Věděli jste, co se stane s prázdným flakónem od parfému?

Zachytit a zvěčnit neodolatelnou vůni je úkolem mistrů parfumérů. Vzácnými vonnými esencemi výrobci plní skleněné lahvičky nejrůznějších tvarů a barev. Co ale s prázdným flakónem od parfému po jeho vypotřebování?

Mnohé dekorativní společnosti vyzývají své zákazníky, aby použité obaly od kosmetických výrobků vraceli do prodejen nebo je vytřídily. Například ve Francii se ročně prodá okolo 47,6 milionu parfémů, ale povědomí o možnosti recyklace skleněného obalu pokulhává. Úsilí o recyklaci tohoto druhu odpadu schvaluje i Česká asociace odpadového hospodářství.

Proč flakón vyhodit do kontejneru na sklo a ne do směsného odpadu?
Sklo je křehká průhledná hmota s výjimečnými vlastnostmi a doprovází naše životy už od pradávna. Již v Mezopotámii bylo používáno hlavně k výrobě šperků a dekorativních předmětů. V průběhu času nabývala tato surovina na významu a stala se neodmyslitelnou součástí moderní doby. Dnes sklo nachází široké uplatnění napříč všemi obory a jeho hlavní výhodu je recyklovatelnost.

Hlavní výhodou recyklace skla je samozřejmě úspora vstupních surovin, ze kterých se vyrábí. Nezanedbatelná je také úspora energií, stejně jako snížená produkce oxidu uhličitého. Ve stručnosti lze recyklaci skla shrnout do čtyř fází: 1. třídění, 2. drcení, 3. separace a 4. návrat do výroby. Jednotlivé kroky si v krátkosti vysvětlíme a seznámíme se s podstatou třídění. Sklo se k recyklaci dostává ze dvou zdrojů. První cesta je z našich domácností prostřednictvím bílých a zelených kontejnerů, druhým dodavatelem použitého skla je průmysl a stavební demolice.

Cesta skleněného flakónu
Za úspěšnou recyklací stojí správná separace skla. Sklo je stále velmi žádaným materiálem a jeho efektivní recyklace vyžaduje precizní vytřídění, které probíhá na třídicích linkách zpracovatele. Jejich úkolem je zbavit sklo nežádoucího materiálu a nečistot. „Před vhozením do kontejneru tedy není nutné skleněné nádoby důkladně vymývat nebo z nich složitě odstraňovat etikety nebo víčka. Sklo je dotřiďováno podle druhu, jsou k tomu používány různé typy separačních technologií,“ vysvětluje Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství.

Z třídicí linky sklo směřuje na drcení. Tento proces podléhá přísným pravidlům. „Drcené sklo nesmí obsahovat žádný netavitelný materiál, proto jsou nečistoty kromě ruční separace odstraňovány i pomocí magnetických, laserových nebo tzv. optických separátorů,“ říká Havelka. Velkým problémem je například porcelán, ten do tříděného skla skutečně nepatří. Vzniklá drť o velikosti od 3 mm do 2,5 cm putuje zpět do výrobního procesu. Tento recyklát dodávají zpracovatelé odpadu sklárnám k výrobě nového skla, méně kvalitní směsi se využívají na zpracování pěnového skla nebo abraziva.

Potěšující zprávou je, že například na výrobu nové skleněné lahve je použito cca 50–80 % recyklovaného skla. Aby mohl být recyklovaný podíl u nově vznikajících lahví takto vysoký, je nutné zajistit jednodruhovost tříděného skla, potom je možné docílit recyklovatelnosti skla prakticky donekonečna,“ uvádí Havelka.

Sklo v číslech
V České republice sídlí několik moderních recyklačních linek orientujících se na zpracování skleněného odpadu. Moderní třídicí linky dokážou vyhovět požadavkům všech skláren v Evropě a stávají se tak významným podporovatelem oběhového hospodářství. Za jeden rok vytřídíme do bílých a zelených kontejnerů, kterých je přes 75 000, cca 110 000 tun skla. Průměrná česká domácnost ročně vytřídí asi 26 kg skla. Recyklovaným sklem lze nahradit až 65 % sklářského písku a ušetří se tím až 90 % energie,“ uvádí Havelka. Předností skla je značná chemická odolnost, snadná omyvatelnost, průhlednost, možnost sterilace, mnohonásobné použití a opětovné zpracování, tedy takřka 100 procentní recyklovatelnost. Než sklo pohodíte někde v přírodě, uvědomte si, že se v ní rozloží za desítky tisíc let – anebo spíše vůbec.

Zdroj: Česká asociace odpadového hospodářství

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.