Podívejte se nebeskou událost – meteorický roj Perseidy – na třech zajímavých akcích!

Pozorovat meteorický roj Perseid lze kdekoliv v České republice. Tři akce ale nabízejí také doprovodný program:

1) Pozorování Perseid na hvězdárně v Ondřejově v noci z 12. na 13. srpna s výkladem
Chcete přespat pod širákem? Chcete se dívat na oblohu nad vámi? Chcete vidět meteory z nejznámějšího meteorického roje Perseidy? A chcete přitom slyšet výklad, na co se to vlastně díváte? Pak vás zveme vás na radarovou louku Ondřejovské hvězdárny.

V KOLIK:
Na místo je třeba se dostavit do setmění (Slunce zapadá ve 20:23), abyste pak nerušili světlem ani ostatní, ale zejména ne vědecká pozorování na hvězdárně.

KDE:
Na „radarové louce“, na mapce http://www.asu.cas.cz/files/pages/asu/prohlidky/planek_arealu_velky_1221568444.jpg je to tam, kde je číslo 26.

CO S SEBOU:
Karimatku a teplý spacák, teplé oblečení (nezapomeňte, že srpnová noc může být blízká zimnímu dni) a něco k snědku a pití na půlnoční svačinu J. Místa k ležení a pozdějšímu dospání (až vás to omrzí nebo prostě neudržíte oči) bude dost, radarová louka je velká a i ti coronavirově opatrní si budou moci vybrat větší rozestup.

KDE ZAPARKOVAT:
Auto můžete zaparkovat na lesním parkovišti označeném pro návštěvy Astronomického ústavu AV ČR, případně na blízkém hřišti nebo cestách, za zákaz vjezdu prosíme nejezděte, rušili byste světly při případném odjezdu pozorování. Je také možné zaparkovat v obci na náměstí a kolem kostela. Z obou parkovacích lokalit je to na místo pozorování asi 300 metrů.

JAK SE CHOVAT A JAK SE NECHOVAT:
Prosíme nepoužívat světla. Zvečera nám poslouží soumrak, po půlnoci vycházející Měsíc a ráno vycházející Slunce. Kdo bude potřebovat odejít / odjet v průběhu noci, musí se chovat světelně co nejohleduplněji, na hvězdárně budou probíhat pozorování. Zejména je zakázáno svítit světlem vzhůru, laserová ukazovátka se nesmí používat (kromě průvodce z hvězdárny). Dospat na louce můžete pak libovolně dlouho J.

CO UVIDÍTE A ZAŽIJETE:
Během celé noci postupně očima uvidíte planety Jupiter, Saturn, Mars a Venuši (tu až nad ránem, zato ji pro její jasnost nepřehlédnete). V druhé polovině noci pak Měsíc krátce po poslední čtvrti. A Mléčnou dráhu, dokud nezačne svítit Měsíc. Možnost u nás přespat na louce nabízíme pouze jednou v roce, proto toho využijte a doražte se podívat na „slzy sv. Vavřince“, tedy ledoprachové částice komety 109P Swift – Tuttle hořící v naší atmosféře, tedy meteory  alias “padající hvězdy”. V případě zatažené oblohy se samozřejmě pozorování nekoná.

2) Hvězdárna Žebrák
Zveme vás na pozorování meteorického roje Perseid 12. srpna v čase 18 – 24 hodin. Už podruhé s námi bude zpěvák Michal Šindelář, který zcela jistě zazpívá Tu noc hořely padaly hvězdy a další písničky. Máte se na co těšit. Další informace na http://www.hvezdarnazebrak.cz/pages/posts/perseidy-2020-na-hvezdarne-zebrak-s-michalem-sindelarem-1092.php.

3) Den a noc na Jizerce
v sobotu 15. srpna od 11 hodin – pozorování dalekohledy, přes den Slunce, večer noční oblohy, přednášky, Perseidy … vhodné i jako rodinný program. Plakátek v příloze a také na  http://www.asu.cas.cz/articles/1657/463/den-a-noc-na-jizerce-15-srpna-2020. V rámci aktivit Jizerské oblasti tmavé oblohy.<
Muzeum Jizerských hor ve spolupráci s Klubem astronomů Liberecka – pobočkou České astronomické společnosti a Astronomickým ústavem AV ČR vás zve na zábavně vzdělávací akci pro celou rodinu.

Program:
14.00 Výzkum Marsu před kosmickou érou (Aleš Majer)
15.30 Mars v hledáčku kosmických sond (Martin Gembec)
16.30 Koncert kapely ZLATÝ HOLKY
18.00 Krtek Astronaut na Jizerce – pro malé posluchače o tom, jak se žije na oběžné dráze (Pavel Suchan)
19.00  Světelné znečištění – jak na něj, aby nám tolik neškodilo (Pavel Suchan)
20.00 Astrologie versus astronomie (Josef Krutský)

Za jasného počasí pozorování oblohy dalekohledy – Slunce od 11 hodin a noční oblohy od 20 hodin (Měsíc, planety Jupiter a Saturn, objekty hlubokého vesmíru). Stánek IQLANDIA s dalekohledy a pokusy.

Perseidy obecně a letos
Meteorický roj Perseidy je každoroční nebeskou událostí. Je v činnosti od 17. července do 24. srpna s maximem vždy kolem 12. srpna. Letošní maximum připadá na 12. srpen v 15 hodin středoevropského letního času (SELČ). Noc s největším počtem meteorů bude z 12. na 13. srpna. V nocích kolem maxima lze očekávat až 100 meteorů za hodinu, v praxi jednoho pozorovatele to ale znamená maximálně pár desítek za hodinu, protože nejsme schopni vidět všechny meteory po celé obloze. Problémem letošního pozorování maxima Perseid ale bude Měsíc, který bude krátce po poslední čtvrti a bude tak rušit pozorování zejména slabých meteorů v druhé polovině noci. Přesto, že je výhodnější pozorovat Perseidy v druhé polovině noci, kdy souhvězdí Persea s radiantem meteorického roje vystoupá více na obzor a vidíme tak více meteorů, letos s ohledem na Měsíc bude vhodné začít s pozorováním hned po setmění. Pozorování má smysl i noc před a noc po maximu, ale meteory Perseid, i když stále v menším počtu, spatříme na obloze až do 24. srpna.

Jak Perseidy pozorovat
Pozorování nejznámějšího meteorického roje roku – Perseid – je možné z celého území ČR. Přesto je dobré pro pozorování zvolit místo mimo města pro velké světelné znečištění nad nimi, zvolit si také místo s dobrým výhledem (aby pozorování nebránily okolní domy, stromy, kopce) a pokud možno vysoko v horách, kde je čistší vzduch a tedy lepší pozorovací podmínky a také se vyvarujete ranním mlhám v údolích. Perseidy jsou vidět pouhýma očima, dalekohled není potřeba, stačí se dívat kamkoliv po celé obloze. A možná si i něco přát :-), i když rčení “Padá hvězda, něco si přej” neplatí už od začátku, protože to nepadají hvězdy, ale jedná se o meteory, tedy o svítící stopy velmi malých částeček meziplanetární hmoty, v případě Perseid pozůstatky z komety Swift – Tuttle, které se srážejí se Zemí a velkou rychlostí 59 km/s vstupují do atmosféry a shoří. Meteory vypadají jako svítící body, které během pár sekund proletí částí oblohy. Někdy za nimi zbývá ještě pár sekund stopa. Oblohu s Perseidami zpestří prolétající umělé družice, Letní trojúhelník tří nejjasnějších hvězd letní oblohy, planety a Mléčná dráha (viz dále).

Co vlastně Persidy jsou? 
Meteorický roj Perseid je znám už 1762 roků. První zmínky o něm pocházejí z poloviny 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Ten byl jedním z církevních hodnostářů strážících majetek v Římské říši. Při pronásledování Křesťanů prý neuposlechl příkaz krutého římského císaře Valeriána odevzdat církevní majetek vládci a raději jej rozdal chudým. Několik dní po jeho popravě 10. srpna 258 podle lidí z nočního nebe padaly třpytivé slzy a od této události jsou Perseidy lidově známé jako „slzy svatého Vavřince“.

Že jde o astronomický úkaz, prokázal až italský astronom Giovanni Schiaparelli v druhé polovině 19. století. Jako první na světě našel přímou spojitost meteorů s kometami a dokonce určil, že původem Perseid je prach z periodické komety 109P Swift-Tuttle objevené dvěma americkými astronomy Lewise Swiftem a Horacem Parnellem Tuttlem v roce 1862. Perseidy jsou drobné prachové částice, které na cestě kolem Slunce za sebou zanechává tato kometa. Kometa s periodou asi 134 let se naposledy u Slunce objevila v roce 1992. Znovu se k němu přiblíží až v roce 2126. Pravidelně nám ji ale připomíná roj Perseid tím, jak Země každý rok mezi 17. červencem a 24. srpnem prochází na své dráze prachovým proudem rozptýleným za kometou. Prachové částice zvané meteoroidy se srážejí se Zemí a v atmosféře zazáří jako meteory. Protože tyto částice mají rozměry zpravidla menší než zrnka písku a jsou složeny z křehkého kometárního materiálu, při průletu zemskou atmosférou se zcela vypaří. Nejvíce jich padá v době, kdy se Země ocitá v nejhustší oblasti proudu meteoroidů, vždy okolo 12. srpna. V případě proudu prachových částic z komety Swift-Tuttle se nám díky perspektivě zdá, že „padající hvězdy“ vylétají jakoby ze souhvězdí Persea a právě proto se jim říká Perseidy.

Výpočty naznačují, že mateřská kometa Perseid 15. září 4479 prolétne těsně kolem Země. Dokonce existuje velmi malá pravděpodobnost, že se kometa Swift-Tuttle promění v tu největší Perseidu, tedy že se srazí se Zemí. Pokud by k tomu došlo, byla by to ničivější katastrofa, než v případě vyhynutí dinosaurů. Jádro komety Swift-Tuttle má totiž průměr asi 26 kilometrů, takže energie dopadu by byla několikasetkrát větší než u tělesa, které zničilo dinosaury (a dvě třetiny dalších rostlin a živočichů). Ale šance, že k tomu dojde, je – naštěstí – zatím opravdu velmi malá.

Na srpnové obloze zaujmou také očima pozorovatelné planety 
Srpnovou oblohu lze označit doslova za přehlídku planet. A tak se při pozorování nejznámějšího meteorického roje Perseidy můžete v průběhu noci podívat na čtyři planety Sluneční soustavy viditelné očima. Po většinu noci kromě rána jsou vidět Jupiter a Saturn, před půlnocí vychází Mars a nad ránem vysoko nad obzorem svítí velmi jasná Venuše.

Mléčná dráha 
Mléčnou dráhu můžeme dobře vidět (vysoko nad hlavou) v zimě a v létě. Rozhodně si tedy pohled na ní nenechejme ujít, zejména proto, že prázdniny a dovolené umožňují cestovat do přírody a tmavých koutů naší planety. Mléčnou dráhu dnes už bohužel většina lidí ze svého bydliště nevidí, protože pro vysoké světelné znečištění, které máme ve městech a jejich okolích, se na obloze ztrácí. Musíme cestovat pod tmavou oblohu, kterou nabízejí např. oblasti tmavé oblohy v České republice – Jizerská, Beskydská a Manětínská.

Foto: Astronomický ústav AV ČR (autor Pavel Suchan)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.