj: Mgr. Aneta Seidlová, nutriční terapeutka a projekt Netloustneme.cz, foto: archiv