PIWI odrůdy. Budoucnost vinařství v ČR a EU?

Začátek pěstování révy vinné pro získání lahodného alkoholického nápoje neznáme přesně. Nejstarší zdroje uvádějí počátky vinařství již od roku 8 000 p. n. l. na území dnešní Arménie. Historie vinařství na našem území je výrazně kratší. Přesto mají moravští i ti čeští vinaři nepřeberné množství zkušeností, které se dědí po generace. Nadále ale hledají a zkoušejí nové odrůdy, které jsou zejména odolné prosti různým chorobám. Na vinohradech se tak prosazují tzv. PIWI odrůdy révy vinné.

Vinnou révu, za účelem získání lahodného alkoholického nápoje, na území Čech a Moravy pěstovali již Keltové. V 2. polovině 2. století n. l. přinesli na území současné Moravy římští legionáři nové odrůdy.  První dochované písemnosti o víně jsou kroniky z klášterů a listiny českých panovníků. Zlatý věk rozmachu vinařství v Čechách a na Moravě se datuje od 14. do 16. století[1].

Velký podíl na rozvoji vinařství měl český král a římský císař Karel IV. Veliký milovník vína je popisován jako zakladatel českého vinařství. Na základě jeho nařízení, které vydal v roce 1358, byly vysázeny vinice v královských městech[2]. Tou dobou měla již vína z Moravy a Čech velice dobré jméno a byl o ně zájem nejen v tuzemsku, ale i v Polsku, Slezsku a dokonce u vídeňského císařského dvora. Koncem 19. století byly založeny první vinařské školy v Bzenci nebo například Mělníku.

Hledání nových odrůd
Ve druhé polovině 20. století se plochy vinic rozrostly na 15 000 hektarů, tj. na poloviční stav oproti počátku 19. století. K této době se datují počátky pěstování novodobých rezistentních kříženců, označovaných jako PIWI odrůdy. PIWI, z německého „pilzwiderstandsfähige Rebsorten“, je zkratka pro označení skupiny odrůd révy vinné odolných proti houbovým chorobám. S křížením nových odrůd je rovněž spojena Mendelova univerzita v Brně a založení Vědecko-výrobního sdružení Resistant. „V roce 1978 započal prof. Kraus na brněnské univerzitě v Lednici s introdukcí PIWI odrůd (skupina odrůd révy vinné odolných proti houbovým chorobám) z Německa a Maďarska a s vlastním šlechtěním těchto odrůd. V Resistantu pokračovalo šlechtění PIWI odrůd až do počátku 90. let minulého století a současně se nové vinice vysazovaly v přibližně 30 členských družstvech jako provozní pokusy. Pokračovatelem Resistantu se ve šlechtění stala firma Vinselekt Michlovský. V roce 1995 se PIWI odrůdy pěstovaly zatím jen pokusně. V roce 2007 tvořily 0,2 % plochy vinic v ČR, ale v roce 2017 již 2,9 %, a v roce 2019 dokonce 3,8 %[3]“ vysvětluje Martin Půček, výkonný ředitel Svazu vinařů České republiky.

Během let 2001 až 2015 bylo v Česku registrováno pro kvalitní víno celkem 13 moštových PIWI odrůd z 34 nově registrovaných odrůd, tedy více jak 1/3. PIWI odrůdy jsou svými vlastnostmi ideální variantou pro ekologické vinařství. „Tím, že nepotřebují tolik ošetření, jsou nejenom ekologické, ale i ekonomické pro jednotlivé vinaře a vinařství. Kvalita vína přitom u nových PIWI odrůd netrpí, jak ukazují nejenom různá vědecká srovnání s klasickou révou vinnou, ale i praktické mezinárodní soutěže vín, kde jsou PIWI odrůdy konfrontovány s klasickými odrůdami,“ doplňuje Půček.

Podíl nejčastěji v tuzemsku vysázených PIWI odrůd na jejich celkové ploše 694 ha (rok 2019)[4]:

  • Hibernal 342 ha
  • Solaris 121
  • Johanniter 27
  • Cabernet Cortis 24
  • Savilon 21
  • Sauvigner gris 25
  • Malverina 13
  • Muscaris 17
  • Saphira 13
  • Regent 12
  • Ostatní 79

V České republice se jako nejúspěšnější kříženec původních odrůd révy vinné pěstuje již přes 100 let Müller-Thurgau. „Kdyby se zaváděl v současné konkurenci nových PIWI odrůd, pravděpodobně by neměl takovou šanci prorazit. Dnes Müller-Thurgau zná každý, kdo je milovníkem vína. Druhým nejvíce pěstovaným křížencem u nás je odrůda Pálava. Ta vznikla před 60 lety a dlouho měla veliké problémy uchytit se na trhu. Zákazníci si ji začali více kupovat zhruba před deseti lety. Nové PIWI odrůdy jsou zatím příliš mladé, aby byly u konzumentů dostatečně známy. Jejich pěstování a prodeje jsou tak stále na začátku,“ dodává Půček.

I tak nejenom naši vinaři očekávají, že nové PIWI odrůdy mají velkou šanci na úspěch. Hlavními důvody jsou zejména:

  • Chuťově se velmi blízce podobají klasickým odrůdám a často nesou i podobný název.
  • Redukcí potřebné chemické ochrany jsou ideální pro ekologické vinařství. Tyto podniky zpravidla prodávají pak své produkty přímo spotřebiteli, s kterým jsou v kontaktu a tak překonají marketingový nedostatek ve znalosti těchto odrůd u konzumentů.
  • Jsou ekonomičtější nejenom úsporou chemikálií, ale i potřebné práce na jejich aplikaci a spotřebou pohonných hmot.
  • Marketingový nedostatek neznalosti jejich názvů lze obejít produkcí cuvée.

Budoucnost vinařství nejen u nás ale i v EU
V posledních letech je velikým trendem fungovat a pracovat ekologicky a snižovat náklady pomocí automatizace. Tento trend se samozřejmě nevyhýbá ani vinařům. A právě nové odrůdy PIWI do tohoto systému dobře zapadají. Dá se tak jednoduše odhadnout, že se jedná o odrůdy budoucnosti. Šlechtěním PIWI odrůd se nezabývá pouze pár šlechtitelských ústavů v České republice. Trend šlechtění nových odrůd i ekologických odrůd PIWI dnes již provádí také největší evropští producenti vína, jakými jsou např. Itálie, Francie nebo Španělsko. „Dá se odhadovat, že budoucnost nejenom našeho, ale i světového vinařství se bude obracet k  PIWI odrůdám révy vinné. Tedy k odrůdám s chutí a aroma podobnými klasickým odrůdám a s geny rezistence alespoň vůči základním chorobám. Pro naše vinohradníky, potažmo zemědělce, je postupný příklon k šetrnějšímu pěstování samozřejmostí,“ uvádí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

[1] https://www.cmb-brno2020.cz/cs/vinarstvi-v-cr/historie-a-soucasnost/
[2] https://edu.ceskatelevize.cz/karel-iv-vinice-a-vino-5e4424892773dc4ee4139d53
[3] PIWI odrůdy v České republice – pdf publikace Svazu vinařů České republiky a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
[4] Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Zdroj a foto: www.zrozeno.eu

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.