Roušky pomáhají „plicním“ pacientům – obzvlášť na podzim

Nižší počet případů akutního zhoršení, které vyžadují okamžitý zásah lékařů a někdy i pobyt v nemocnici, zaznamenali v těchto týdnech čeští pneumologové u svých pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). A to díky nošení roušek. Ty do velké míry zabraňují přenosu různých bakteriálních infekcí. Pacienty s CHOPN, kteří se obvykle na podzim potýkají s vyšším výskytem tzv. exacerbací (zhoršením dušnosti a kašle, únavy a bolestí na hrudníku) tak roušky chrání před přenosem infekce od okolí. Pneumologové na to upozorňují u příležitosti Světového dne CHOPN, jenž připadá na 18. listopadu a připomínají, že pacienti s CHOPN patří ke skupinám zvláště ohroženým covidem-19 – zejména když ještě kouří.

„Bakterie jsou větší než viry, a roušky tak zachytí jejich podstatnou část. Podzim je tradičně obdobím, které je pro pacienty s CHOPN velmi krušným, kvůli rýmám, a infekcím, jež jejich nemoc mohou dramaticky zhoršit. Paradoxně, i když si často stěžují, že jim roušky brání v dýchání, je právě ony chrání. Evidujeme méně tzv. exacerbací než je v tomto období obvyklé,“ říká MUDr. Stanislav Kos, CSc., předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN).

Projevy akutního zhoršení (exacerbace) lze snadno zaměnit za počáteční příznaky koronaviru, odlišují je zpravidla vysoké horečky, nechutenství, bolesti svalů a kloubů – tyto obtíže jsou typické pro covid-19. „Přesto je důležité, aby se u všech pacientů s CHOPN, kteří prožívají akutní zhoršení nemoci provedl test k vyloučení nákazy covid-19,“ říká prof. MUDr. Martina Vašáková, Ph.D., předsedkyně ČPFS a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice. Podle ní patří pacienti s CHOPN mezi ohrožené skupiny a je u nich významně vyšší riziko těžkého zápalu plic a úmrtí, pokud se virem nakazí.

„CHOPN mají z 80 % kuřáci, přestat kouřit je tak prvním pokynem, který pacient od lékaře kromě diagnózy uslyší. V současnosti je motivace o to větší, když víme, že kouření komplikuje průběh nakažení koronavirem – ovlivňuje totiž speciální receptory na povrchu buněk v dolních dýchacích cestách, což vede ke zvýšenému vstupu viru do těchto buněk. Dle řady zahraničních studií z Číny, Itálie a USA je riziko vzniku těžké formy covid-19 dvou až pětinásobně vyšší u pacientů s CHOPN, kteří jsou aktivními kuřáky cigaret,“ popisuje doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D., přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a LF UK v Hradci Králové a vědecký sekretář ČPFS. Pokud se pacienti s CHOPN nakazí covid-19 mají podle doc. Koblížka i nadále používat obvyklé inhalační léky. Pokud kašlou, měli by více než jindy používat kapesník, nejlépe jednorázový papírový. „Ve svém okolí také pravidelně dezinfikovat povrchy a být v určité izolaci od ostatních členů domácnosti. Vhodné je, když pravidelně krátce a intenzivně větrají,“ doplňuje pneumolog.

V Česku je přibližně 300 000 lidí, kteří se s CHOPN léčí, odborníci však odhadují, že o dalších 300 000 dosud neví – lidé totiž k lékaři často nejdou, dechové obtíže přičítají svému věku nebo špatné kondici. „CHOPN je možné včasným omezením inhalačních příčin jeho vzniku zbrzdit a díky moderním lékům je možné pacientům zásadně ulevit od obtíží. Na konci roku 2018 proto Národní screeningové centrum Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ČR společně s námi (plicními) a praktickými lékaři spustilo zkušební – pilotní – screeningový program. Při něm vybraní praktičtí lékaři posílají nově vytipované rizikové pacienty do našich ordinací k preventivnímu vyšetření. Rizika jsou dána věkem nad 40 let, současným či minulým kouřením cigaret a přítomností horšího dýchání při běžné fyzické aktivitě, jako je například chůze do 1.–2. patra. Dosud se do tohoto projektu zapojilo 1300 lidí, které praktici poslali k pneumologům. K začátku října jsme vyšetřili 538 z nich, a u jedné třetiny skutečně našli dosud nediagnostikovanou CHOPN. Z našich dat vyplývá, že „typickým“ nově nalezeným pacientem s CHOPN je muž po šedesátce, který kouřil více než 38 let jednu krabičku denně,“ popisuje doc. Koblížek.

Pacienty se pokouší zachytit po vlastní ose i sami pneumologové. „Každoročně pořádáme veřejná měření v obchodních centrech, organizujeme den otevřených ambulancí u plicních lékařů po celé republice, bohužel letos nám tyto aktivity zhatila pandemie,“ vysvětluje MUDr. Kos. I tradiční přednášková konference Den pro zdravé plíce bude letos online, lidé ji mohou sledovat 19. listopadu, od 9.–13. hodin, odkaz bude uveden na adrese:  www.copn.cz/cs/aktuality/pednkov-den-148. Další informace budou od 16. listopadu k dispozici také na www.denchopn.cz.

Český občanský spolek proti plicním nemocem (ČOPN)
Cílem spolku je prohloubení vzájemné informovanosti a spolupráce mezi laiky a odborníky, zlepšení obecného povědomí o problematice plicních nemocí a organizování aktivit sloužících ke zlepšení situace pacientů se závažnými plicními nemocemi. Od roku 2019 se věnuje i pacientům s rakovinou plic. Odborně činnost ČOPN garantuje odborná společnost (ČPFS). Informace o ČOPN lze nalézt na portále www.copn.cz.

Česká pneumologická a ftizeologická společnosti ČLS JEP (ČPFS)
Je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí včetně tuberkulózy po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. ČPFS vytváří doporučené klinické postupy, vypracovává odborná stanoviska k různým problémům z vlastní iniciativy nebo na žádost orgánů státní správy. Odborné sekce ČPFS prohlubují a rozšiřují informace v jednotlivých funkčních specializacích oborů pneumologie a ftizeologie. Hlavními směry odborného zaměření těchto oborů jsou nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčba cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci. Chronická obstrukční plicní nemoc je jedním z nosných problémů tohoto lékařského oboru. Informace o společnosti lze nalézt na www.pneumologie.cz.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.