Tojesenzace.cz

Tak trochu bulvární web nejen o českých celebritách, ale i o všech radostech, které život nabízí – lásce, jídle či cestování!

Ze života

Oslavte Mezinárodní den překladatelů 30. září

Svět se neustále mění. Procesem vývoje prošel také obor překladatelství, který se ze svých začátků datujících se do 4. století našeho letopočtu, posouvá směrem k čím dál tím většímu využití sofistikovaných technologií. A zatímco segment překladatelství a jeho tržby rostou, počet domorodých jazyků naopak klesá. Na tento problém se snaží upozornit Mezinárodní den překladatelů, který probíhá 30. září.

Díky propojování trhů se obchodní společnosti snaží o to, aby jejich služby a výrobky byly dostupné ve více jazykových mutacích. Překladatelské odvětví tak každoročně roste a meziročně dosáhlo 6,6 %. Nezávislá konzultantská organizace Common Sense Advisory (CSA) předpovídá, že obor poskytování jazykových služeb v roce 2019 celosvětově přesáhne úroveň 49,6 miliard dolarů.

Technologie versus lidský faktor
 V oboru jazykových služeb se pomalu začíná počítat s tím, že klíčem k úspěchu je přijetí a využití nových technologií. Odvětvím stále více rezonují termíny jako CAT (Computer Assisted Translation), cloudové zpracování s možností přímého ovlivnění procesů klientem, nebo machine translation. “Automatizace umožňuje zlepšení tržní pozice, ale také ulehčuje firmě existenci v současném prostředí s nízkou nezaměstnaností a nedostatkem kvalifikované pracovní síly. Nový software zvyšující efektivitu překladatelské práce vzniká denně mezi stovkami vývojářů na celém světě,“ potvrzuje Bronislava Chudobová, ředitelka společnosti Skřivánek – jazykové agentury jež se v rámci hodnocení CSA zařadila mezi 50 největších jazykových agentur světa, přičemž v regionu střední a východní Evropy se stala úplnou jedničkou.

Nejzásadnějším technologickým trendem v překladatelství je zmíněná metoda CAT pracující s překladovými paměťmi. Počítač jednoduše řečeno rozpozná opakující se text a překladateli nabídne již existující překlad v požadovaném jazyce. Vyšší využití strojového překladu zajistí konzistentnost textů a vyřeší nedostatek překladatelů v určitých oborech. “Je důležité v oblasti technologií nezaostávat a neustále modernizovat. Také je pochopitelně potřeba zefektivňovat a zjednodušovat procesy. Díky tomu se lépe a rychleji zvládají velké objemy a minimalizuje se možnost lidské chyby. V současné době asi nejvíce rezonuje budoucnost se strojovým překladem. Umělé inteligenci ale chybí lidský faktor, jenž hraje důležitou roli především u textů uměleckého ražení, které si potřebují zachovat jistou autenticitu,” upřesňuje Bronislava Chudobová.

Obdobná je situace u automatických internetových překladačů. Ani u této technologie se zatím nepodařilo vychytat všechny mouchy – v případě odborných textů se správnost blíží odhadem k 80 %, zato u textů běžných bývají překlady kostrbaté a mnohdy i gramaticky nesprávné. Úspěšnost takovýchto otevřených automatických překladů přitom často závisí i na cílovém jazyku překladu. Například překlady do němčiny jsou dlouhodobě nepoužitelné. I přes veškeré pokroky je zkrátka stále co zlepšovat a překladatelský segment má před sebou stále řadu výzev.

Rok 2019 ve znamení domorodých jazyků
Jazyk není jen nástrojem komunikace se světem, ale pomáhá také definovat naši identitu, reflektovat historii a přijímat kulturu, která nás obklopuje. Považujeme za samozřejmost, že můžeme náš jazyk používat bez omezení a bez předsudků, i když trvalo staletí, než jsme si toto právo vybojovali. Někteří původní obyvatelé, jsou ale stále v zemích, ve kterých žijí, konfrontování s asimilací, či znevýhodněním v oblasti vzdělávání. Celosvětově existuje 7000 jazyků, a z toho je podle Organizace spojených národů 2680 jazyků v ohrožení. Jedinečné místní kultury, zvyky a hodnoty, které vydržely tisíce let, ale stojí za pozornost a pro jejich podporu se rozhodla také Mezinárodní federace překladatelů, která rok 2019 vyhlásila rokem domorodých jazyků, a podpořila tak potřebu kulturní rozmanitosti.

Mezi nepříliš známé, avšak existenciálně nejohroženější patří například Sámské jazyky (často nazývány také Laponskými jazyky), kterými hovoří obyvatelé nejsevernějších částí Finska, Norska, Švédska a také části Ruska. Sámské jazyky začaly ztrácet na síle při rozšiřování národních jazyků Skandinávských zemí a po staletích vytlačování jim hrozí potenciální zánik. Dalším zajímavým jazykem je například Karaimština – jedná se o specifický jazyk semitů z východní Evropy a podle posledních zdrojů tímto jazykem hovoří pouze 60 lidí z celého světa. Vlastní jazyky, které se nacházejí v současné době v ohrožení, často mívají také ostrované. Setkat se tak můžeme například i s Faeršitnou, keltským jazykem Manštinou ale i řeckou Tsakonštinou.

“Kulturní a především jazykovou rozmanitost je potřeba podporovat. Jazyk nás dělá tím čím jsme, jen díky němu můžeme vyjádřit svoje pocity, touhy i potřeby. Ztratíme-li i zdánlivě bezvýznamné jazyky, ochudíme se o kulturní a společenské dědictví mnoha zajímavých národů a komunit. Jazykovou rozmanitost je zkrátka důležité podporovat,” míní Bronislava Chudobová, ředitelka jazykové agentury Skřivánek.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *