Trh práce vstupuje do období strukturálních změn, stále však chybí kvalifikovaní specialisté. Adaptaci brzdí bariéry i předsudky!

Tuzemský pracovní trh se po letech strnulosti začíná rozhýbávat. Navzdory mírnému nárůstu nezaměstnanosti během uplynulé zimy však zaměstnavatelé i nadále čelí dlouhodobému problému: nedostatku kvalifikovaných lidí. Ukazují to aktuální data společnosti Alma Career, která vycházejí z nedávného průzkumu mezi zaměstnavateli a také z čerstvých dat pracovních portálů Jobs.cz a Prace.cz za první čtvrtletí roku 2025.

Podíl nezaměstnaných podle Úřadu práce sice během zimy mírně vzrostl až na 4,4 % ke konci února, nárůst však byl do velké míry způsoben jednoduší registrací nových uchazečů. Dle posledních dostupných dat Eurostatu a ČSÚ, která jsou srovnatelná napříč Evropou, míra nezaměstnanosti v ČR na úrovni 2,7 % ke konci února nadále zůstala vedle Polska a Malty jednou z nejnižších mezi zeměmi EU. Celkem 3,2 % pracovních míst v české ekonomice zůstává neobsazených, což je čtvrtý nejvyšší podíl v EU po Belgii, Nizozemí a Rakousku.

Jednoduše řečeno: lidí v evidenci Úřadu práce sice dočasně přibylo, podstatná část ale i nyní dokáže novu práci najít poměrně rychle. Data Alma Career ukazují, že poptávka po pracovnících zůstává v Česku celkem stabilní a v některých sektorech dokonce trvale vysoká. Během 1. čtvrtletí 2025 bylo na nejpoužívanějších pracovních portálech Jobs.cz a Prace.cz zveřejněno celkem 113 398 pracovních nabídek. To je jen mírný meziroční pokles o 5,4 %. Čtyři pětiny společností s více než 10 zaměstnanci letos alespoň částečně nabírají – zpravidla jako náhradu za odcházející kolegy. Aktivní nábor nových lidí letos plánuje plná třetina zaměstnavatelů. Naopak jen 17 % firem snižuje nebo plánuje snižovat stavy, navíc většinou mírně – do 5 % z počtu zaměstnanců.

Zájemců přibývá, lidé v profesích s konkrétní kvalifikací však stále chybějí
Zároveň roste počet lidí reagujících na pracovní nabídky – alespoň jednu reakci poslalo v prvním čtvrtletí tohoto roku bezmála 345 tisíc lidí, což představuje meziroční nárůst o 10,1 %. Celkově zájemci na všechny obsazované pozice během 1. čtvrtletí přes pracovní portály a další služby Alma Career zaslali 2 152 544 reakcí, což je o 9,2 % více než za stejné období vloni.

Minimální požadované vzdělání	Počet inz. pozic přes Jobs.cz a Prace.cz v Q1/2025	Podíl na celé poptávce v Q1/2025	Průměrný počet reakcí na 1 pozici (za 30 dní) v Q1/2025	Podíl pozic s méně než 1 reakcí v Q1/2025	Průměrná nabízená mzda OD (Q1/2025)	Průměrná nabízená mzda DO (Q1/2025)
Základní	7 463	6,6 %	24,3	5 %	29 944	36 154
Odborné vyučení bez maturity	21 914	19,3 %	15,3	11 %	34 091	42 976
Úplné SŠ nebo odborné s maturitou	60 569	53,4 %	13,9	11 %	41 530	56 827
VOŠ (zdr. sestry, soc. prac. apod.)	3 143	2,8 %	7,8	17 %	36 534	44 704
VŠ – bakalářské	4 750	4,2 %	10,4	14 %	49 134	64 372
VŠ/univerzitní	9 831	8,7 %	8,1	21 %	53 714	70 671
Celkem	113 398		14,4	12 %	38 979	51 584

Na první pohled by se mohlo zdát, že se trh vrací k určité rovnováze – neuspokojená poptávka se neprohlubuje, dostupných kandidátů postupně přibývá. Ti však často nenaplňují očekávání a potřeby zaměstnavatelů. Do určité míry se tak poptávka s nabídkou nepotkává – ať už odborně, nebo geograficky. Zásadní nerovnováha panuje zejména v technických profesích, zdravotnictví a ve specializovaných službách.

Krize kvalifikovaných profesí: technici, vývojáři, zdravotníci
Pozice, které firmy poptávají opakovaně a dlouhodobě, často zůstávají neobsazené. Kritický je zejména nedostatek lidí v technických oborech a stále více také ve zdravotnictví a sociální péči – třeba u zdravotních sester dostanou zaměstnavatelé v průměru pouze 4 reakce na inzerát. U pozic projektantů či vývojových inženýrů jsou to necelé 4 reakce na inzerát, elektroinženýři či stavbyvedoucí dokonce jen zhruba 3. Pro slušný výběr vhodného kandidáta je přitom zapotřebí v průměru alespoň 10 reakcí. Hodnoty pod pět už znamenají vážný problém – jde o extrémně těžko obsaditelné pozice, pro které zhruba ve 20 až 35 % případů zaměstnavatelé nezískají ani jednoho vhodného kandidáta.

Naopak některé obecnější profese, u nichž často stačí nižší kvalifikace, mají vysoký počet reakcí – recepční s průměrem 45, číšníci a servírky s 32, pracovníci back office s 31 či fakturanti s bezmála 30 reakcemi na 1 pozici. Tyto profese zaměstnavatelé na rozdíl od specializovaných pozic výrazně častěji otevírají absolventům všech typů škol – a to i bez předchozí praxe.

Vybrané často inzerované pozice s nejvíce zaslanými CV kandidátů:

Profese	Celkem pozic v Q1/2025	Průměrný počet CV na 1 pozici
Recepční	1321	45,3
Číšník/servírka	912	31,6
Pracovník back office	3540	30,5
Fakturant	1287	29,5
Prodavač	7561	28,2
Skladník/manipulant	3968	27,4
Administrativní pracovník	7926	26,9

Vybrané často inzerované pozice s nejméně zaslanými CV kandidátů:

Profese	Celkem pozic v Q1/2025	Průměrný počet CV na 1 pozici
Seřizovač/progr. CNC strojů	1502	5,7
Zdravotní sestra	1995	4,0
Pojišťovací poradce	2891	3,9
Elektromechanik	2524	3,8
Projektant	1666	3,8
Stavbyvedoucí	1819	3,2
Elektroinženýr	1353	3,0

Nízká mobilita a ochota ke změnám práce zpomaluje adaptaci české ekonomiky
Jedním z důvodů přetrvávajícího nesouladu na trhu je i nízká ochota lidí měnit práci z vlastní vůle v situaci, kdy by si sami mohli z dostupných příležitostí vybírat – tedy dříve, než jsou k tomu donuceni nepříznivými okolnostmi. Podle dat Alma Career se nyní snaží aktivně hledat novou nebo lepší práci jen necelých 15 % všech zaměstnaných. Třetina uvádí, že by odešla, kdyby dostala nabídku za lepších podmínek, další třetina by změnu v takové situaci zvažovala – většina však aktivně nové příležitosti nevyhledává.

Důvodem nejsou jen objektivní překážky, ale i psychologické a praktické bariéry. Nejčastějšími překážkami jsou finanční závazky, chybějící rezervy pro případ výpadku příjmu, obavy z nejistoty při přechodu k novému zaměstnavateli nebo pocit, že na trhu nejsou vhodné pozice odpovídající kvalifikaci. Roli hraje i nízké sebevědomí, strach z odmítnutí či zakořenění v komfortní zóně. Lidé často podceňují své schopnosti nebo nemají přehled o možnostech na trhu. Firmy tak musí překonávat nejen konkurenci, ale i vnitřní bariéry samotných uchazečů. Ochota ke změně je přitom nižší právě u chybějících kvalifikovaných specialistů než u lidí s nižším vzděláním či obecnějším profilem.

Recept na oživení v náročné době: rekvalifikace, vzdělávání, podpora změn a odvaha jednat
„Český trh práce potřebuje skutečně ožít a výrazně rychleji a lépe se adaptovat na nastávající změny ve struktuře poptávaných pracovních pozic a kvalifikací pro ně potřebných. Proto nestačí jen popisovat problémy. Potřebujeme konkrétní změny, které se projeví v každodenní praxi. Nestačí mluvit o celoživotním vzdělávání a otevírat další libovolné kurzy a školení – musíme konečně začít nabízet takové, které odrážejí skutečné potřeby ekonomiky. To znamená jednoduché přihlášení, flexibilní formáty výuky i jejího financování a zejména propojení s konkrétními pracovními příležitostmi.

Zaměstnavatelé by se zároveň měli přestat bát otevřené komunikace o pracovních podmínkách. Férovost a minimálně základní transparentnost ve mzdách, benefitech i firemní kultuře už dnes nejsou bonus ale standard, který lidé očekávají. Flexibilita a autonomie v práci či vzdělávání, profesní a kariérní rozvoj by neměly být jen módní výrazy. Musí se stát základem nabídky, a to pro všechny zájemce bez ohledu na věk, pohlaví či jiné obecné atributy – což výrazně podtrhává rychlé stárnutí české populace.  

Zajímavé posily do týmu nezíská firma, která slibuje „mladý a dynamický kolektiv“, ale ta, která umí věrohodně ukázat, že člověk u ní dále poroste – odborně i lidsky – a že díky ní bude mít velmi dobrou perspektivu uplatnění i v budoucnu. Lidé už dnes obvykle nehledají jen jakoukoliv práci. Hledají zajímavou příležitost, smysl a férové zacházení,“ sumarizuje v kostce kroky vedoucí k větší flexibilitě pracovního trhu Tomáš Ervín Dombrovský, analytik Alma Career a na závěr doplňuje: „Současná situace na trhu práce není jen výsledkem dočasných výkyvů, ale hlubších strukturálních změn.

Aby se Česko stalo konkurenceschopnou ekonomikou založenou hlavně na inovacích a odbornosti, je nutné co nejlépe propojit potřeby a možnosti zaměstnavatelů s očekáváním a potenciálem lidí. Vyžaduje to větší otevřenost firem, odvahu jednotlivců i účinnější podporu v rámci systému. Jinak riskujeme, že se místo potřebné transformace budeme motat v kruhu nevyužitých příležitostí coby nadále sice laciní, ale neprůbojní subdodavatelé s nízkou přidanou hodnotou.

V krajním případě bychom se tak mohli dostat až do paradoxní situace, kdy nám na jedné straně začne rychleji narůstat podíl dlouhodobě nezaměstnaných, a na straně druhé podíl pozic, na které zaměstnavatelé nebudou schopni získat žádné vhodné kandidáty. To by pro českou společnost i ekonomiku bylo zcela neúnosné.“

Foto: archiv