Počet stavebních zakázek navzdory koronaviru mírně vzrostl. Pozitivní trend registrují i segmenty navázané na stavebnictví

V prvních třech čtvrtletích meziročně přibylo stavebních zakázek. Data Českého statistického úřadu ukazují růst o zhruba 1,5 procenta. Dělo se tak navzdory epidemii koronaviru. Zanedbatelný či dokonce mírně pozitivní vliv nouzových opatření na stavebnictví potvrzují i zástupci tohoto sektoru. Podle některých docházelo spíše než k úbytku zakázek pouze k jejich odkladu. Letos naopak klesla hodnota stavebních zakázek, v souvislosti s ní se stavebníci do budoucna obávají zejména poklesu rozpočtů krajů, měst a obcí.

Podle dat Českého statistického úřadu vzrostl za letošní první tři čtvrtletí počet stavebních zakázek na 46 785. Meziročně se jednalo o nárůst zhruba 1,5 procenta. Na mírném navýšení absolutního počtu zakázek se podílel zejména třetí kvartál, ve kterém bylo evidováno 17 597 zakázek – nejvíce od druhého čtvrtletí roku 2018. Podle odborníků je letošní dosavadní nárůst stavebních zakázek velmi mírný a nese tak srovnání s loňskem. „Není v tom zatím rozdíl. V rámci naší činnosti jsme nezaznamenali rozdíl ani z důvodu covidu-19,“ řekl předseda expertní skupiny Svazu podnikatelů ve stavebnictví pro cenovou politiku ve stavebnictví a veřejnou zakázku Jiří Košulič.

Právě vliv epidemie koronaviru a nouzových opatření byl přitom výrazně diskutovaný už na jaře. „U pozemního stavitelství se zatím nepotvrzují spekulace o dramatickém poklesu. Developeři svou aktivitu nesnižují. Zájem také trvá o nové byty. U inženýrských staveb platí, že pokud se naplní vládní sliby, nebude letos propad výrazný. Ještě důležitější je ovšem výhled pro rok 2021-22 a kolik peněz půjde do Státního fondu dopravní infrastruktury,“ uvedl prezident společnosti Skanska Central Europe Michal Jurka.

Podobně nízký vliv pandemie na stavební sektor vnímá také Tomáš Kaláb z developerské firmy Kaláb. „Stavebnictví je zatím krizí související s pandemií zasaženo velmi málo. Pokud tuzemská vláda podpoří investice ve stavebnictví chytrými kroky, může v této nadcházející krizi pomoci hospodářství jako celku,“ sdělil. Podle Kalába přitom dlouhodobá zkušenost říká, že jedna koruna vložená do stavebnictví několikanásobně zvýší HDP celé ekonomiky.

Podle zástupců sektorů, které jsou na stavebnictví úzce navázané, koronavirus spíše než počet zakázek ovlivnil čas jejich realizace. „Výraznější pokles v segmentu stavebnictví nevnímáme. Zaznamenali jsme pouze odkládání části zakázek o zhruba dva až tři měsíce právě z důvodu koronaviru, ať už se jednalo o omezení pohybu nebo karanténu zaměstnanců či zákazníků. Poptávka však v prvních třech kvartálech letošního roku neklesala,“ uvedl Karel Vlach, generální ředitel společnosti ENBRA, která se zabývá prodejem a servisem vodoměrů či otopné techniky.

Některé sektory navázané na stavebnictví pak vykazují podobné výsledky jako v případě stavebních zakázek. Paradoxně díky epidemii koronaviru. „Řada zákazníků se namísto cestování rozhodla vylepšit domácnost a investovat do svého bydlení. Letošní rok tak pro nás byl z hlediska poptávky absolutně rekordní. Ačkoliv jsme tuzemským lídrem ve výrobě garážových vrat, největší nárůst jsme zaznamenali u stínicí techniky, konkrétně o osm procent. Stalo se tak i přesto, že letošní léto patřilo v průměru mezi ty chladnější a méně slunečné,“ sdělil Petr Přichystal ze společnosti Lomax.

Klesající hodnota spojená s budoucími obavami

Data Českého statistického úřadu také ukazují, že zatímco počet stavebních zakázek v prvních třech čtvrtletích vzrostl, naopak mírně klesla jejich hodnota. Ke konci třetího kvartálu činila lehce přes 185 miliard korun. Podílelo se na tom především inženýrské stavitelství, které za sledované období zaznamenalo pokles o zhruba 6 miliard korun. „Předpokládané hodnoty stavebních zakázek v naší administraci byly obecně nižší už v roce 2019, v posledním období se to nijak nezměnilo. V poslední době se vyskytuje více zakázek s počtem uchazečů přes dvacet. Zadavatelé se snaží podepsat smlouvy co nejdříve, z důvodu ‚zajištění‘ financování. Zadavatelé mají obecně obavu z omezení investic v příštím období,“ zdůvodnil letošní pokles hodnoty stavebních zakázek Jiří Košulič.

Obavy z omezení investic plynou mimo jiné z nedávno schváleného daňového balíčku. „Situace, kdy náš premiér na jednu stranu říká, že začneme stavět dálnice, a na stranu druhou bere municipalitám z rozpočtů částky často představující jejich celoroční investice, naznačuje, že naše vláda chytrých investic nejspíš není schopna,“ řekl Tomáš Kaláb.

Obavy o budoucí vývoj zmínil také Michal Jurka. „Kvůli vývoji rozpočtu reálně hrozí, že větší propad by mohl nyní nastat u krajů, měst a obcí, což bude mít přímý dopad i na lokální firmy a nezaměstnanost. Takže pokud bude možnost využít například státní garance a evropské financování, jsou i regionální stavební projekty cesta, jak ekonomiku udržet v chodu,“ uzavřel prezident společnosti Skanska Central Europe.

Foto: archiv

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.